Již v posledním Kosmotýdeníku se objevila informace o tom, že společnost Sierra Nevada Corporation provedla na Edwardsově základně zkoušku přistání miniraketoplánu Dream Chaser. Společnost uvolnila jen čtyři fotky z celé akce s tím, že video zveřejní v pondělí. Nakonec jsme se dočkali kompletního záznamu od shozu z podvěsu pod vrtulníkem ve výšce tří kilometrů až po úplné zastavení. Pro firmu samotnou i pro DreamChaser jde o významný milník na cestě k prvnímu orbitálnímu letu v roce 2020 na raketě Atlas V v konfiguraci 552.
https://vimeo.com/242615668
Zdroje informací:
https://vimeo.com
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/DOZSnH2VoAAIukj-678×385.jpg
Hezký, jak se s tím zatáčí na zemi? Tou přední lyží to asi nepůjde co?
Ale je fajn že tenhle civilní prostředek jede ve vývoji dál. Jednou to poveze i lidi.
On v podstatě po přistání nepotřebuje zatáčet. Z ranveje jej odtáhne jakýkoliv dostatečně silný automobil.
Tohle může zatáčet i s tou lyží úplně normálně. Ta lyže je prostě brzda a když se zatočením posune ta kontaktní plocha mimo osu, tak výsledný moment síly této brzdy a setrvačné síly v těžišti raketoplánu celý stroj natočí. Jeń to bude fungovat opačně. Tedy otočení podvozku doleva začne stroj stáčet vpravo (ta dotyková ploška se posune napravo od osy) a bude to dost nestabilní (kladná zpětná vazba), takže to bude muset regulovat počítač, aby neskončil na zádech.
Koncept z roku 1990, resp. BOR-4 z roku 1980…
Zda sa mi to objavovaním niečoho nového alebo len recykláciou už dávno použitých vecí?
Vieme niečo inovatívne o konštrukcii?
Ano, stopy do historie se vysledovat dají, ale to je podobné jako kdybychom řekli, že raketa Sojuz je vlastně jen modernizovaná R-7. 😉
V rámci této zkoušky se testovaly hlavní ovládací a řídící prvky, mozek miniraketoplánu je nový, moderní, stejně tak i jeho senzory. Konstrukce jako taková se moc měnit nemusí, protože je to relativně ověřený kus. Je ale potřeba zjistit, jak se miniraketoplán orientuje ve vzduchu, jak ovládá své řídící prvky a podobně.
Sojuz je Sojuz. Uz na prvý pohľad špecifická konfigurácia. Je veľmi pekné čo z konceptu dokázali dostať. Z konceptu, ktorý bol na od začiatku považovaný za nie celkom plnohodnotné riešenie.
Ja nemam nič proti HL-20/ či BOR-4, otázkou pre mňa ostáva, či je to v zásade rovnaký stroj alebo prepracované riešenie povedzme označiteľné ako HL-20 II…
Podobne ako Sojuz nie je R7 aj keď …svojim spôsobom je
Ono hrozně záleží na tom, jak si člověk nastaví parametry – co je pro jednoho ještě stejný stroj s drobnými úpravami, je už pro jiného přepracované řešení. Snad si rozumíme. Já osobně to mám nastavené tak, že Dream Chaser bych rozhodně nepovažoval za stejný stroj jako byli jeho „předchůdci“ a to ani v zásadě. Ostatně tato ilustrace to ukazuje moc hezky.
http://g15.picoodle.com/ltd/img15/5/11/19/coldevil/f_dp_174_u6wh9.jpg
Mno, první stupeň Sojuzu a R7 se konstrukčně v podstatě neliší. Zatímco DreamChaserem a HL-20 se liší docela dost. Mají jen podobný design.
Vona ta fyzika je tak ňák furt ta stará a nemoderní, jak jí uplácal velký třesk před cca 14Groky.
Ale ano, ono to jde udělat designově krásnějc. Ale pak se to nebude samo tak snadno stabilizovat a bude to o hodně víc potřebovat pomocnou ruku počítače.
Jo a taky je to o penězích.
Fyzika nepustí, o tom bez debaty, nejde mi ani o dizajn ako taký, ale skôr o technologické spracovanie a elektroniku. Ak dokázal pristáť v automatickom režime Buran, čo dokáže tento maly počin?
Aké nové materiály boli použité? Je tam ofukovanie na ochladzovanie a la Buran, alebo keramika podla Shuttle?
Systém tepelné ochrany sází na ablativní materiál.
To, že se autonomní přistání podařilo Buranu, nebo X-37 nijak nesnižuje význam aktuálního úspěchu. je to důležitý krok k ostrému nasazení, však tento test NASA považuje za jeden z důležitých milníků při vývoji stroje.
Buran pravděpodobně nepřistával sám, podle neoficiálních informací ho měl pomocí dálkové konzole při finálním navedení na runway řídit kosmonaut Igor Volk.
žjova! Zajímavá informace! Dík.
Prachy, finance, úspory.
Klidně ať to funguje úplně stejně jako ten Buran. Ale je zatraceně poznat, když se to povede za desetkrát menší peníz. O to jde především. A ty ušetřené peníze se pak mohou použít dál. To je celé.
to Vítek: toto zmiňoval ve v jedné přednášce i Petr Tomek, tuším že říkál, že to řídil z okolo prolátávajícího Migu, ale nepodařilo se mi to nikdy nic nikde dohledat.
Ide o to že sa zistilo že telo BOR-4 malo vynikajúce vlastnosti pre vstup do atmosféry na základe „reverse engineering“ v NASA Langley podľa fotiek BOR-4 z austrálskeho prieskumného lietadla P-3 Orion pri výlove z Indického oceánu takže všetko čo ma spoločné Dream Chacer s BOR-4 je len aerodynamika/fyzika ktorá je všade rovnaká. Dream Chacer má omnoho viac má spoločné s HL-20 pre ktorý je v podstate pokračovaním/znovuzrodením kedže na ňom pracujú aj ľudia z HL-20.
https://www.nasa.gov/pdf/602108main_44s_dream_chaser.pdf
Vďaka za článok. Vie sa prečo došlo k odkladom ? Ide o technické problémy, alebo nedostatok financií?
„Ahead is a drop test from a helicopter or airplane in late
2012, a suborbital test in 2013, and an orbital test in 2014,
depending on how Dream Chaser and Sierra Nevada progress
through NASA’s winnowing-out process for its space taxi“
Dream Chaser byl původně plánován jako loď pro posádku. Termíny, které zde uvádíte byly právě pro pilotovanou variantu. Samotný test přistání dopadl dobře jen napůl – stroj si vedl dobře až do kontaktu s ranvejí – přistávací noha selhala a stroj byl po kotrmelcích těžce poškozen. Dream Chaser nakonec NASA nevybrala pro dopravu posádky – přednost dostala SpaceX a Boeing. Sierra Nevada Corporation přepracovala projekt na nákladní verzi a s ní uspěla – po roce 2018 začne druhé kolo dopravy nákladu na ISS a v ní bude i Dream Chaser. NASA ale chce zopakovat zkoušky i když hardware je velmi podobný – došlo ale k výměně přistávací nohy za pokročilejší systém. Aktuální zkouška tedy byla v rámci certifikace nepilotované lodi.
Video z prvniho testu konci pred dosednutim stroje a jine pokud vim zverejneno nebylo. Clovek muze jen spekulovat, co se delo potom. Nazory jsou evidentne ruzne, nicmene podle Nasaspaceflight.com doslo pouze ke kosmetickemu poskozeni jak raketoplan sjel z pristavaci drahy. Test tedy mimodek vyzkousel i tuto neobvyklou situaci a na vybornou. Na tom se shodla SNC a NASA a prohlasily test za uspesny. Tento druhy test nebyl pozadovan NASA, SNC jej chtela uskutecnit na vlastni iniciativu.
To je pravda, jiné video není k dispozici a zdroje se liší. Já zase četl o kotrmelcích. Ale samozřejmě pravdu znají jen zainteresovaní lidé a veřejnost může jen spekulovat. Tehdejší test byl úspěšný, protože jeho hlavním úkolem bylo přiblížení stroje k ranveji a zarovnání před přistáním. To se splnit podařilo a přistání už součástí zkoušky nebylo, takže k selhání došlo až po splnění úkolů. Ohledně aktuální zkoušky – nejsem si jistý, že by ji NASA nepožadovala. Mám dojem, že se jedná o jeden z milníků, za který firma dostane příslušné finance.
Tomas Kratochvil:
Fotografie prvního prototypu Dream Chaser po havárii
Ano, diky za foto. Podle snimku bych to osobne za kosmeticke poskozeni neoznacil, nicmene airbagy to vystreleny nema, posadka by z toho odesla po svych. A to je u pristani to nejdulezitejsi.
Díky, tuhle fotku jsem ještě neviděl!
Díky za článek. Ale upřímně jsem čekal od testu víc.. miniraketoplán shodili v ose dráhy v podstatě „na rovný dokluz“, – kdyby se musel alespoň otočit nebo „vykrátit“ nebo alespoň zatočit, bylo by to alespoň o něčem vypovídající, ale tohle – nevím.. NASA raketoplán dělal vykrácení a jestli si to dobře vybavuji 3 a 4 okruhovou zatáčku.., je to tak??
Šlo o první letovou zkoušku, která měla ověřit chování orientačních, řídících a navigačních senzorů včetně softwaru. Je logické, že jdou postupně.
Asi máte pravdu, snad se brzy dočkáme složitější mise..
Ono na taku skusku uz asi nebude stacit, aby raketoplan zhodili z vrtulnika a ked vam to neplachti a nepristava, tak zbytocne testujete manevrovatelnost v (na pomery plachtiaceho stroja) komplikovanych podmienkach.
Navyse sa mi paci svojim sposobom „dravost“ SNC, resp. to, ze nehodila flintu do zita, ale snazi sa s konceptom niekde uspiet. Podla mna tento koncept uspech mat bude. Mozno nie v tejto inkarnacii, mozno nie na tejto planete, alebo pri letoch na ISS, ale vidim ho ako dobry doplnok pre misie k exotickym cielom.
Ja myslim ze letel naprosto vzorove! Moc jim fandim-Je to neco neobvykleho precejen
Neznáte někdo pádovou nebo přistávací rychlost Dream Chaseru? Díky.
Parádní. Jak to krásně doplachtilo. Fakt jsem to měl doteď za nějakou hračku ne úplně bohatých takymilionářů. Ale tohle bylo hodně hezké.
To levé zadní kolo se docela nebezpečně vrtělo v cca 2:01… Jinak paráda!
Ten stroj (či skôr strojček) je paráda. Mám ho rád a držím mu palce aby sa čo najskôr úspešne podíval do vesmíru a hlavne aby sa aj úspešne vrátil!
pb 🙂