Články autora 'Dušan Majer':

Požár na přestavované rampě

Komplex dvou vzletových ramp SLC-2 na Vandenbergově základně v Kalifornii sloužil k vypouštění kosmických raket Delta II, kterých odsud odstartovalo několik desítek. Jako poslední se ze západní rampy vznesla Delta II 15. září 2018 a od té doby byl komplex nevyužíván. Zájem o něj však projevila soukromá firma Firefly Aerospace, která chce odsud vypouštět své rakety Alpha. Pustila se tedy do přestavby startovní rampy a rozebírání již nepotřebných konstrukcí. V noci na dnešek ale došlo k mimořádné situaci. Ze zatím neupřesněných důvodů začala mobilní obslužná věž západní rampy hořet. Pozorovatelé v okolí odhadovali, že vzplálo čtvrté patro a oheň se odsud nekontrolovaně šířil. V současné době se ještě nedá odhadnout, jak tato nečekaná nepříjemnost ovlivní další přípravy rakety Alpha.

České stopy v kosmonautice – Dozimetrie

V uplynulých dílech naší minisérie jsme se věnovali různým kosmickým projektům, na kterých se Česká republika podílí. Nejedná se o přehled všech českých aktivit – je to pouze jakýsi výběr zajímavých projektů s českou účastí, které byly představeny v polovině září na (dnes již uzavřené) výstavě Cosmos Discovery v Praze. Dnešní díl naváže na ty předchozí, přesto se bude v něčem lišit. Nebude v něm řeč o jednom konkrétním projektu, ale spíše o celém vědním oboru. Ačkoliv se o tom málo ví, tak právě dozimetrie dělá českým pracovištím v kosmonautice velmi dobré jméno. Zaslouží si tedy samostatnou zmínku v naší minisérii.

Hory na Plutu pokrývá ztuhlý metan

Norgay Montes a Hillary Montes

Pohoří objevená sondou New Horizons při jejím průletu kolem trpasličí planety v roce 2015, jsou pokrytá vrstvou ztuhlého metanu. Tento materiál vytváří ložiska, která se lesknou stejně jako zasněžené vrcholky pozemských hor. Nový výzkum mezinárodního týmu se zaměřil na data ze sondy New Horizons o atmosféře a povrchu Pluta. Tyto údaje pak specialisté vložili do numerických simulačních modelů klimatu na Plutu a zjistili, že horské čepičky na tomto vzdáleném světě vznikají zcela odlišným procesem, než jaký známe ze Země.

Porucha na modulu Zvezda

Objevila se závada na systému Electron-VM, který produkuje kyslík. Nejedná se o nebezpečnou situaci, která by ohrožovala posádku. 15. října 10:50

Juno by mohla proletět kolem měsíců Jupiteru

Juno dnes potřetí prolétá nejnižším bodem její oběžné dráhy kolem Jupiteru

Poprvé od začátku aktuálního tisíciletí bychom se mohli dočkat blízkého průletu kosmické sondy kolem tří největších měsíců planety Jupiter včetně otazníky opředené Europy. Jak uvedli zástupci vědeckého týmu, podmínkou je, aby NASA schválila prodloužení aktuální mise. Od chvíle, kdy sonda v červenci 2016 vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy využívá sadu svých přístrojů ke zkoumání atmosféry plynného giganta a jeho vnitřní struktury. Podařilo se jí už odhalit mnoho zajímavých informací o vířících bouřích, nebo o přítomnosti velkého, potenciálně rozpuštěného jádra ve středu planety.

Alan Stern poletí na SpaceShipTwo

Hlavní vědecký pracovník mise New Horizons by měl absolvovat suborbitální let. 14. října 20:36

Testy Starship SN8

Prototyp je již osazen třemi motory Raptor a už v noci na zítřek mají proběhnout zkoušky. Ve hře je statický zážeh. 14. října 20:20

Sonda Psyche už vzniká

Společnost Maxar se pochlubila dvěma fotografiemi, které ukazují, jak se rodí sonda, která prozkoumá objekt, jaký jsme zatím nikdy zblízka neviděli – stejnojmenná planetka Psyche totiž není tvořena kameny ani ledem, ale železem a niklem. Podle některých teorií jde o jádro dávné planety, která nárazem přišla o své svrchní vrstvy. Sonda Psyche tak bude moci udělat velmi zajímavá měření. Její tělo vzniká v čisté místnosti v kalifornském městě Palo Alto a v minulých týdnech proběhla instalace přístrojových panelů pro nosnou konstrukci elektrického pohonu sondy. Tyto panely jsou připojeny k primární struktuře sondy a tvoří její hlavní tělo. Na panelech se nachází celá řada senzorů a dalšího vybavení, které je potřeba propojit s dalšími systémy.

Perseverance nahlédne i pod povrch Marsu

Pokud se 18. února 2021 podaří americkému vozítku Perseverance přistát v marsovském kráteru Jezero, bude možné zahájit vědeckou misi, při které se bude studovat dávná geologie rudé planety a také se mají hledat stopy dávného mikrobiálního života. Tohle šestikolové vozítko se ale nebude zaměřovat jen na povrch Marsu – s pomocí penetrujícího radaru RIMFAX dokáže nahlédnout i pod měj. Na rozdíl od podobných přístrojů na palubách družic, které obíhají Mars, bude RIMFAX prvním přístrojem tohoto druhu, který bude pracovat přímo na povrchu.

ŽIVĚ A ČESKY: Loď Sojuz čeká tříhodinový letový profil

Pokud se vše podaří, zažijeme 14. října dopoledne něco, co Mezinárodní kosmická stanice nepamatuje. V 7:45 má z bajkonurské vzletové rampy 31/6 odstartovat raketa Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-17. V jejích anatomických křeslech budou ležet dva Rusové (Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov) a jedna Američanka (Kathleen Rubins). Loď by měla zhruba devět minut po startu dosáhnout oběžné dráhy a tím začne unikátní operace – Sojuz v krátkém čase provede všechny potřebné korekční manévry a k Mezinárodní kosmické stanici dorazí už kolem 10:52. Obě události pro vás budeme komentovat živě a česky – v tomto článku najdete oba přenosy.