S nedělním polednem přichází již tradiční kosmotýdeník. V jeho čtyřicátém prvním vydání se podíváme na nejzajímavější události posledního červnového týdne. Shrneme si start teleskopu IRIS, který je unikátním přístrojem, slibujícím velký vědecký přínos za rozumnou cenu. Dalším dnešním tématem bude přistání lodě ShneZhou 10, která uskutečnila druhý čínský pobyt na orbitální stanici Tiangong 1. Poslední zpráva se bude týkat ruské vesmírné vycházky na ISS, která přichystala prostor pro nový ruský modul.
IRIS z podvěsu do vesmíru
Ultrafialový teleskop IRIS (Interface Region Imaging Spectrograph) má za sebou svůj start. 28. června v brzkých ranních hodinách se odpoutala raketa Pegasus od nosného letadla, které jí vyneslo nad troposféru do výšky 12 km. Raketa pak zažehla svůj motor a postarala se o to, aby se teleskop dostal na LEO.
Význam teleskopu IRIS je dalekosáhlý. Bude to po neuvěřitelných čtyřiceti letech první stroj, který se zaměří na studium chromosféry a koróny Slunce. Tento výzkum povede hlavně k pochopení vzniku slunečních erupcí, které mají velký vliv i na samotnou Zemi.
Celý teleskop včetně startu vyšel jen na 40 milionů dolarů. IRIS je totiž součástí projektu SMEX (Small Exploration). V rámci tohoto programu NASA podporuje až středně velké družice se zaměřením na astrofyziku. Maximální cena takové družice nesmí být větší než 120 milionů dolarů a důležitou podmínkou je také levný provoz.
Božská loď bezpečně přistála
Čínská mise ShenZhou 10 – Tiangong 1 skončila. Po dvoutýdenním pobytu posádky na stanici, přistál jejich návratový modul lodě ShenZhou 10 bezpečně na severu Číny v provincii Vnitřní Mongolsko. Přistání proběhlo 26. června v 00:07 UT. Během letu se posádka věnovala různým vědeckým experimentům včetně přímého přenosu fyzikálních experimentů pro čínské středoškolské studenty. Během letu došlo také k experimentálnímu odpojení lodě od stanice a jejímu opětnému připojení, tentokrát bez automatiky – opětovné připojení řídila posádka přímo z lodě ShenZhou 10.
Jednalo se tak už o druhou misi čínské pilotované lodě ke stanici Tiangong 1. Tato mise byla poslední a stanici nyní čeká zánik v hustých vrstvách atmosféry. Čína má v plánu vyslání podobné stanice Tiangong 2 v následujících třech letech a do budoucna plánuje stanici Tiangong 3, která již bude složena z několika modulů a její podoba bude zřejmě hodně připomínat bývalou sovětskou a později ruskou stanici MIR.
Ruská vesmírná vycházka na ISS
24. června v 15:31 SELČ začala na Mezinárodní kosmické stanici připravovaná kosmická vycházka v podání dvou ruských kosmonautů Fjodora Jurčichina a Alexandra Misurkina. Hlavním úkolem byla instalace kabelů a příprava na připojení nového ruského modulu Nauka. Tento víceúčelový modul je prozatím poslední část kosmické stanice a stanice po jeho připojení bude víceméně hotová. Start Nauky je plánován na duben příštího roku. Aktuální stav modulu je k vidění třeba zde. Dalším z úkolů kosmické vycházky byla výměna ventilů, instalace nových madel, úklid zařízení Vinoslivost a Foton-Gamma.
Kosmonauti zvládli vše v časovém předstihu a vypořádali se všemi úkoly. Zde najdete záznam z vycházky.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
https://en.wikipedia.org/
http://science1.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/719974main1_IRIS-solarwings-deployed-670.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/styles/1024x768_autoletterbox/public/2013-2962-full.jpg?itok=l7rDTvyj
https://fbcdn-sphotos-b-a.akamaihd.net/hphotos-ak-ash3/943504_556841177710221_1837832414_n.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-qIUl9W5ZZY0/UcjbLTz9NdI/AAAAAAAA0Xw/ptPFlXk_hRs/w940-h625-no/Fyodor.jpg
Pěkné shrnutí Lakely 🙂