Články autora 'Dušan Majer':

Posádka na ISS je kompletní – pětičlenná

Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.

Poslední průlet kolem Titanu

Bohužel už musíme znovu v souvislosti se sondou Cassini použít slovo naposledy. Zítra ráno našeho času tato sonda provede svůj poslední blízký průlet kolem mlhavou atmosférou obklopeného měsíce Titan. Na několik let jde o poslední možnost, jak prozkoumat svět s jezery kapalných uhlovodíků, která se táhnou hlavně po severní polokouli. Nabízí se poslední možnost pro použití silného radaru, který umí proniknout skrz oblačnost a nasnímat povrch. K maximálnímu přiblížení dojde v sobotu 22. dubna v 8:08 našeho času. Cassini rychlostí 21 000 km/h (5,8 km/s) proletí nad povrchem Titanu ve vzdálenosti 979 kilometrů.

Motor BE-4 je velmi blízko nasazení na Vulcan

První dokončený exemplář motoru BE-4

Společnost Blue Origin má v těchto dnech jistě nervy napnuté jako ocelové struny. Není se co divit. Schyluje se totiž ke zkouškám, které mohou rozhodnout o dalším vývoji firmy. Na zkušební základně West Texas se totiž chystají statické zážehy testovacího exempláře motoru BE-4. Blue Origin stále bojuje s konkurencí. Tradiční výrobce raketových motorů – Aerojet Rocketdyne totiž vyvíjí vlastní motor AR-1 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Obě firmy přitom usilují o to, kdo bude dodávat motory pro připravovanou raketu Vulcan od společnosti United Launch Alliance. Její ředitel Tory Bruno navíc před pár dny oznámil, že pokud aktuální zkoušky dopadnou dobře, bude pro chystaný Vulcan vybrán právě BE-4.

Cygnus napěchovaný vědou

Úterní úspěšný start rakety Atlas V se sedmou zásobovací lodí Cygnus znamená, že je čas se podívat detailněji na náklad, který je uložený v útrobách zásobovací lodi. Žádná zásobovací loď neletí k ISS zbytečně, každá nese důležitý náklad, ale při prohlížení výpisu nákladu v aktuální lodi Cygnus se nemohu zbavit dojmu, že tentokrát je to opravdu mimořádně dobře využitá kapacita – uznejte sami – vylepšený skleník pro pěstování rostlin, experimenty s buňkami a geny, několik cubesatů. V tomto článku se na všechno podíváme hezky podrobně.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva muži v Sojuzu a čínská loď

Ne, nadpis není názvem nového filmu, to si jen osudu a plánovačům kosmických letů podařila zajímavá shoda. Zítra by totiž mělo dojít hned ke dvěma zajímavým kosmonautickým událostem. Už v 9:13 našeho času by měla z Bajkonuru odstartovat raketa Sojuz FG s kosmickou lodí Sojuz MS-04. V jejích útrobách budou netradičně sedět jen dva lidé – Fjodor Jurčichin a Jack Fischer. A okolo 13:40 nás čeká druhý zajímavý start – čínská raketa Dlouhý pochod 7 má vynést první exemplář automatické zásobovací lodi Tiančou. Obě události bychom Vám rádi přinesli v přímém přenosu s českým komentářem.

Pohled pod kůži – Tiančou

Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.

ŽIVĚ: Historicky první start rakety ve formátu 360°

Pokud se nic nepokazí, mělo by se dnes v 17:11 našeho času otevřít půlhodinové startovní okno pro raketu Atlas V. Jejím úkolem je dopravit na oběžnou dráhu sedmou zásobovací loď Cygnus, jejíž útroby jsou napěchovány hlavně vědeckými experimenty, o kterých si řekneme více v samostatném článku. Původně jsme Vám sice chtěli tento start přinést s českým komentářem v rámci našeho seriálu Živě a česky, ale bohužel se aktuální termín startu Dušanu Majerovi ani Martinu Gembecovi časově nehodí. Pokud by se dnes neodstartovalo, vrací se komentovaný přenos opět do hry. Na druhou stranu Vás nemusí mrzet, že nebude komentovaný přenos – místo toho si užijete historicky první vysílání, ve kterém můžete sami otáčet kamerou a díky tomu si určit, na co přesně se chcete dívat.

Astronauti na ISS v roli sklenářů

Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.

Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Meteodružice ve vakuové komoře

Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.