O tom, jak nabitý byl nedávno skončený rok, jsme si povídali v nedávném článku, ale dnes nás čeká rekapitulace momentů, které nás čekají v roce, ze kterého jsme stihli odkrojit jen první desítky hodin. Objektivně musíme říct, že roku 2018 co do počtu očekávaných momentů konkurovat nemůže, ale to se dalo vzhledem k mimořádnosti končícího roku očekávat. Přesto můžeme v roce 2019 najít hned několik momentů, které zajistí fanouškům kosmonautiky mimořádné zážitky. Na co se tedy můžeme v příštích 12 měsících společně těšit?
První velký moment máme už za sebou. Rok 2019 začal skutečně ve velkém stylu. Jen pár hodin poté, co jsme si s rodinou či přáteli přiťukli na zdraví v novém roce šumivým nápojem, proletěl robotický velvyslanec lidstva kolem zatím nejvzdálenějšího objektu. Sonda New Horizons se prosmýkla kolem transneptunického tělesa s provizorním názvem Ultima Thule a během přiblížení nekomunikovala se Zemí. Všechny naměřené údaje včetně fotek se uložily do palubní paměti a na Zemi se odesílají právě v tuto chvíli. Jisté tedy je, že v prvních lednových dnech nás čeká nadílka v podobě fotografií světa, který ještě nikdo před námi nespatřil.
Leden by měl pokračovat v nasazeném tempu, protože už na 18. den nového roku je zatím plánován start rakety Falcon 9, který bude mimořádně sledovaný. Na oběžnou dráhu má totiž vyletět vůbec první testovací exemplář lodi Crew Dragon od SpaceX, která má společně s lodí Starliner od Boeingu zbavit Spojené státy závislosti na ruských lodích Sojuz. Na leden plánovaná mise s označením DM-1 bude ještě nepilotovaná, ale už v červnu by měla přijít testovací mise DM-2, při které už budou na palubě Crew Dragonu lidé. Pokud vše dopadne dobře, měla by už na podzim startovat první loď Crew Dragon s posádkou, která už nebude testovací, ale půjde o součást rotace posádek na stanici.
Skvělé momenty nám jistě přinese i výše zmíněná loď Starliner od firmy Boeing, která má zatím nepilotovaný testovací let OFT plánován na březen a pilotovanou testovací misi CFT na srpen roku 2019. I Starliner by se měl po absolvování obou testovacích misí dočkat prvního ostrého použití v rámci rotace posádek na ISS. Obecně můžeme říct, že nasazení soukromých pilotovaných lodí bude asi největším momentem roku 2019. Nejde přitom je o to, že se Spojené státy zbaví závislosti na Rusku, celá věc má mnoho vrstev a úhlů pohledu. Každý systém by měl mít zálohu a doprava posádek na ISS ji v posledních letech neměla. Vše leželo na bedrech Sojuzů. Nyní se tato zátěž rozloží mezi tři poskytovatele. Je tu navíc i hledisko symbolické. Nic není cennější než lidský život. Fakt, že opatrná agentura NASA svěří životy astronautů soukromým lodím svědčí o tom, jak pevnou a důvěryhodnou pozici si soukromé firmy zvládly vybudovat.
Ale čekají nás samozřejmě i další velké momenty. S trochou fantazie bychom mohli říct, že rok 2019 bude rokem Měsíce. Na našeho věrného souputníka mají v průběhu příštích dvanácti měsíců přistát nejméně tři na sobě nezávislé mise. Zapomeňte v tuto chvíli na americkou agenturu NASA, evropskou ESA či ruský Roskosmos. Čínská mise Chang’e 4 má již 4. ledna přistát v kráteru von Kármán na odvrácené straně Měsíce – jako vůbec první lidský výtvor v dějinách.
Čína navíc na letošní rok chystá i misi Change‘ 5, která má nejen přistát na Měsíci, ale měla by i odebrat vzorky hornin a dopravit je na Zemi. Indie připravuje komplexní misi Chandrayaan-2 tvořenou orbiterem, landerem a roverem, který má brázdit povrch Měsíce. Zapomínat nesmíme ani na Izrael – firma SpaceIL chce na raketě Falcon 9 vyslat jako sekundární náklad lunární lander zatím označovaný jako Beresheet. O cestě k měsíci v příštím roce uvažují i další firmy, které se dříve účastnily soutěže Google lunar X Prize, ale jejich termíny zatím nejsou příliš jisté.
Čeká nás třeba vypuštění teleskopu Cheops, který bude studovat exoplanety, nebo teleskopu Spektr-RG, který bude studovat vesmír v rentgenovém spektru. A to jsme zatím mluvili jen o sondách a družicích, které teprve mají startovat (s výjimkou Chang’e 4, která již ve vesmíru je). Mnoho informací nám ale poskytnou i sondy, které jsme vypustili v minulých letech. Třeba taková Parker Solar Probe zažije hned dva blízké průlety nejnižším bodem dráhy u Slunce – oba budou ve vzdálenosti 24,8 milionů kilometrů (stejně jako jediný průlet roku 2018). V prosinci provede sonda průlet klem Venuše, který sníží její nejnižší bod dráhy na 19,4 milionů kilometrů pro dva blízké průlety v roce 2020.
Hodně živo bude v roce 2019 i u planetek Ryugu a Bennu. První jmenovaný obíhá japonská sonda Hayabusa 2, druhý má pak rezervovaný americká sonda OSIRIS-REx. Obě sondy budou prozkoumávat „své“ planetky a těšit se tak můžeme na detailní fotky včetně zajímavých objevů souvisejících se složením. Zatímco OSIRIS-REx bude vzorky z povrchu odebírat až v roce 2020, Hayabusa 2 by měla k povrchu kvůli odběru sestoupit v roce 2019. Času nemá mnoho – orbitální mechanika po ní vyžaduje, aby od planetky odlétla v prosinci 2019.
Sonda Juno bude i nadále obíhat kolem Jupiteru a zásobovat nás zajímavými fotkami, BepiColombo provede svými iontovými motory korekce dráhy vstříc gravitačnímu manévru u Země, který má přijít v roce 2020. A kdybych měl psát o všech sondách, které se v roce 2019 začnou stavět, nebo se bude pokračovat v jejich konstrukci, byl by tento článek neúnosně dlouhý.
Rok 2019 bude zajímavý i z hlediska nasazení nových raket – svou premiéru si mají odbýt čínské rakety Kuaičou-11 společnosti ExSpace, OS-M společnosti OneSpace, i Hyperbola-1 společnosti iSpace. Dále poprvé poletí indický nosič SSLV, americká Firefly Alpha, Launcher One, nebo evropská Vega C. Naopak do pomyslné penze odejdou v roce 2019 rakety Delta IV M+, Sojuz-FG a zřejmě i Rokot. Premiéra rakety SLS, tedy nepilotovaná mise lodi Orion, již sklouzla na rok 2020, ale v roce 2019 bychom se na oplátku mohli dočkat hned dvou startů rakety Falcon Heavy a jednoho startu Delty IV Heavy. Čína by ráda v tomto roce otestovala novou kosmickou loď, kterou vynese raketa Dlouhý pochod 5. NASA zase provede zkoušku záchranné věžičky lodi Orion za letu. Dočkat bychom se měli i testovacích poskočení testovacího exempláře lodi Starship od SpaceX.
Na ISS se budou dít také zajímavé věci – soukromým lodím pro posádku jsme se již věnovali, ale kromě toho nás čekají i starty dalších lodí. Z těch zásobovacích jde o tři starty ruských lodí Progress (MS-11 v březnu, MS-12 v červnu a MS-13 v prosinci), dva starty soukromých lodí Cygnus (NG-11 v dubnu a NG-12 v říjnu) a tři starty lodí Dragon (CRS-17 v březnu, CRS-18 v květnu a CRS-19 v říjnu).
Na tomto místě jsme v minulých letech vždy plynule přešli od nepilotovaných lodí k těm pilotovaným, ale v roce 2019 nás čeká ještě velmi zajímavý hybridní start. Kosmická loď Sojuz MS-14 totiž nebude mít na své palubě žádné astronauty. Do vesmíru ji v září vynese raketa Sojuz 2.1a, přičemž tento let má sloužit jako ověřovací předtím, než na této raketě začnou létat i lodě Sojuz s posádkou. Díky tomu bude moci verze Sojuz-FG odejít do výše zmíněné výslužby.
V únoru má k ISS vyrazit loď Sojuz MS-12 s trojicí astronautů, kteří přejdou do 59. dlouhodobé expedice. Na palubě budou Alexej Ovčinin a Nick Hague, kteří si letos zažili nouzové přerušení startu. Společnost jim bude dělat Američanka Christina Koch. Tato trojice bude tvořit zárodek 60. dlouhodobé expedice, kterou v července doplní posádka Sojuzu MS-13 – Alexander Skvorcov, Luca Parmitano a Andrew Morgan. Tento Sojuz je poslední, který má NASA domluvený v rámci dohod s Ruskem. Sojuz MS-15 má letět v říjnu a mělo by jít o poslední let pilotované lodě na Sojuzu-FG. Jeho posádku budou tvořit Oleg Skripočka, Chris Cassidy, Hazza Al Mansouri.
Soukromé pilotované lodě by měly na ISS dopravit další astronauty – v rámci testovací mise DM-2 by měli na Crew Dragonu letět Douglas Hurley a Bob Behnken, testovací Starliner při misi CFT osedlají hned tři lidé – Eric Boe a Nicole Aunapu Mann jsou astronauti NASA a spolu s nimi poletí i Christopher Ferguson, který byl dříve astronautem NASA a nyní má ve firmě Boeing na starosti vývoj pilotované lodi. U této mise existuje možnost jejího prodloužení na několik měsíců, takže by se stala součástí rotace posádek. Crew Dragon by se měl na podzim dočkat mise USCV-1, která má být první v rámci operačního provozu – na její palubě budou čtyři astronauti, přičemž zatím známe jména dvou z nich – velitelem bude Michael Hopkins a pilotem Victor Glover.
Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://www.nasa.gov/
https://www.firstpost.com/
https://www.nextspaceflight.com/
https://www.quora.com/
http://www.planetary.org/
https://www.telegraph.co.uk/
https://www.rocketlabusa.com/
https://www.digitaltrends.com/
Zdroje obrázků:
http://assets-news-bcdn.dailyhunt.in/…/9c/3db99c5bfb2515ab072e001328d20c8c.jpg
http://planetary.s3.amazonaws.com/…/20181213_simulations_flyby_downlinks_info-01.png
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…d78683a781babd281f72a26af7b74b0b&oe=5C755BD5
http://www.spacetechasia.com/wp-content/uploads/2018/08/chandrayaan2-rover.jpg
http://www.esa.int/…/Artist_s_impression_of_Cheops.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/bennuasteroid.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/06/Screen-Shot-2018-06-15-at-11.51.51-PM.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2018/05/Screen-Shot-2018-05-23-at-12.44.47.png
https://upload.wikimedia.org/…crew_in_front_of_the_Soyuz_spacecraft_mockup.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
Abych citoval hlasku z jednoho filmu.. Tak tohle bude jizda…
( a to uz rok 2018 stal zato)
Pro me je vykladni skrini kosmonautiky kosmonautika pilotovana, jestli se vyhled pro rok 2019 stane realitou, tak za me devatenactka osmnatce smele konkurovat muze 🙂
Pro mě taky. Takže rok 2019 bude pro mě mnohem výraznější než rok 2018, dokonce bych ho označil jako začátek nové éry kosmonautiky. Rok 2018 vidím jako poslední rok přechodného období, kdy se nové síly v kosmonautice učily a rostly a letos přichází ta chvíle, kdy začínají udávat tón. Věřím, že nezůstane u dvou pilotovaných letů soukromníků k ISS, které si objednala NASA, ale že se bude létat mnohem častěji a nejen k ISS.
Sojuz MS-15 by měl mít posádku O. Skripočka, C. Cassidy, H. Al Mansouri. Vámi jmenovaní by měli letět v Sojuzu MS-16 v dubnu 2020.
Díky moc, opraveno.
Nejspíše neopraveno. Teď jsem stránku načetl, a vidím cřejně stejnou chybu:
„Tato trojice bude tvořit zárodek 60. dlouhodobé expedice, kterou v července doplní posádka Sojuzu MS-13 – Alexander Skvorcov, Luca Parmitano a Andrew Morgan. Tento Sojuz je poslední, který má NASA domluvený v rámci dohod s Ruskem. Sojuz MS-15 má letět v říjnu a mělo by jít o poslední let pilotované lodě na Sojuzu-FG. Jeho posádku budou tvořit Nokolaj Tichonov, Andrej Babkin a Christopher Cassidy.“
Tak snad už se to uložilo správně.
No je fakt, že rok 2019 bude z hlediska pilotované kosmonautiky zcela přelomový. Uvnitř Crew Dragonu to bude vonět jako v novém autě (což je hláška jednoho z astronautů na ISS, když jim začaly Dragony vozit proviant), ve Starlineru asi taky a začne nová éra. Jen škoda, že se rezignovalo na motorické přistávání, ale zvolila se osvědčená stará vesta. Byl by to splněný sen všech scifistů. EM-1 s tím svým hejnem sklouzla sice do 2020, ale (bohužel) ten čas letí jako blesk a čím dál rychleji a za chvíli to tu také máme.
Moc díky za všech 381 dílů pořadu Dobývání vesmíru. Škoda, že byl právě tento díl poslední. Nebudu se mít, v roce 2019, už na co těšit vždy po víkendu.
Každopádně Vám patří ještě jednou můj velký dík, pane Majere.
Dobývání vesmíru sice skončilo, ale hned příští pondělí začne na MallTV vycházet pořad Vesmírné zprávy.
Americká sonda New Horizons proletěla v 05:33 UT v nejmenší vzdálenosti přibližně 3500 km kolem objektu Kuiperova pásu, planetky 2014 MU69, která dostala neoficiální označení Ultima Thule a sledování objektu a jeho okolí bude trvat 3:47 hodiny a poté se sonda zorientuje anténou na Zemi a kolem 09:20 UT zahájí 17 minutový přenos dat (signál poletí prostorem 6:08 hod.); Ta konjunkce New Horizons se Sluncem je teda pech. Ovšem při pohledu zpět k matičce Zemi od okraje naši sluneční soustavy v tomto měřítku se Země jeví jakoby byla pohlcena sluncem..
Dnes bychom se měli dočkat prvních opravdu pěkných fotek.
Jojo, máme si zapnout pásy 🙂 Ona Ultima vypadá hoodně zajímavě i na těch rozmazaných fotkách v pohybu, tak jsem nažhaven…
Ještě bych vypíchl jednu celkem nenápadnou, administrativní událost. Někdy na jaře se rozhodne, zda NASA realizuje v podstatě OSIRIS-REx 2 a nebo se konečně poletí na Titan, dokonce s vrtulníkem. Doufám, že vyjde Dragonfly a dožiju se pořádného průzkumu toho úžasného světa.
Dragonfly by byla super.
Dovolil by som si zopár poznámok:
-sonda Chang´e 5 by mala letieť na Mesiac už v tomto roku, t.j. 2019 a nie na budúci rok (teda ak som to dobre pochopil);
-premiéra novej čínskej kozmickej lode sa odsúva až na rok 2020;
-v roku 2019 by mali prvýkrát letieť do vesmíru na orbitálnu dráhu rakety KZ-11 spol. ExSpace, OS-M spol. OneSpace, Hyperbola-1 spol. iSpace;
Chang´e 5 – Pravda, takhle to dopadá když článek, který má vyjít v roce 2019 píšu ještě v roce 2018. Hlava si neuvědomila, ten rozdíl. Opraveno.
Čínská loď – To je pravda, ale v době, kdy článek vyšel, tak se to ještě nevědělo, ne?
Rakety jsem doplnil, díky.
Presne tak – v čase písanie článku táto informácia ešte nebola k dispozícii.
Ale rozhodně díky! 😉