Čínská zásobovací loď Tiančou 1, která má vyšlapat cestu k běžně používaným zásobovacím a tankovacím lodím pro budoucí kosmickou stanici, úspěšně dokončila několik měsíců trvající testování u orbitální laboratoře Tiangong-2 (Nebeský palác-2). Tyto zkoušky obnášely především opakované odpojování a připojování v různých režimech. Po každém připojení následovala zkouška přečerpání paliva, což je hlavní úkol této mise. Čína už má se spojováním těles na oběžné dráze zkušenosti, ale pro chystanou stanici potřebuje spolehlivý systém přečerpávání paliva. V sobotu 16. září se loď naposledy a definitivně oddělila od Tiangongu a před vstupem do atmosféry ještě podstoupí samostatný let.

Podle vyjádření čínských představitelů provedla loď Tiančou 1 třetí transfer pohonných hmot 16. září v 10:10 našeho času. Do útrob laboratoře při tomto testu přeteklo 250 kilogramů kapalného paliva a okysličovadla. Po oddělení už budou obě tělesa pokračovat ve vlastních kolejích. Čína zatím oficiálně nepotvrdila, kdy pošle loď Tiančou do atmosféry, protože by ještě měla provádět experimenty při samostatném letu.

Loď Tiančou 1 během své kosmické mise nepřišla do styku s lidskou posádkou, ale přesto ji inženýři vybavili mnoha zajímavými experimenty – jeden z nich například studuje „ne-Newtonskou“ gravitaci, další je zaměřený třeba na vývoj a dělení lidských embryonálních kmenových buněk na zárodečné buňky. Výsledky tohoto experimentu by do budoucna mohly pomoci při otázkách souvisejících s rozmnožováním lidí ve vesmíru.

Na lodi najdeme i myší kmenové buňky – jejich výzkum pomáhá k pochopení toho, jak by bylo možné nechat dorůst ztracené tkáně a orgány – zvířecí nebo lidské. Další experiment studuje novou metodu léčby osteoporózy.

Experimenty probíhají i na palubě Tiangong-2, přičemž jde hlavně o zkoušky kriticky důležitých systémů – například systémy podpory života. Ty je potřeba důkladně otestovat před zahájením stavby větší modulární stanice. Téměř přesně před rokem vypuštěná Tiangong-2 kromě toho nese i přístroj detekující gamma záblesky, další experimenty souvisí s pozorováním Země, navigací a komunikací.

Tuto kosmickou laboratoř navštívila pouze jediná posádka – dva muži (Ťin Chaj-pcheng a Čen Dong) v lodi Šenčou 11, kteří tu pobývali v minulém roce téměř měsíc. Tiangong-2 měří na délku 10,4 metru a jeho průměr je 3,4 metru a dvojice solárních panelů dosahuje rozpětí 18,4 metru, přičemž rozměry jsou srovnatelné s lodí Tiančou.

K laboratoři Tiangon-2 se už žádná pilotovaná loď nevydá. Příští start lodi Šenčou bude mířit k modulu Tianhe 1, což bude velitelská sekce budoucí kosmické stanice – k jeho vypuštění by mělo dojít v roce 2019. K modulu Tianhe 1 se připojí i druhý exemplář nepilotované zásobovací lodi – Tiančou-2, která na stanici doveze zásoby krátce předtím, než dorazí posádka v lodi Šenčou 12.

Na modul Tianhe 1 by se měly do roku 2022 připojit další dva moduly, čímž vznikne stanice o celkové hmotnosti lehce nad 60 tun. Pokud bychom tuto stanici srovnali s ISS, dosahoval by čínský komplex zhruba šestinové hmotnosti a byl by srovnatelný spíše s americkou stanicí Skylab, která však byla pouze jednomodulová.

K tomu, aby Čína mohla tuto stanici provozovat, potřebuje umět udržovat její oběžnou dráhu, k čemuž slouží palivo. O jeho doplňování se budou starat právě lodě Tiančou (v překladu Nebeská loď). Jejich útroby pojmou až šest a půl tuny nákladu, což je skoro třikrát více, než co zvládnou lodě Progress zásobující ISS. Právě k Progressům můžeme Tiančou přirovnat asi nejlépe. ISS zásobuje více dopravních prostředků, ale právě tyto ruské lodě zajišťují doplňování paliva do staničních nádrží. Dříve to dělaly i evropské lodě ATV, ale ty již dolétaly.

Loď Tiančou 1 startovala 20. dubna na raketě Dlouhý pochod 7 z ostrova Hainan a od té doby provedla tři automatická spojení s laboratoří Tiangong 2. K tomu vůbec poslednímu došlo 12. září v 6:48 našeho času, kdy loď simulovala přílet po tzv. rychlé dráze, kterou známe od lodí Sojuz či Progress. Čína tak nacvičovala, zda by v budoucnu mohly její lodě u stanice zakotvit pouhých šest hodin po startu. Loď si během pětiměsíční služby podle čínských úřadů vedla dobře a všechny její úkoly byly úspěšně splněny.

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/…/uploads/sites/106/2017/05/TZ1TG2-Comple-512×318.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/TZ06.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/tg2-tz1-complex.jpg
https://qzprod.files.wordpress.com/2016/10/shenzhou-11-astronauts-e1476673770715.jpg
http://spaceflight101.com/spacecraft/wp-content/uploads/sites/18/2017/04/cssconcept.jpg