Články autora 'Dušan Majer':

Velký start pro Kanadu se blíží

Logo kosmické lodi Sojuz TMA-07M

Pokud bychom se v těchto dnech mohli podívat na kosmodrom Bajkonur v Kazachstánu, zjistili bychom, že je tu opravdu hodně živo. Není se co divit – všechno se chystá na poslední pilotovaný let v roce 2012. Pro někoho možná běžná rutina, nicméně se klidně můžete vsadit, že minimálně občané jednoho státu k němu hledí s velkými očekáváními. Tou zemí je Kanada. Právě zástupce této země – Christopher Hadfield – bude na palubě lodi Sojuz TMA-07M, která míří vstříc ISS. A bude to právě Hadfield, kdo se za několik měsíců stane historicky prvním kanadským velitelem stanice. Společnost mu budou dělat ruský velitel lodi OSjuz Roman Romaněnko a americký kolega Thomas Marshburn. Celá trojice bude na ISS pobývat až do května příštího roku.

Jasná hvězda na rudém nebi

Start rakety Unha-3

Nadpis článku možná v některých evokuje vzpomínky na předrevoluční dobu, ale zase tak daleko od pravdy není. Včera, tedy 12.12. 2012 (mimochodem skvělé datum na zapamatování) se Korejská lidově demokratická republika zařadila do elitního klubu zemí, které vynesly vlastní družici vlastní raketou. Jméno satelitu je Kwangmyŏngsŏng-3, což se dá přeložit jako Jasná hvězda-3. Pro komunistický režim bude tento úspěch velmi důležitý. Když už kvůli ničemu jinému, tak proto, že tímhle činem porazili svého jižního souseda, který na podobný úspěch zatím čeká. Vyslání družice do kosmu ale vyvolalo ostré reakce z celého světa.

Velké plány Říše středu – 3. díl – Cesta na Měsíc

Zavlaje na Měsíci čínská vlajka?

V prvním díle jsme se věnovali čínským plánům na nové orbitální stanice, druhý díl byl zaměřený na technickou stránku budoucnosti, jelikož jsme rozebírali chystané nosné rakety. Dnes náš miniseriál uzavřeme. Tématem bude cesta Číňanů na Měsíc. Předem musím upozornit, že v mnoha ohledech se bude jednat o spekulace, protože Čína je kromě jiného známá tím, že jen velmi nerada konkretizuje své plány a nejraději mluví velmi všeobecně. Jedno je ale jisté – Číňané o Měsíci mluví poměrně často a není se co divit. Byl by to velký úspěch jejich kosmického programu a úspěšné přistání by je s definitivní platností poslalo do klubu elitních kosmonautických velmocí.

První krok k evropské lodi

Intermediate eXperimental Vehicle

Všechny kosmické velmoci mají svou výkladní skříň a tou je pilotovaná kosmonautika. Tento obor neodpouští chyby a technologie pro něj použité jsou ty nejkvalitnější. Na druhou stranu vývoj pilotovaných kosmických lodí zabere dlouhou dobu a stojí spoustu peněz. Není totiž důvod cokoliv uspěchat. Za první vážnější vlaštovku v toto oboru v podání Evropy můžeme považovat stroj označený zkratkou IXV.

Velké plány Říše středu – 2. díl – Rakety

Raketa Čchang čeng 2F

V prvním díle našeho miniseriálu jsme se věnovali plánům na budoucí čínské orbitální stanice. Dnes se podíváme na zoubek nosným raketám. Jejich jména si budou navzájem velmi podobná, protože Čína totiž prakticky od prvních kroků do vesmíru vyvíjí nosiče pojmenované Chang Zheng, českou transkripcí přepsáno jako Čchang čeng, v překladu Dlouhý pochod. Za tímto názvem vždy následuje číslo (a někdy i písmeno), které určují konkrétní variantu. Momentálně jsou nejznámější asi rakety Čchang čeng 2F (na obrázku), která vynáší lidské posádky a také Čchang čeng 3, která se používá k vynášení satelitů. Číňané nicméně v nejbližších letech chtějí představit nové nosiče.

Spouštíme komentáře

Spouštíme komentáře

Vážení čtenáři, náš blog jsme spustili před dvěma měsíci a teď tu máme jedno malé jubileum. V minulých týdnech jsme přinesli informace z historie, současnosti i budoucnosti kosmonautiky. Prakticky každý druhý den tu byl nový článek. A tento, který právě čtete nese pořadové číslo 50. To je docela pěkný důvod k oslavě, nemyslíte? A k oslavě samozřejmě patří dárky. A protože pro nás jste nejdůležitější právě Vy, čtenáři, rozhodli jsme se, že odměníme právě vás. Dlouho jsme přemýšleli nad dárkem. Nevěděli jsme, co by se na blogu dalo vylepšit. Až nás to nakonec napadlo. Spustíme komentáře pod články. A k téhle novince dochází právě dnes – ve čtvrtek 22.11.2012.

Velké plány Říše středu – 1. díl – Orbitální stanice

Kosmická stanice Tiangong-1 s připojující se lodí Šen-čou

Čínský kosmický program je v mnoha ohledech specifický. Zástupci této země se do kosmických závodů zapojili poměrně pozdě, vždyť první Číňan (Jang-Li-Wej) letěl do kosmu až v roce 2003, navíc není tajemstvím, že se Číňané při konstrukci svých kosmických výtvorů inspirují u zkušenějších – viz nápadná podoba lodi Šen-čou a ruského Sojuzu. Čína má ale smělé plány do budoucna. Chce totiž světu ukázat, čeho všeho je schopná. Má k tomu ideální podmínky – velké lidské zdroje, asijskou pracovitost a zároveň i zarputilost. U Číňanů jsou totiž lety do vesmíru součástí národní a hlavně stranické prestiže. V našem novém seriálu se v několika dílech podíváme na plány čínské kosmické agentury CNSA.

Vrátí se Evropa na Titan?

Titan

Mezi více než 60 měsíci planety Saturn zaujímá jeden význačné místo – Titan – po Ganymedu největší měsíc ve Sluneční soustavě, který svými rozměry strčí do kapsy i planetu Merkur. Má hustou atmosféru a probíhá na něm jev, který v mnohém připomíná koloběh vody známý ze Země. Jen s tím rozdílem, že tady se vypařují a zpět na povrch prší uhlovodíky. V našem prostředí kapalný etan a nejjednodušší metan. Celý Titan doslova překypuje uhlovodíky – základními stavebními prvky živých organismů. Je proto téměř trestuhodné, že se na povrch tak zajímavého tělesa doposud podíval jen evropský modul Huygens. Nadějně vypadal americký projekt TiME, ale ten se nakonec realizace nedočká. Nyní ale svítá nová naděje – Evropa uvažuje o misi TALISE, která cílí právě na Titan.

Evropa si brousí zuby na Měsíc

Evropský přistávací modul pro Měsíc

Evropská kosmická agentura (ESA) bude v průběhu tohoto měsíce rozhodovat o mimořádně zajímavé misi. Němečtí odborníci již několik let rozvíjí projekt automatického přistávacího systému, který by měl sloužit k dosednutí na povrch Měsíce. ESA se nyní rozhodne, zda projekt přijme za svůj cíl a nasype do něj potřebnou sumu peněz.

Čeká nás nová zlatá horečka?

Od dávných dob si lidé vyprávěli různé báje o dalekých zemích, kde se o zlato a jiné poklady doslova zakopává. Někteří dobrodruzi se chtěli přesvědčit, co je na těch povídačkách pravdy a vydali se na dlouhou cestu do neznámých končin. Museli čelit mnoha nebezpečím a nástrahám. Však také mnoho z nich za touhu po bohatství zaplatilo životem. Ale tahle “zlatá horečka” neuvěřitelně nastartovala ekonomiku Severní Ameriky. Ať už se bavíme o té, která propukla v kalifornii, Britské Kolumbii, nebo okolo řeky Klondike. A teď , po mnoha desítkách let se možná blíží horečka nová. Jen s tím rozdílem, že tentokrát leží onen zlatý důl mimo naši planetu. A těžba v něm bude opět vyžadovat hodně odvahy, kumštu a píle.