Články autora 'Dušan Majer':

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouhá kosmonautická noc!

Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?

Závad lodi Starliner bylo více, než se myslelo

Kosmická loď Starliner

Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“

SpaceX získala další zakázku pro NASA

Lehce přes 80 milionů amerických dolarů – takovou hodnotu má kontrakt podepsaný kosmickou agenturou NASA a soukromou firmou SpaceX. Uzavřená dohoda se týká vynesení vědecké družice pro výzkum životního prostředí pomocí rakety Falcon 9. Jedná se o misi PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and ocean Ecosystem), které původně po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta hrozilo zrušení. Nyní má zajištěné vynesení někdy koncem roku 2022 a jejím úkolem bude z oběžné dráhy studovat oceány, ale i oblačnost.

ŽIVĚ A ČESKY: Budování sítě OneWeb začíná

Když se řekne družicová síť na nízké oběžné dráze poskytující přístup k internetu s nízkým zpožděním, vybaví se lidem většinou Starlink od SpaceX. Ale pozor, pokud se ve čtvrtek ve 22:42 podaří start rakety Sojuz 2-1B z Bajkonuru, začne vznikat síť druhá – OneWeb. Během dvou let bychom se měli dočkat více než dvaceti startů – především v podání raket Sojuz, které budou startovat ze tří různých kosmodromů ve třech státech na dvou kontinentech. Nyní nás čeká start první várky, kterou tvoří 34 družic. Ty naváží na šestici testovacích kusů, které se na oběžnou dráhu dostaly minulý rok na konci února.

První ostrá várka družic OneWeb čeká na start

Prvních 34 družic vyrobených na zbrusu nové výrobní lince pro sestavování komerčních družic, která stojí hned vedle brány na Kennedyho středisko, je připraveno ke startu z téměř druhého konce světa – z Kazachstánu. Start plánovaný na dnešní pozdní večer středoevropského času zahájí sérii až dvaceti startů, které proběhnou ze tří různých států a jejichž účel bude jediný – dostat na oběžnou dráhu téměř 650 družic OneWeb pro globální síť určenou k přístupu na internet. Všech 34 družic je již usazeno do vypouštěcího adaptéru, který je skryt v aerodynamickém krytu rakety Sojuz2-1b. Ta má startovat ve čtvrtek ve 22:42 z komplexu 31 na kazašském kosmodromu Bajkonur. V pustých stepích bude v té době hluboká noc a hodiny tam budou ukazovat 2:42.

Velení na ISS předáno

Zítra se vrací na Zemi posádka Sojuzu MS-13. Velitel 61. dlouhodobé expedice, Luca Parmitano, proto předal velení veliteli 62. expedice. Tím bude Oleg Skripočka. 5. února 20:20

Výroba laserového komunikačního aparátu

22. ledna dorazila do výrobního areálu firmy Northrop Grumman ve Sterlingu (stát Virginia) cenná zásilka – letový exemplář zařízení LCRD (Laser Communications Relay Demonstration) vyrobený na Goddardově středisku. Specialisté firmy Northrop Grumman nyní zařízení integrují do družice STPSat-6 (Space Test Program Satellite 6), která patří americkému letectvu. Až se tato družice dostane na geosynchronní oběžnou dráhu (zatím bez bližšího upřesnění v letošním roce), bude LCRD využito jako první zařízení v historii NASA, které zajistí kompletní optické propojení – bude přijímat i odesílat data mezi kosmickými sondami a pozemními středisky. Na snímku, který jsme použili jako náhledovou fotku článku, je vidět jednotka s přepínači zařízení LCRD, která umožní digitální komunikaci z kosmického prostoru na Zemi. Tato evoluce znamená, že se způsob připojení přiblíží systémům, které se používají na internetu. Výhodné je také snížení objemu zpracování, než se data dostanou do vědeckých a řídících středisek.

SHIIVER – nový pomocník NASA pro mrazivé teploty

Kosmické mise s sebou při startu nesou v nádržích kapaliny – ať už jde o pohonné látky, nebo součást systémů podpory života. Tyto kapaliny jsou mnohdy skladovány za kryogenních teplot v rozmezí od -150 do -252 °C. K tomu, aby se daly v případě potřeby využít, musí zůstat v chladu a kapalné. Jenže kosmické prostředí je nelítostné a především sluneční záření sondy a lodě ohřívá – při kryogenních teplotách skladované kapalné látky začínají vřít a přechází do plynného skupenství. NASA již delší dobu pracuje na projektu, který by pokud možno co nejvíce toto ohřívání eliminoval. Pomoci tomu může nová testovací nádrž s označením SHIIVER.

NASA podpořila ukázku výroby v kosmu

Kontrakt na 142 milionů dolarů podepsala agentura NASA s firmou Maxar Technologies z coloradského Westminsteru. Kontrakt se týká robotického sestavení komunikační antény a ramene družice na oběžné dráze. Zkouška má proběhnout na družici Restore-L, která bude určena k servisování družic na nízké oběžné dráze a doplňování paliva do jejich nádrží. Součástí Restore-L bude zařízení SPIDER (Space Infrastructure Dexterous Robot) vybavené pětimetrovou robotickou paží.

Solar orbiter už sedí na raketě

Čtyřmetrový aerodynamický kryt rakety Atlas V byl na konci ledna pomocí jeřábu vyzdvižen z transportéru a následně se technici postarali o jeho usazení na horní stupeň Centaur rakety Atlas V. Tento nosič má evropskou sondu s americkým podílem vynést na oběžnou dráhu kolem Slunce. Na této dráze pak sonda opakovaně proletí blízko Slunce a v průběhu celé příští dekády bude měřit jeho vlastnosti. Vědce zajímá, jak Slunce vytváří a řídí jevy v heliosféře, rozsáhlé bublině nabitých částic, které unáší sluneční vítr až k mezihvězdnému prostoru. Sonda bude kombinovat místní a dálková měření, aby nasbírala nové informace o slunečním větru, magnetickém poli a nabitých částicích.