18. července bylo oficiálně ukončeno uvádění do provozu jedné z nejkomplikovanějších, ale také nejočekávanějších astronomických misí posledních desetiletí. Samozřejmě mám na mysli astrometrickou družici Gaia Evropské kosmické agentury ESA, která má za cíl zmapovat zhruba miliardu hvězd Mléčné dráhy s dosud nevídanou přesností. O této misi jsem už jednou pro kosmonautix psal, předchozí článek se týkal zejména základního popisu mise. Článek si můžete přečíst zde. Článek, který právě čtete, má pak za cíl velmi stručně přiblížit události od startu Gaiy, až po její uvedení do plného vědeckého provozu.

Uvést Gaiu do plného provozu nebylo lehkou záležitostí a objevily se i problémy, které vedly k dvouměsíčnímu skluzu oproti původnímu časovému plánu. Nakonec byly všechny problémy, které se daly rychle vyřešit vyřešeny a ty zbývající nikam neutečou. Od posledního červencového pátku (25.7.) pozoruje Gaia oblohu ve speciálním ekliptickém módu, během kterého pravidelně sleduje vybrané hvězdy, pro budoucí kalibraci dat. 22. srpna pak přejde do běžného režimu skenování celé oblohy.