Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Amazon
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Společnosti Armada, specialista na mobilní edge computing, a Sophia Space začaly spolupracovat na vybudování integrované a škálovatelné výpočetní infrastruktury sahající od Země až do vesmíru.
Francouzská společnost Cailabs, která vyrábí optické pozemní stanice pro družicovou komunikaci, získala 57 milionů eur na rozšíření výroby.
Výrobce družic Apex získal v novém kole financování 200 milionů dolarů, které oceňuje hodnotu společnosti na více než 1 miliardu dolarů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie oznámila (jako 4. stát) úspěšný test své antisatelitní zbraně (ASAT) a zásah cíle na orbitě ve výšce 300 km.
27. března 9:10
Rubrika:
Štítky:
Hodnocení:
0 / 5. Počet hlasů: 0
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Jako další by měl být logicky Pákistán, aby nezůstal pozadu za svým milovaným sousedem.
alebo severna korea…
nejaky odhad za ako dlho sa to tam uprace brzdenim o atmosferu?
Bavíme se o dnech až pár týdnech. Naštěstí je to nízká dráha a úlomky neohrožují družice, které jsou většinou na vyšších drahách.
No, alespoň jen ve 300 km…
Tak snad je nenapadne další test na vyšší orbitě…
Pravdepodobne bol zničený satelit Microsat-R, vypustený len v januári tohto roku. Pohyboval sa na dráhe o parametroch 260 × 281 km.
Doufám, že to povede k stabilizaci jako v případě jaderných zbraní. Dokážeme že to máme, umíme použít, ale už nic dalšího nevypálíme, protože následný konflikt nás uvrhne do 1.poloviny 20. století. Nadlouho.
Naštěstí ne tak úplně. Většina komunikací je řešena pozemními spoji, takže internet se nerozsype. Nebude fungovat satelitní televize a navigace, což bude velký, ale ne nezvladatelný průšvih. Dramaticky poklesne spolehlivost předpovědi počasí a nebudou k dispozici zajímavé údaje z měření Země a vesmíru. To je hodně blbé, ale k první polovině dvacátého století to má ještě daleko.
Některé satelitní technologie se dají nahradit méně efektivními, ale přesto funkčními pozemními a atmosférickými. Třeba sledování počasí pomocí stratosférických balónů a dronů. Navigace z pozemních vysílačů na bázi GPS by v oblastech s klasickým mobilním signálem fungovala dobře.
Nízké dráhy se navíc vyčistí celkem rychle, takže se budou moct zase obsadit. Iontový pohon by pak byl spíš nutností než něčím navíc, ale žít by se s tím dalo.
V každém případě by náprava takové katastrofy stála extrémní množství prostředků a úsilí, vyšší dráhy by opravdu byly nepoužitelné dlouho a BEO mise by se staly značně rizikovými (zapomeňte na ty pilotované), takže doufejme, že k tomu nedojde.