Společnost Blue Origin má v těchto dnech jistě nervy napnuté jako ocelové struny. Není se co divit. Schyluje se totiž ke zkouškám, které mohou rozhodnout o dalším vývoji firmy. Na zkušební základně West Texas se totiž chystají statické zážehy testovacího exempláře motoru BE-4. Blue Origin stále bojuje s konkurencí. Tradiční výrobce raketových motorů – Aerojet Rocketdyne totiž vyvíjí vlastní motor AR-1 na kapalný kyslík a letecký petrolej. Obě firmy přitom usilují o to, kdo bude dodávat motory pro připravovanou raketu Vulcan od společnosti United Launch Alliance. Její ředitel Tory Bruno navíc před pár dny oznámil, že pokud aktuální zkoušky dopadnou dobře, bude pro chystaný Vulcan vybrán právě BE-4.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Zatím nebyl zveřejněn žádný časový plán zkoušek, ale už víme, že motor je nainstalován na testovacím stanovišti a prezident Blue Origin, Rob Meyerson, nedávno oznámil, že ke zkouškám dojde již velmi brzy. Zkoušky to ale jistě nebudou jednoduché. Je potřeba mít stále na paměti, že BE-4 je motor, který spaluje směs kapalného kyslíku a metanu, se kterou zatím není mnoho zkušeností. Dá se tedy očekávat opatrný postup – zkoušky mohou klidně trvat i několik týdnů.
K prvnímu startu nové rakety Vulcan by mohlo dojít v roce 2019, přičemž na prvním stupni najdeme dva motory BE-4. Společnost Blue Origin je využije i pro vlastní raketu New Glenn, která by měla poprvé startovat v roce 2020 a na prvním stupni bude sedm motorů BE-4.
Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/C6PUsspWYAAVu1Z?format=jpg&name=large
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/18221856/IMG_3586-1.jpg
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/18223221/vulcan_art.png
Je na tom Blue Origin s dodržováním termínů stejně jako SpaceX, nebo to co řeknou alespoň přibližně platí?
BO razí spíše opačnou politiku. Tajnůstkaří a pak vyrukuje s hotovým řešením.
Pri vyvoji a vyskume nie je ziaden termin vytesany do kamena ani 24 hodin pred deadlajnom. Zvlast pri metanovom motore budu urcite vsetci extremne opatrni, takze motor poriadne skontroluju, nez ho zapalia. A ak sa nieco objavi, tak zial motor pojde zo stanoviska dole, alebo sa to moze opravit / vymenit na mieste. A sice si to malokto poriadne uvedomuje, ale okrem ULA, Sojuzov/Progressov a Ariane su v podstate vsetky ostatne aktivity este stale vo faze vyvoja. Vid zavery poslednych dvoch rokov, kedy SpX mala nosice uzemnene.
Tezko rict,zatim nemeli moc moznosti veci odkladat 🙂
Blue Origin drzim moc palce, ale je pro mne velka zahada… Za prve spolecnost, ktera dodnes neuskutecnila jediny pilotovany let ani zadny let na obeznou drahu, stavi takovou megaraketu a navic s motorem na palivo, ktery jeste nikdo poradne nevyzkousel.
No a za druhe mi unika smysl New Glenna. Tedy hlavne co se tyka financni smysluplnosti. I pro SLS je docela problem vymyslet smysluplny program. Potreba velkych raket zkratka neni moc velka. SpaceX tento problem nema – leta s Falconama a kdyz bude potreba letet s necim vetsim, spoji tri a maji Falcona Heavy. Ale Blue Origin muze nabidnout jen velkou raketu. Ma vubec sanci se to samo uzivit? Aby z toho nebyla cerna dira na penize, to by byla skoda…
Leda kdyby NG byl celý znovu použitelný, pak by to smysl mělo. Nebo kdyby druhým stupněm byl nějaký kosmoplán…
Napadá mne komerční využití výroby drahých speciálních materiálů v nulové gravitaci, takové které nejdou vyrobit na zemi v požadované kvalitě. Čili provoz „továren“ na orbitě, pokud bude cena dopravy nahoru a dolů řádově nižší než dnes. A dokonce mi to příjde reálnější než „kolonizace marsu“, kde si jen těžko dokáži představit komerční využití, alespoň v nejbližších desetiletích.
Jiste, pokud by neco bylo. Ale to je zatim stale jen teorie. Proto porad premyslim, co mohou mit za lubem. Pri soucasnem stavu mi prijde, ze takova raketa trochu postrada smysl
Tiež spejem k názorom, že riadny nárast kozmických aktivít bude možný až presadením výroby a servisu priamo na obežnej dráhe Zeme, na Mesiaci a na blízkych asteroidoch.
3D tlačiarne už pokročili. Aj SpaceX už väčšinu motorov a iných súčiastok tlačí cez 3D tlačiarne na Zemi. Rôzne komponenty do motorov už tlačia aj Rusi.
Ak chce vážnejšie Blue Origin konkurovať SpaceX tak by mala prísť s novými konceptami.
Blue Origin sa chce presadiť vo vesmírnej turistike a službách. Bezoš a spol musia teda rátať s rôznym servisom a výrobou vo vesmírnych začiatkoch priamo na obežnej dráhe.
Prečo by sme mali stále robiť vesmírne smetí alebo posielať draho vynesený materiál zhorieť do atmosféry? Niektorým drahým satelitom stačia iba drobné servisy, iné by potrebovali iba nahradiť niektoré komponenty. Rôzne smetie nemusí ohrozovať naše vesmírne misie, ale môžu byť rôzne recyklované. Cez 3D tlačiarne rôzne potrebné súčasti znovu vytvorené.
Energie na výrobu je tam dosť ako napríklad slnečnej, ktorú neobmedzuje tak atmosféra, noc, počasie ako na Zemi. Pre niektoré výroby je nulová gravitácia určite výhoda.
Ako dopadli skúšky 3D tlačiarni vo vesmíre sa veľmi nechváli ani ESA. Tajnosti okolo skúšok 3D tlačiarni vo vesmíre veštia niečo mimoriadne.
Aj Putina som už dávno počul fantazírovať, okolo servisu vo vesmíre.
Na obežnej dráhe treba už začať vytvárať infraštruktúru rôznej výroby a servisu, aby sme tam nemuseli stále vynášať hotové výrobky, zálohovacie a bezpečnostné prvky. Potom zlacnie vynášanie tovaru a misie niekoľkokrát.
Znovupoužitelností klesá nosnost, takže s tím je potřeba počítat.
Občas znovupoužitelností nosnost roste, třeba pokud se bavíme o cestě na Měsíc. 😉
taky jsem si to několikrát říkal, na co rakety s nosnosti 50 až 80t na LEO, když aktuálně max náklad vynášený na LEO je okolo 20t.
Je třeba se na to ale podívat opačně, reálně do dnes nebyla k dispozici raketa, která by vynesla na LEO více jak 25t (pominu Saturn 5 a Energia, které už jsou dávno v museu)
Proton, Delta Heavy, F9, vše je do max 25t, takže když není raketa, tak nikdo nic většího/těžšího neprojektuje.
To samé mise k velkým planetám, když není raketa pro přímou trajektorii, tak se lítá s gravitační asistencí okolo Země a Venuše a pár let se počká. Pro sondy to zas tolik nevadí.
Ale na projekty průmyslového využití výroby na LEO, cesty na Měsíc, Mars, k asteroidům to ale potřeba bude. A bez silných nosičů se dále neposuneme…
Takže pokud budou rakety, objeví se i pro ně náklad…
Pri Delta IV heavy je problém astromická cena (375 mil. USD/štart) nosnosť má na LEO cca. 28,8 t takže kapacita pre ťažšie náklady tam je.
to je sice pravda, ale jen castecne – rakety s vetsi nosnosti existuji (a navic se navrhuji dalsi, ale ty maji kazda urceny vyznam ci alternativu). Kdezto New Glen ne. A zridit komercni firmu na produktu, kde budes doufat, ze se vyuziti teprve najde a nemit nic, cim to zatim financovat, to je divne… Na lety k Marsu atp. by sice smysl mela, ale takove plany jeste nejsou (vzhledem k tomu, kdy ma byt raketa v provozu by se uz musel takovy projekt stavet) a pro castejsi pouziti vyvstava otazka, kdo by to platil? A vytvorit takovou raketu na pouhych par letu? Take divne… Takze by mne zajimal jejich „podnikatelsky zamer“ 🙂
Těžká raketa nemusí nutně nést jen jeden mega-satelit, může třeba běžněji nést 3 velké (alespoň podle dnešních měřítek) kde každý bude mít vlastní stupeň pro dopravu na konečnou dráhu…nebo ještě víc menších…(když teda někdo vymyslí jak to na raketu seskládat)
A nebo přibude větší třída Cubesatů 😀
„A nebo přibude větší třída Cubesatů“
Borgcubesaty? 😀
Blue Origin mi zatím připomíná hračku, stejně tak Virgin Galactic. Začnu je brát vážně, až něco skutečně dostanou na orbitu.
Jako hračka mi tedy BO nepřipadá. Ani bych je nesrovnával s Virgin Galactic, který skutečně tak trochu hračku připomíná. Že momentálně jsou za SPACEX pozadu, není divu když začínali později, Falcon 1 letěl již v r. 2006. Ale BO má jak peníze, tak myslím i velmi schopného šéfa. A ukázali, že s prvním stupněm přistávají celkem v pohodě, byť je jednodušší než Falcon 9.
Podle komentářů na zahraničních webech to vypadá, že výběr motoru pro Vulcan se stává stále více politickou záležitostí. Senátoři mající blízko k Aerojet Rocketdyne nsapsali výzvu k „vyšším pravomocem vlády při výběru motoru“ se zdůvodněním, že se přece jedná o strategickou věc, a že když je ULA bohatě financovaná státem, tak je přece logické, že stát má co mluvit do výběru. Vývoj téhle věci bude ještě zajímavý. Doufejme, že zvítězí technicky lepší řešení.
Blue Origin je třeba brát naprosto vážně. Na rozdíl od SpaceX a Virgin Galactic nemají na kontě žádné havárie, a to je kvalifikuje v oboru vesmírné turistiky jednoznačně na první příčku. Pokud jim čisté konto vydrží, tak klobouk dolů, nebudou mít konkurenci a bylo by hodně naivní si myslet, že zůstanou u suborbitálních letů. Na řadu přijde vesmírný hotel, a ten nemůže být sestavený z malých dílů jako např. ISS. To by nebyl hotel, ale vesmírná chatrč. Číšník musí mít dost místa, aby mohl obejít (obeplout?) stůl ze všech stran. (Nafukovací být nemůže, potřebuje maximální panoramatická okna.) Časem dojde i na umělou gravitaci, protože ve stavu bez tíže se lépe podává víno a používá vířivka, nehledě na to, že v 0g by některým hostům mohlo být nevolno, ale vzhledem k obsahu jejich konta je škoda je nechat na zemi. Další stovky tun na rotující komplex poletí hádejte na čem? A na turistické oblety měsíce bude New Glenn taky přiměřený, počítáme-li s vyšším standardem a obsluhou. Tím chci naznačit, že práce pro New Glenna se asi najde.
Ještě je třeba si uvědomit, že pro lety na GTO je velmi výhodné raketu přesně vytížit. A to u malé rakety nejde, protože unese jen jednu velkou telekomunikační družici. U velké rakety, která unese dvě nebo tři družice, se prostě „spárují“ jednotliví zákazníci tak, aby se nosnost optimálně využila. Jako když se párují papriky na tácek, aby měly půl kila. Tím párováním klesne cena.
Obdivuji nápady SpaceX, ale v podobě Blue Origin jim roste zdravá konkurence, a to je dobře, aspoň nebude nuda.
Jako, ze jsou bez nehody bych aktualne vubec nebral jako bernou minci. Defakto jeste nic „poradneho“ nedelali, aby se dala beznehodovost soudit.
Přesně tak. Meteorologické balóny jsou taky bez nehody a nikdo z toho nic nedělá. Co se hotelu ne LEO týče, tak nevěřím, že se něčeho takového dočkáme v příštích 20ti letech a to už by pro NG mohlo být pozdě. Však jenom bezpečnost takové „stavby“ se bude řešit pěkných pár let. Rád bych se samozřejmě pletl.
S těmi panoramatickými okny bych to tak optimisticky neviděl. Pořád je to problém s materiály. Navíc u modulů pro stanici není kritickým bodem hmotnost, ale rozměry, kterými se musí napasovat pod aerodynamický kryt rakety. Nečekal bych panoramatická okna ve velké jídelně (tím pádem by mohla být nafukovací), ale spíš několik menších vyhlídkových modulů typu Cupola na steroidech. Nebo se Bigelow vytáhne s něčím jako skládací okno s kombinací ohebných neprůhledných příček a pevných průhledných průzorů. Ve výsledku by to mohlo vypadat podobně jako velké přední okno na vizualizaci ICT.
Žádné havárie?
Jestli není přesnější, žádné medializované havárie…
Nejsem si úplně jistý, ale mám pocit, že minimálně jeden z demonstrátorů (Goddard?) při letu havaroval…
Netusi nekdo zda uz je jasny konecny rozmer Vulcanu ? Vzhledem k rozdilne hustote metanu a kerosenu me prijde divne ze by ji nemuseli menit.
Tak snad to nějak uživí, pokud se nestane rutinou bezpečná soukromá pilotovaná kosmonautika(oblety Měsíce, Náfuk-hotel na zemské či lunární orbitě),tak pro NG bude problém najít odbyt. Úspěch Falcon-Dragon v tomto směru hodně napoví.
Nebo možná doufají v renesanci SDI či militarizaci kosmu obecně. Rakety už nejsou moc uzkoprofilový artikl.