sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.
Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.
Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.
Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.
Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.
Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.
Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.
Tým NASA a průmyslových partnerů připravuje pokračování mise cubesatu k Měsíci. Vyvíjí dvojici malých družic, které budou na Měsíci testovat přiblížení a operace v těsné blízkosti jiného kosmického tělesa.
Společnost Redwire bude na základě licenční smlouvy s lucemburskou společností Edge Aerospace vyrábět jednotky pro zpracování dat a síťové přepínače. Firmy to oznámily 25. srpna na konferenci Small Satellite Conference.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Sonda letící již v mezihvězdném prostoru přešla na orientaci svého druhého senzoru na referenční hvězdu α-Lyr (Vega).
20. listopadu 14:40
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Nádhera, podle mě tým kolem Voyagerů musí cítit skutečnou hrdost na výkon těchto veteránů. Voyagery jsou jedním z důkazů, že ve vědě a výzkumu je rozhodně lepší “ chytit příležitost za pačesy“ než čekat na “ lepší budoucí technologie“. Tiše doufám, že v palivových článcích je ještě nějaká rezerva a dočkáme se signálu i kolem let 2027-2030
Souhlas.
I tak by to chtělo nějaké další sondy.
Další údajně chystají číňané – s možnými starty v r. 2024 a 2027 – v obou případech dosažení heliopauzy v roce 2049.
Zdroj: https://twitter.com/NamusLake/status/1197148196583149568/photo/1
https://twitter.com/NamusLake/status/1197148196583149568/photo/2
V prvním případě jsou plánovány dvě přiblížení k Zemi a potom k Jupiteru.
Ve druhém případě ještě k Neptunu a k nějakému KBO.
To je celé nějaké nepochopení toho tweetu. Nepíše se v něm, že vyměnil Slunce za Vegu, jen že začal používat Vegu (místo nějaké jiné hvězdy).
Slunce ve vzdálenosti Voyageru 2 je stále bezkonkurenčně nejjasnější hvězda na obloze (má tam -16.3 magnitudy). Ale jestli tomu správně rozumím, Slunce se pro orientaci sondy vůbec nepoužívá. Seznam hvězd používaných pro orientaci Voyageru 2 je např. zde (str. 25): http://web.mit.edu/jbelcher/www/VoyagerInterstellar.pdf
Sonda zřejmě v prostoru rotuje tak, aby paprsek rádia směřoval k Zemi, tedy vlastně ke Slunci. Předpokládal bych že osa rotace musí být orientována na Slunce a měla by být totožná s osou talíře antény. Nevím jak široký je paprsek, v každém případě musí být Slunce při nové orientaci někde poblíž středu paprsku. Čili obě hvězdy musí být při pohledu z Voyageru velice blízko a jevit podstatný rozdíl ve hvězdných velikostech, aby je orientační systém odlišil.
Je fantastické jak padesát let staré sondy fungují a ve zcela neuvěřitelné vzdálenosti se kterou zcela jistě Američané nepočítali.
Aha, takže je to trochu jinak, než v mém předchozím komentáři.
Orientační systém sondy používá Slunce (tak, aby hlavní anténa mířila stále k Zemi) a pak jednu z hvězd (viz seznam v předchozím komentáři) ve směru přibližně kolmém na Slunce, aby byla sonda orientována i v druhé ose. A to co se teď stalo je to, že jednu z těch hvězd vyměnili za novou. Ale Slunce se to netýká.
https://pds-rings.seti.org/voyager/rss/vg1host.html
Díky.
Text jsem upravil.
Jen jsem se nedočetl jestli Canopus Star Tracker skutečně doposud sledoval hvězdu Canopus