Na příjezd přistávací plošiny Of Course I Still Love You, na které stojí první stupeň Falconu 9 s výrobním číslem 21 si budeme muset ještě pár hodin počkat, nicméně už nyní se v přístavu Port Canaveral dějí zajímavé věci. V předstihu před zbytkem flotily totiž do přístavu připlula loď GO Searcher, která měla na palubě rozměrné objekty, přes které byla přehozená plachta. S největší pravděpodobností se jedná o zachráněný aerodynamický kryt. Jelikož se jedná o velkou událost rozhodli jsme se Vás o ní informovat i přesto, že na fotkách toho mnoho vidět není.
Podle internetového uživatele NX-0 z portálu NasaSpaceFlight, který přímo hovořil s jedním ze zainteresovaných inženýrů SpaceX, zkusila záchranný systém nainstalovat pouze na jednu polovinu aerodynamického krytu. Při sestupu mělo dojít k menším problémům, když se přetrhla blíže nespecifikovaná lana na padáku. Bude jistě velmi zajímavé sledovat další vývoj těchto snah, do kterých se SpaceX pouští. Je jistě potěšující, že první pokus dopadl dobře a hardware se podařilo zachránit.
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net
Zdroje informací:
https://forum.nasaspaceflight.com/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…d796b70fdb323b7bfe765b335a6abef3&oe=5954D7C2
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…3856056f4f615e0b6bdb11806ba83793&oe=599894A8
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…9878b6f5bcd5376e17b4df293d863b76&oe=596536F5
Ten kryt na první foto… rozhodně není v moc dobrém stavu teda 🙁
Teda pokud mě neklame zrak. Viz styk s podlahou na prave straně.
Ale pro začátek dobré…
Myslim, ze pri realizacnych nakladoch tohto pokusu, ktore boli doslova „smiesne“ v porovnani s celkovou cenou celeho startu je uplne ocakavatelne, ze to vyskusali. Bez ohladu na to, ci bude vysledok pozitivny alebo negativny.
Jak se zde bude řešit zahřívání a tření o atmosféru? Šikovným natočením, nějaký minimální tepelný štít…?
Děkuji
Výhodou krytu je, že je rozměrný (velká plocha) a přitom lehký. Namáhání ohřevem tedy nebude velké.
Ne štítu, ale krytu… Je dostatečně lehký a rozměrný, takže bude brzdit daleko rychleji než celý stupeň. Něco ubrzdí už v řídkých vrstvách a v těch hustších zpomalí o to rychleji, takže se nejspíš nestačí ani rozpálit.
Pravda, opraveno. Dneska jsem často psal o štítech a tak mi to skočilo i sem.
Kryt je docela odolný vůči vysoké teplotě. Už při cestě nahoru dostane zabrat. Plus samozřejmě zmíněný výhodný poměr hmotnosti k ploše. Ale jak takové nesouměrné těleso, jakým je polovina krytu dokáží řídit a stabilizovat, to mi hlava nebere. Možná by mohl klouzat atmosférou jako loďka, ale že by se nepřevrátil…
Pomoci mají trysky se stlačeným vzduchem.
Už se vědí nějaké parametry dráhy toho krytu? Jak vysoko vyletěl? Jakou padal rychlostí? Jak daleko dopadl?
Zatím ne.
No, kryt se odpojil ve výšce cca 110 km a při rychlosti cca 2500 m/s. Výška veliká, rychlost ohromná – těžký oříšek. Hlavně ten obrovský kus po rozpojení ztratil velikou část pevnosti. Jak se to asi chová při vstupu do hustější atmsféry – vibrace, frekvence a amplituda vlastních kmitů ?
Pro více obrázků se můžete podívat na elonx.cz
Každopádně experiment je to zajímavý, i když se asi neví jestli to bude nakonec reálně použitelné, ale za vyzkoušení to stojí. Jen by bylo zajímavé vidět celé video, které již dříve natočila GoPro kamera na jednom z krytů, SPACEX z něj zveřejnli jenom kousek.
Hezký článek, škoda že jen v článku nejsou nějaké technické údaje velikost průměr váha.
Vím že se do něj vejde autobus ale ten me přijde moc velký.
Průměr 5,2m
Délka 13,1m
Hmotnost cca. 1750 kg
On je těžší než některé náklady? (např Curiosity)
Přesně tak. Ale Curiosity (900kg) neletěla sama. Měla skycrane, tepelný štít, ochrannou skořápku a přeletový prstenec, takže ta hmotnost byla vyšší, to jen aby nedošlo k mýlce. 😉
Děkuju, to je nějakých 8 kg na 1 m².
Jak to převáží, letecky? Nebo po zemi, 3,6 m je snad největší rozměr bez povolení na silnici.
Letecky asi ne. 3,6 m je maximální průměr, který nepotřebuje speciální povolení. Větší náklady se dají vozit s povolením. Jak je to konkrétně u krytů, to přesně nevím. Je ale pravda, že kryty cestují výrazně méně, než první stupně.
Na téhle stránce je fotka, jak vezou kryty po silnici: https://www.quora.com/How-does-SpaceX-transport-its-rockets-from-Hawthorn-to-Cape-Canaveral
A tady taky: http://www.spacex.com/files/assets/img/faring_on_truck_640x480.jpg
Díky moc!
Jsou to dvě poloviny. Takže ta polovina se natočí tak, že těch 5.2 metrů je na kamionu na výšku. Na šířku to má 2.6 metrů, tedy akorát pro normální nákladní vozidlo. Do té jedné poloviny se zasune ta druhá, takže ta šířka nákladu (dvou polovin v sobě) může vzrůst na nějaké 3 metry.
Aha, takže moje představy se úplně nerealizovaly. Je to o něco širší, ale zase nižší, když to není úplně kolmo nahoru, ale jen 45 stupňů.
Hlavním přínosem aktuální záchrany krytu je získání telemetrických dat pro budoucí účely. V tomhle směru to dopadlo na jedničku.
Mimo kryt, pořad mi to leží v hlavě s nemohu na to za nic přijít.
Když se první stupeň vrátí, proč je opálená pouze spodní půlka? Napadlo mě, že by tam mohl byt jiný nátěr.
Rozumím tomu, že spodní část je namáhána nejvíce, ale to opálení se rovnoměrně neztrácí. Je to spálené do půlky a pak v uvozovkách krásný bílý lak.
Díky za odpověď, vrtá mi to hlavou
Ostrá hrana je v místě, de začíná kyslíková nádrž. Ta je sice izolovaná, ale ne dokonale. Stěny jsou podchlazené a kondenzuje na nich vlhkost. Když na nich ulpí saze, zase odpadnou s ledem, nebo kapkami zkondenzované vody. Naopak očouzená část má pod sebou nádrž s leteckým petrolejem, který není tak studený.
Díky moc Dusane
Rádo se stalo.