V dnešním odpoledním článku si vám dovolujeme publikovat překlad shrnutí týdenních aktivit na Mezinárodní vesmírné stanici. V tomto týdnu byl například dovršen výzkum vesmírných plodin, který následoval po dokončení prvního ze dvou výstupů do kosmu zaměřených na modernizaci energetického systému Mezinárodní vesmírné stanice. Členové posádky Expedice 75 završili svůj výzkumný program studiemi virtuální reality a superinteligence.
Vývoj mise NASA Near-Earth Object (NEO) Surveyor pokračuje a největší součást kosmické sondy se postupně blíží podobě, v jaké odstartuje. Týmy nedávno dokončily instalaci solárních panelů na sluneční štít sondy, což je konstrukce navržená především k odstínění slunečního záření. Štít bude udržovat infračervený vesmírný dalekohled v chladu během vyhledávání blízkozemních asteroidů a komet a zároveň bude sondě dodávat elektrickou energii.
Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.
Společnost Blue Origin 5. listopadu oznámila plány na vývoj nového třetího stupně rakety New Glenn a také nového raketového motoru.
Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.
Francouzská kosmická agentura CNES oznámila zahájení pozemních kvalifikačních zkoušek demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto v Kosmickém středisku Guyana. V plném měřítku zhotovená maketa tohoto prostředku byla postavena v areálu bývalé odpalovací rampy Diamant, která se přestavuje, aby mohla sloužit tomuto programu. CNES v oznámení z 29. října vysvětlila, že maketa v plném měřítku, vyrobená francouzskou společností CIPAL, bude sloužit k testování a ověřování pozemních systémů, rozhraní mezi raketou a pozemní infrastrukturou a souvisejících provozních postupů.
Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.
Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.
Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.
Dne 28. října 1971 vypustilo Spojené království svou první družici. Dostala jméno Prospero, ale byla známá také pod označením X-3. Nebyla to první britská družice, ale byla první a jedinou, kterou britský kosmický program vypustil pomocí vlastní rakety. Prvních šest britských družic odstartovalo ze Spojených států na raketách NASA. Prospero byla vypuštěna nosnou raketou nazvanou Black Arrow.
