Články autora 'Dušan Majer':

OBRAZEM: Krásy a tajemství trpasličí planety

Ceres ze vzdálenosti 13 600 km

Všichni fanoušci kosmonautiky jsou v těchto dnech natěšení na nové fotky z americké sondy New Horizons – právem, protože její průlet kolem Pluta je největší událostí letošního roku. Ale neměli bychom zapomínat ani na druhou trpasličí planetu – Ceres, kolem které už od března letošního roku obíhá americká sonda Dawn. Rozhodli jsme se proto, že Vám v dnešním článku přineseme souhrn fotografií z této sondy, které v minulých dnech dorazily na Zemi. Dawn momentálně krouží kolem trpasličí planety ve výšce 4400 kilometrů a provádí základní mapování povrchu a globální měření. Už na začátku srpna bychom se měli dočkat snímků z výšky 1450 kilometrů s 4x lepším rozlišením, ale na konci roku bude sonda ještě blíže.

Dragon stojí před dosud nejdůležitější misí

Každá technologie musí překonávat překážky – čím je spolehlivější, ozkoušenější a důvěryhodnější, tím větší výzvy jsou před ni pokládány. Okolnosti tomu ale chtěly, že tentokrát bude na Dragon čekat skutečně prubířský kámen. Důvody jsou minimálně dva, možná i tři – všechny si v dnešním článku představíme. Zjistíme tak, že start, který je naplánovaný na 28. června bude opravdu mimořádný a všichni fanoušci kosmonautiky budou SpaceX držet palce ještě o trochu víc, než obvykle.

Rosetta objevila led na kometě

Rosetta opět dokázala svou velkou kvalitu a nedocenitelný význam při studování komet. Na podrobných snímcích jádra se podařilo objevit více než sto míst, kde je vidět odhalená vrstva vodního ledu. Momentálně sice sonda krouží asi 200 kilometrů od jádra a sbírá globální data o chování komety během přibližování ke Slunci, ale v době, kdy kometa ještě nebyla tak blízko ke Slunci a její povrch byl klidnější, mohla podnikat i blízké průlety. Při nich se činila hlavně detailní kamera OSIRIS. Právě její fotky posloužily k aktuálnímu objevu, který byl publikován jako studie v časopisu Astronomy & Astrophysics.

Raketové počítání snadno a rychle

Tenhle článek možná nepotěší naše školou povinné čtenáře – školní rok už skoro končí, prázdniny klepou na dveře a najednou tu je článek, jehož náplní bude matematika a výpočty. Ale neskládejte zbraně – kosmonautika je jako každá jiná přírodní věda postavená na pevných základech matematiky a kdo chce do jejích tajů proniknout hlouběji, ten se jejím výpočtovým zákoutím nevyhne. Na druhou stranu chápeme, že ne každý má na matematiku buňky a proto se budeme snažit, aby byly všechny výpočty důkladně vysvětlené. Tento článek je totiž součástí našeho nepravidelného seriálu “Pro začátečníky”, který se srozumitelnou formou snaží vysvětlit základy kosmonautiky. Pokud tedy chcete vědět, jak se počítá rychlost spalin, které upouští trysku raketového motoru, nebo co označuje zkratka TWR, čtěte dál.

Zakřivená Země ve 4K

Jen před pár dny jsme na našem webu psali o 4K videu z paluby ISS a v závěru jsme poznamenali, že časem bude podobných videí přibývat. Ani autor těchto řádků nečekal, že se této nadílky dočkáme takhle brzo. Dnes jsme si pro Vás opět připravili video, které se pyšní ultravysokým rozlišením 4K a k tomu ještě přidává dodatek 60 fps, což značí, že každou sekundu zobrazí 60 obrázků, což je oproti standardním 25 snímkům / sekundu podstatný rozdíl, který přináší větší jemnost a plynulost celého videa. Ale dost už řečí – stovky slov by stejně nedokázaly nahradit ten úžasný pocit, který přinese sledování tohoto tříminutového videa. Kromě již avizovaného pohledu na zakřivení Země se můžete těšit i na křehkou krásu polárních září, nebo na noční města zářící do tmy.

Rosetta si dá devět měsíců přesčas

Asi žádný zaměstnanec nemá radost, když musí zůstat v práci déle. Pro kosmické sondy se už ale naštěstí stalo tradicí, že se základní mise většinou dočká pokračování. Ostatně stačí se podívat třeba na vozítko Opportunity, nebo sondu Cassini, u kterých byla služba prodlužována hned několikrát. V pionýrských dobách kosmonautiky byli pozemní operátoři rádi, když jejich sonda zvládla fungovat alespoň po základní dobu. Dnes, kdy je technika na vyšší úrovni naopak bývá základní mise prodlužována. Včera tahle pozitivní zpráva přišla i od týmu, který se stará o sondu Rosetta.

OBRAZEM: Vega rozzářila noční oblohu

V tomto článku nebude řeč o nejjasnější hvězdě ze souhvězdí Lyry, ale o nejslabší raketě, kterou má momentálně Evropská kosmická agentura k dispozici. Třicet metrů vysoký nosič, jehož první tři stupně tvoří motory na tuhá paliva absolvoval dnes již pátý úspěšný start. Ve 3:52 našeho času se zažehl motor P80 na prvním stupni a ozářil tak startovní rampu kosmodromu v Kourou. Vega i na pátý pokus úspěšně splnila svůj úkol a dopravila náklad na oběžnou dráhu – tentokrát šlo o snímkovací družici Sentinel-2A. V tomto článku najdete záznam startu i několik povedených fotografií.

Jak bude New Horizons zkoumat Pluto?

Už jen 3 týdny nás dělí od maximálního přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Bude to mimořádný zážitek – poprvé spatříme neznámý svět a co víc – k jeho prozkoumání máme pouze jedinou možnost. Dnes jsme zvyklí, že sondy mapují povrch nejrůznějších těles hezky z oběžné dráhy, takže je na všechno dost času. Jenže New Horizons letí tak rychle, že není v jejích silách vstoupit na oběžnou dráhu kolem Pluta. Všechny fotky a další měření se tak musí povést na první dobrou. Žádná možnost opravy nepřichází v úvahu.

Kosmotýdeník 144. díl (15.6. – 21.6.2015)

“Čas letí jako bláznivý, já nechytím ho, ani Vy,” zpívá v jedné ze svých skladeb mnohonásobný zlatý slavík Karel Gott. Nebudeme se tedy pokoušet o chytání uplynulých dní, místo toho si připomeneme, co všechno se v uplynulém týdnu událo na poli kosmonautiky. Tématem číslo jedna je samozřejmě znovunavázání komunikace s evropským modulem Philae. Řeč ale bude také o přípravách na start další zásobovací lodi Dragon a chybět nebudou ani zprávy od Saturnu, konkrétně od jeho měsíce Dione.

Pluto a Charon v barvách

Je asi zbytečné opět připomínat, že se blížíme mílovými kroky k největší události letošního roku – už za tři týdny proletí americká sonda New Horizons poprvé v historii kolem trpasličí planety Pluto. V těchto týdnech si užíváme pocitů, které znali pouze dávní mořeplavci – pomalu odhalujeme svět, který před námi ještě nikdy nikdo neviděl. Fotky jsou samozřejmě stále lepší a lepší. Dnes se na Pluto a jeho největší měsíc Charon podíváme hezky v barvách. V dalších dnech a týdnech budeme na nových fotkách pozorovat stále větší a větší množství detailů. 14. července nás čeká maximální přiblížení, kdy americká sonda proletí jen 12 000 kilometrů od trpasličí planety.