Washington Harbor Partners
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Rusové už finišují přípravy na novém kosmodromu Vostočnyj. V pondělí byl proveden testovací vývoz rakety Soyuz 2.1a s horním stupněm Volga. Jedná se o takzvaný „suchý“ vývoz, do rakety tedy nebude čerpáno žádné palivo. Po vyvezení a vztyčení rakety byla ve stejný den přisunuta mobilní obslužná věž, která umožňuje technikům přístup k téměř jakékoliv části rakety. V úterý testy pokračovaly, mobilní obslužná věž byla zase odsunuta, aby poskytla prostor pro předstartovní zkoušky. Ve středu pak proběhlo simulované tankování paliva a na dnešek se technici chystají vyzkoušet procedury při přerušeném startu. Zítra bude raketa opět přesunuta do přípravní haly, kde k ní bude postupně připojen náklad (satelity Lomonosov, Aist-2D a Kontakt-Nanosputnik). Pokud proběhnou všechny testy podle plánu, můžeme se na první start z Vostočného těšit už v dubnu.
Pokud jste sledovali náš přímý přenos, už víte že Atlas V úspěšně vynesl zásobovací loď Cygnus na cestu k ISS. I když byl let rakety úspěšný a loď byla umístěna na správnou dráhu, ukazuje se, že Atlas mohl mít při startu problémy. Nejjasnějším důkazem byl mnohem delší zážeh horního stupně Centaur. Ten hořel o více než minutu déle, než bylo původně v plánu. Ale problém nejspíše nebyl v horním stupni, nýbrž v prvním stupni s motorem RD-180. Ten totiž podle údajů z přímého přenosu vypnul o 5,4 vteřiny dříve, než bylo v plánu.
Vědci z NASA konečně odhalili dlouho očekávané snímky kráteru Occator které nafotila sonda Dawn ze své nejnižší oběžné dráhy. Sonda Dawn mapuje Ceres už od začátku minulého roku a postupně snižuje svojí oběžnou dráhu, aby nám poskytla co nejvíce detailů. Nejzajímavějším regionem Cerery je bezesporu kráter Occator, který je nápadný velmi jasnými světlými skvrnami, které objevil už Hubbleův vesmírný dalekohled. Dawn sestoupila na svojí nejnižší plánovanou oběžnou dráhu v polovině prosince. V tuto chvíli prolétá jen asi 385 kilometrů nad povrchem Cerery (což je níže než orbita ISS) a posílá nám úžasné obrázky s rozlišením 35 metrů na pixel.
Dnes je na plánu start rakety Sojuz-FG na které bude usazena kosmická loď Sojuz TMA-20M. Posádku tvoří Američan Jeffrey Williams a dva Rusové – Oleg Skripočka a Alexej Ovčinin. Tato trojice doplní současnou pouze tříčlennou posádku ISS do plného stavu. Pokud půjde vše podle plánu tak by mělo ke startu rakety dojít dnes v 22:26 našeho času. Tentokrát se česky komentovaného přenosu ujme Martin Gembec. Stream se rozjede zhruba ve 22:10.
NASA už chystá svojí novou superraketu SLS na její první misi, zvanou Exploration Mission 1 (EM-1). Ta by měla odstartovat v listopadu roku 2018 a poslat vesmírnou loď Orion na cestu okolo Měsíce. Na palubě ještě nebude žádná posádka a jako druhý stupeň rakety SLS bude použit upravený horní stupeň rakety Delta IV, zvaný ICPS (Interim Cryogenic Propulsion Stage). Po této misi měla přijít, podle původního plánu, mise EM-2, která by už konečně byla pilotovaná a vzala by 4 astronauty na oběžnou dráhu okolo Měsíce. I pro tuto misi měl být původně použit horní stupeň ICPS, který by ale kvůli tomu musel být certifikován pro lety s lidskou posádkou, což není vůbec levný proces. Tento plán byl velmi brzy kritizován, jelikož by byl stupeň ICPS po drahé certifikaci použit jen pro jedinou misi, po které by ho nahradil mnohem výkonnější stupeň Exploration Upper Stage (EUS).
NASA nově plánuje start mise InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) na rok 2018. Startovní okno konkrétně začíná 5. května a cesta k Marsu by měla trvat 206 dní. InSight je lander, který má za úkol přistát poblíž rovníku Marsu a pomocí citlivého seismometru a tepelné sondy zkoumat geologickou aktivitu Marsu. Mise měla původně startovat už letos, na raketě Atlas V v konfiguraci 401, ale kvůli problémům se seismometrem musel být start zrušen. Před NASA stálo těžké rozhodnutí, protože další okno pro přelet k Marsu se otevírá až za dva roky. Dokonce se vážně uvažovalo i o zrušení celé mise, NASA se ale nakonec rozhodla investovat další finance a přesunout start na rok 2018.
Michail Kornijenko a Scott Kelly se před týdnem vrátili z téměř ročního pobytu na palubě ISS. Tato unikátní expedice, zaměřená na dlouhodobou studii lidského těla ve stavu beztíže byla zatím nejdelší, jakou Mezinárodní vesmírná stanice pamatuje. Scott Kelly se s 340 dny stal americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu ve vesmíru. Na druhém místě je Michael Lópéz-Alegria, který má na kontě “pouze” 215 dní. Rusové ale mají s dlouhodobými pobyty mnohem vice zkušeností. Celkem tři kosmonauti strávili na stanici Mir dobu delší, než jeden rok. Absolutním rekordmanem je potom Valerij Poljakov se 437,7 dny ve vesmíru. Michail Kornijenko a Sergej Volkov, který se také vrátil z ISS, I když jenom ze standardní půlroční expedice, podnikli ještě s dalším ruským kosmonautem Alexandrem Misurkinem po přistání Sojuzu TMA-18M velmi zajímavou sérii experimentů – simulované přistání na Marsu.
NASA připravuje novou sérii zkoušek, které budou simulovat přistání Orionu. Zatímco nové vesmírné lodě, vyvíjené soukromými firmami pro dopravu posádky a nákladu na ISS, budou všechny přistávat na pevnině, Orion volí osvědčené přistání v oceánu. Zkoušky proběhnou ve výzkumném středisku Langley ve státě Virginia, kde má NASA přichystaný speciální, šest metrů hluboký bazén. Orion si podobnými testy už jednou prošel, v letech 2011 a 2012. Tenkrát byla ale použita jen hrubá maketa Orionu, nový testovací artikl mnohem více simuluje reálný letový Orion. Při zkouškách budou v jeho útrobách sedět dvě testovací figuríny, které ověří bezpečnost přistání pro budoucí lidskou posádku.
V NASA proběhla zkouška vyklopení testovacího solárního panelu pro novou vesmírnou loď Orion. Panel vyrobila firma Airbus a byl umístěn na zkušební exemplář Evropského servisního modulu (ESM). Samotná zkouška dopadla na jedničku, panel se vyklopil bez sebemenších problémů. Evropský servisní modul vychází z nákladní lodi ATV a jinak tomu není ani u solárních panelů. Ty budou na Orionu celkem čtyři, v podobném rozložení do „X” jako na ATV. Každý panel je sedm metrů dlouhý, má hmotnost 260 kg a skládá se ze tří dílů, z nichž každý obsahuje celkem 1242 jednotlivých fotovoltaických článků. Všechny čtyři panely poskytnou dohromady až 11,1 kW energie, což by vystačilo zhruba pro dvě běžné domácnosti.
Ze startů a následovných pokusů o přistání raket SpaceX se postupně stávají jedny z nejsledovanějších událostí v kosmonautice. Jinak tomu nebylo ani při posledním pokusu o start. Vylepšený Falcon 9 byl připraven na startovací rampě už v noci ze středy na čtvrtek. Odpočet byl ale zastaven 34 minut před plánovaným startem, ještě před začátkem našeho přímého přenosu. Situace se opakovala o 24 hodin později, v noci ze čtvrtka na pátek. Tentokrát už jste mohli sledovat celé dění v přímém přenosu. Odpočet byl opět zastaven, tentokrát jen minutu a 41 vteřin před startem. I když bylo startovní okno dlouhé celých 97 minut, tým SpaceX se rozhodl pro úplné zrušení pokusu o start.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
