Články autora 'Dušan Majer':

V centru pozornosti je Charon

Pozornost veřejnosti se ve vztahu k sondě New Horizons točí především kolem Pluta. Je to pochopitelné – jeho povrch přináší jedno překvapení za druhým a ani sami vědci se nestačí divit, co všechno sonda dokázala. Ale New Horizons nefotila během svého průletu jen Pluto, ale i jeho měsíce. Z nich se největší pozornosti dostalo Charonu, který je ze všech měsíců největší. A právě jeho fotky dorazily na Zemi před pár hodinami. Povrch Charonu je na první pohled jiný než na Plutu – máme tak možnost studovat dvě výrazně odlišná tělesa v malé vzdálenosti od sebe. I co se barevnosti povrchu týče, tak Charon zaostává za Plutem. Přesto si však nemůžeme říct, že by tento měsíc byl nezajímavý – ostatně podívejte se na přiložené fotky a posuďte sami.

Dočkáme se průzkumníka Venuše, asteroidu, nebo Jupitera?

Discovery program

Americký vědecký program Discovery vznikl v roce 1992 a jeho cílem je podporovat a realizovat nepilotované sondy, které zkoumají Sluneční soustavu a přitom mají jen omezený rozpočet. Doposud se v rámci tohoto programu podařilo vypustit 12 sond včetně známých jmen jako třeba MESSENGER, Dawn, Stardust, Deep Impact, Genesis či GRAIL. Na start příští rok čeká lander InSight, který také spadá pod křídla programu Discovery. Jenže na to, aby se tento program nezastavil ani v dalších letech je potřeba navrhovat nové projekty. NASA proto před pár dny vybrala pětici horkých kandidátů.

Dawn zmapovala terén na Ceres

Americká sonda Ceres stále zkoumá trpasličí planetu Ceres z její oběžné dráhy a i když je v posledních týdnech v oboru trpasličích planet slyšet hlavně o Plutu, neměli bychom zapomínat ani na blízký průzkum v podání sondy Dawn. Týmy, které se podílí na zpracování jejích dat se před pár hodinami pochlubily zveřejněním kompletní topografické mapy této trpasličí planety – přeloženo do běžné řeči – na snímcích, kterým se dnes budeme věnovat, je pomocí barev ukázáno, v jaké “nadmořské výšce” zdejší terén leží. Náhledový obrázek našeho článku si můžete v plném rozlišení prohlédnout zde.

Může náraz vychýlit nebezpečný asteroid?

Země se již nespočetněkrát střetla s kosmickým kamením různých velikostí. Malých střetů jsme si ani nevšimli, jiné byly dobře pozorovatelé, ale způsobily jen minimální škody, některé však ovlivnily život na celé planetě. Aby bylo lidstvo připravené jednou odvrátit hrozící srážku, musíme nejprve dobře prozkoumat protivníka. Ačkoliv se od sebe asteroidy liší, některé vlastnosti mají podobné. Právě na výzkum jejich vnitřního složení cílí společný evropsko-americký projekt AIDA, o kterém jsme na našem webu psali již před rokem.

Na Marsu je voda! … Už zase?

Tisková konference, kterou NASA svolala na 28. září byla velmi ostře sledována i lidmi a médii, jejichž zájmy se s kosmonautikou kříží jen okrajově. NASA totiž s předstihem několika dní avizovala, že na konferenci oznámí přelomové informace ve výzkumu Marsu. Když pak zástupci agentury oznámili dychtivým divákům, že objevili stopy po tekoucí vodě, rozletěla se po celém internetu vlna článků o tomhle úžasném objevu a některé portály dokonce hned začaly přidávat spekulace o tom, jak je tenhle krok důležitý pro existenci života. Proč se tomuto tématu ale nevěnoval Kosmonautix? Inu proto, že jsme o tomhle tématu již psali – vloni v prosinci. Dnešní článek proto nebude ani tak o samotném objevu (ačkoliv i na ten se dostane), jako spíše o vysvětlení toho, proč je teď mnoho lidí z oznámení NASA trochu zklamaných.

Odpověděli jste správně v “marťanské soutěži”?

Kšiltovka Ares - součást první ceny v soutěži

16. září jsme na našem webu informovali o soutěži, kterou jsme spolupořádali s festivalem Futuregate. Šlo o sérii pěti otázek z reálné kosmonautiky, které se týkaly průzkumu Marsu. Odměnou pro šťastné výherce byly ceny spojené s premiérou amerického filmu Marťan. Soutěžící mohli své odpovědi posílat do včerejší půlnoci. Jelikož jsme vymýšleli otázky pro soutěž, rozhodli jsme se zveřejnit tento krátký článek, ve kterém najdete správné odpovědi.

AKTUALIZOVÁNO: NASA oznámila objev tekoucí vody na Marsu

Dnes v 17:30 našeho času by měla ve Spojených státech začít tisková konference, o které se na internetu hovoří již několika dní. Zástupci agentury NASA na ní mají představit údajně přelomový objev, který souvisí s průzkumem Marsu. Zatím není jisté, čeho se objev týká. Nemáme tušení, zda se nejedná jen o nafouknutou marketingovou bublinu. Internetem se už ale šíří nepotvrzené spekulace o tom, že by snad mohlo jít o objev tekoucí vody. Nechme se proto překvapit, s čím NASA přijde. V tomto článku jste měli možnost tiskovou konferenci sledovat živě, nyní jsme okno přehrávače nahradili záznamem.

Led, který mizí a zase se objevuje

Evropská sonda Rosetta, která už více než rok krouží kolem jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko pomohla objasnit další otázku, která se týká přítomnosti ledu na povrchu těchto těles. Díky datům, která sonda nasbírala, se ukázalo, že na kometě funguje každodenní cyklus obměny povrchového ledu. Rosetta vstoupila na oběžnou dráhu kolem komety vloni v srpnu, letos 13. srpna kometa prolétla přísluním a tak se vědcům nabízí unikátní možnost sledovat aktivitu komety po dlouhou dobu.

Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)

Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Pluto a Charon v detailech

Nadílka, kterou nám zajišťuje sonda New Horizons nekončí. V posledních hodinách dorazily hned tři nové fotky, které Vám v tomto krátkém článku přinášíme. Náhledový snímek zachycuje největší měsíc Charon a je složený z několika detailních fotek. Druhý snímek je také spjat s Charonem a dosahuje rozlišení téměř 400 m/pixel. Vrcholem je pak fotka Pluta s rozlišením jen 131 m/pixel!