sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a ruské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho ruským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Blízký pohled na Epimetheus

Sonda Cassini momentálně absolvovala již 12 z 22 průletů mezi Saturnem a vnitřním okrajem jeho prstenců, ale to neznamená, že se nemůžeme těšit z nových fotek měsíců. Od nich je nyní sonda moc daleko, ale zpracování snímků chvíli trvá a proto jsme se nyní dočkali doposud nejpodrobnějšího snímku povrchu měsíce Epimetheus, který je vzorným příkladem toho, jak divokým prostředím dříve sluneční soustava bývala. Epimetheus má v průměru 113 kilometrů a jeho povrch je pokryt bezpočtem kráterů, které připomínají dávné srážky s kosmickými objekty. Samotnou detailní fotku najdete v našem článku – pro srovnání jsme jako náhledový snímek použili fotku tohoto měsíce z roku 2007, která zatím patřila k nejpodrobnějším.

Tento měsíc je moc malý na to, aby si udržel atmosféru i na to, aby byl geologicky aktivní. Není proto žádná možnost, jak z povrchu tyto dávné jizvy vymazat – tedy pokud pomineme možnost, že novější krátery postupně ničí ty starší. Níže přiložený snímek vznikl letos 21. února a sever je nahoře, otočený o zhruba 32°. Snímek původně vznikl v blízké infračervené oblasti s vlnovou délkou 939 nanometrů. Snímek byl pořízen ve vzájemné vzdálenosti 15 000 kilometrů při fázovém úhlu (trojúhelník sonda – měsíc – Slunce) 71°. Výsledná fotka má rozměr 112×1125 obrazových bodů při rozlišení 89 m/pixel. Jelikož jde ale o těleso malé, není toto rozlišení zachováno všude – díváme se na povrch koule (byť nepravidelné).

Měsíc Epimetheus vyfocený sondou Cassini 21. února letošního roku.
Měsíc Epimetheus vyfocený sondou Cassini 21. února letošního roku.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/PIA09813_Epimetheus_S._polar_region.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21335.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
slappy
8 let před

Když vidím tyhle detailní pohledy od Cassini, říkám si, kolik takových krás pro nás skrývají dosud jen mizerně vyfocené menší měsíce Jupitera. A těch je alespoň 65! Většina samozřejmě obíhá daleko od Jupiteru, ale těch několik vnitřních by obstojně snad mohly zachytit chystané družice JUICE a Europa Clipper, co myslíte?
Ono vlastně ani u Saturnu jsme většinu jeho měsíců pořád zblízka neviděli, protože se taky jedná o vzdálené vnější měsíčky.
A co teprve systémy ledových obrů!
No nic, trochu jsem se zasnil : )
Astronom Scott Sheppard má pěkné přehledné stránky s výčtem všech známých oběžnic velkých planet. Sluneční soustava má pro naše roboty zásobu cílů ještě na hodně dlouhou dobu:
Jupiter – http://home.dtm.ciw.edu/users/sheppard/satellites/jupsatdata.html
Saturn – http://home.dtm.ciw.edu/users/sheppard/satellites/satsatdata.html

Zpátky k Epimetheovi, tenhle měsíček má několik zajímavostí:
Dost unikátní je z hlediska orbitální mechaniky – spolu s měsícem Janus je to jediný známý případ ko-orbitální konfigurace. Obíhají po téměř stejné dráze a každé čtyři roky si prohodí pozice.
Když přišly tyhle jeho detailní snímky, zaujaly mě mimo jiné ty rýhy všude po povrchu:
Tady něco o snímcích z 30. ledna: http://slunecnisoustava.blogspot.cz/2017/02/epimetheus-prekvapuje.html
Tady o snímcích z 21. února: http://slunecnisoustava.blogspot.cz/2017/02/epimetheovy-ryhy-osvetlena-noc-vrtule-v.html
.

pbpitko
pbpitko
8 let před

To že vieme toho viac o tomto mesiačiku nemení nič na tom že NH k nemu poletí. Na cieli sondy sa už nedá nič meniť. Môžme iba trpezlivo čakať kedy a čo sa dozvieme nové. V každom prípade to bude fajn !
pb 🙁

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.