Evropská kosmická agentura se může pochlubit špičkovými družicemi, které vědcům pomáhají pokročit ve snaze o pochopení naší planety a procesů, které na ní probíhají. Nyní ESA představila tři návrhy na nové průzkumníky Země. Tyto návrhy nyní budou soupeřit proti sobě a vítěz se stane desátým zástupcem programu Earth Explorer. Selekce tří finalistů je důležitým krokem v několik měsíců dlouhém výběrovém procesu. Vše začalo už v září 2017, kdy ESA zveřejnila výzvu k posílání návrhů. Poradní výbor pro pozorování Země (ACEO) v rámci ESA nakonec obdržel 21 návrhů a po důkladném posouzení doporučil k podrobnější studii tři projekty – Stereoid, Daedalus a G-Class.
Zatím šlo jen o doporučení, ale 21. září, tedy včera, byla tato doporučení přijata programovou radou Evropské kosmické agentury. Běžně to funguje tak, že družice zkoumající Zemi vznikají v reakci na potřeby vědecké komunity při snaze odborníků pochopit různé aspekty, které na naší planetě probíhají, případně různé interakce, které propojují systémy do celku.
Hlavním úkolem družic studujících Zemi je umožnit pokrok z hlediska vědy i technologie. Kromě toho mají tyto družice řešit otázky, které se přímo dotýkají společenských problémů, kterým bude lidstvo pravděpodobně v nadcházejících desetiletích čelit. Jde například o dostupnost potravin, vody, energie a zdrojů, veřejného zdraví, nebo změny klimatu.
„Vybrat z tolika návrhů s vysokou úrovní a vědeckým potenciálem, bylo opravdu složité rozhodování. Ale po mnoha úvahách jsme to dokázali. Jsem mimořádně nadšený z těchto tří kandidátů na desátou misi Earth Explorer,“ sdělil Martin Visbeck ředitel ACEO a dodal: „Zatímco každý z nich reaguje na jinou vědeckou výzvu, tak všechny by mohly přinést významné vědecké pokroky a společenské přínosy.“ „Všechny tři projekty jsou technologicky inovativní a ukrývají velký potenciál. Těšíme se na to, jak se tyto koncepty rozvinou během další fáze,“ uvedl Josef Aschbacher, ředitel programu pozorování Země v rámci ESA.
Prvním finalistou je projekt Stereoid, který by měl létat na oběžné dráze ve formaci s některou z družic řady Sentinel 1. Na jeho palubě má být radar, který bude mít za úkol měřit drobné posuny hladiny oceánů, ledovců a zemského povrchu. S pomocí této družice bychom mohli zlepšit naše chápání maloformátových cirkulačních vzorců v oceánech, lépe porozumět dynamice pohybu ledovců a jejich podílu na vzestupu mořských hladin. Stejně tak bychom mohli velmi přesně měřit změny v topografii.
Daedalus by měl nést hned několik přístrojů, které by měly poskytnout měření z oblasti, která je do značné míry neprozkoumaná. Jde o rozhraní mezi vysokými vrstvami atmosféry a vesmírem. Právě zde probíhají složité procesy přeměny a transportu energie Slunce a slunečního větru. Cílem této mise by bylo kvantifikovat množství této energie uložené v horní atmosféře. Družice by například měřila efekty způsobené elektrodynamickými procesy v této oblasti. Koncept je založen na mateřské družici, která nese sadu přístrojů a na čtyřech menších satelitech, které mají také senzory a které se vypustí do atmosféry.
Mise G-Class má také disponovat radarem, ovšem její dráha bude neobvyklá. Usadit se má na geosynchronní dráze, ze které bude mít neustálý výhled na Afriku a Středomořské oblasti. Návrh cílí na pozorování denních cyklů vody a na procesy, které jej ovlivňují. Cílem družice by mělo být zlepšení předpovědí z hlediska spadu srážek, dostupného množství vody, povodní a sesuvů půdy.
Všechny tři finálové projekty nyní zahájí fázi, ve které vypracují studii proveditelnosti. Tyto výsledky se opět zpracují a dojde k další selekci. Pokud se při vývoji nic nepokazí, měla by některá z těchto družic letět do vesmíru někdy v letech 2027 – 2028. Zároveň se omlouváme, že je tento článek skoupý na fotky či vizualizace. Bohužel se mi nepodařilo žádné související obrázky objevit.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/New_views_of_dynamic_Earth.jpg