Vítejte v novém roce. Doufejme, že bude minimálně stejně dobrý a zajímavý jako ten právě skončený, nebo možná ještě lepší. Alespoň z pohledu kosmonautiky. Abychom věděli, na o se můžeme v následujících 365 dnech těšit, vznikl tento článek, který se pokusí nastínit největší očekávané události. Jak už ale historie mnohokrát ukázala, dá se očekávat, že v roce 2013 se do kosmonautické historie zapíše i mnoho událostí, které teď očekávat nemůžeme.
Pokud začneme nepilotovanou kosmonautikou na nízké oběžné dráze, zjistíme, že tento rok bude ve znamení letů soukromých firem k ISS. SpaceX plánuje lety dva (prozatím na březen a září) a Orbital Sciences jeden (pravděpodobně duben) + jeden testovací let (možná únor). Kromě toho k ISS vyrazí 4 ruské lodě Pregress (únor, duben, červenec a říjen). Evropa vyšle v dubnu svou loď ATV-4 Albert Einstein a Japonci přispějí se svou troškou do mlýna v červenci s lodí HTV-4.
Pokud postoupíme na vyšší oběžnou dráhu, uvidíme, že se chystá mnoho startů komunikačních družic, mezi kterými najdeme i americký systém TDRS, díky kterému satelity na nižších oběžných drahách komunikují se Zemí. Kromě toho se na orbitu dostane i družice LDCM, která se pokusí navázat na misi Landsat – bude pokračovat v monitorování zemského povrchu. V dubnu se můžeme těšit na start rakety Pegasus-Xl. Na její palubě bude ultrafialový teleskop IRIS určený především pro zkoumání Slunce.
V březnu nás čeká start družice pro navigační systém Glonass, dále tři starty raket Sojuz pro navigační systém Galileo – pokaždé dvě družice / start (červenec, září, prosinec). Ani systém GPS nezůstane stranou – čekají nás tři starty – květen, červenec a prosinec.
Opusťme teď oběžnou dráhu Země. V roce 2012 neletělo nic mimo zemskou oběžnou dráhu. Letos tomu ale bude jinak. Můžeme se těšit na misi sondy LADEE, která se v srpnu vydá k Měsíci. Jejím úkolem bude zkoumat především mimořádně slabou atmosféru Měsíce a rozptýlení prachu v jeho okolí. A zapomínat nesmíme ani na evropskou družici Gaia. Ta by se mohla na oběžnou dráhu vydat v říjnu a bude mít hned několik úkolů – za všechny můžeme jmenovat třeba vyhledávání exoplanet, nebo přesné měření pohybu miliardy hvězd. U objektů s magnitudou 15 má být přesnost 20 obloukových mikrosekund. Jejím pracovním prostorem bude okolí libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země.
Ještě dál zamíří po svém listopadovém startu sonda MAVEN. Jejím cílem bude planeta Mars, na jejíž oběžnou dráhu vstoupí v roce 2014. Družice bude zkoumat atmosféru planety – především to jak ji ovlivňují sluneční erupce a jak reaguje na sluneční vítr. Sonda by měla odpovědět hlavně ne otázky jak rychle a jak výrazně Mars o svou atmosféru přichází. Zaměří se ale i na zkoumání složení atmosféry. Důraz bude klást hlavně na zjištění stabilních izotopů, které ji tvoří. Družice vzniká na základě konstrukčně osvědčených sond MRO a Mars Odyssey.
K Marsu má zamířit i indická sonda Mangalyaan. Její úkoly ale nejsou příliš vědecké – je to jen jakýsi demonstrátor, který má vyšlapat cestičku sofistikovanějším sondám. Přesto bude mít pro Indii velký význam.
A nyní přejděme na kosmonautiku pilotovanou. V jejím rámci poletí k ISS hned čtveřice kosmických lodí Sojuz. Jako první to bude v březnu Sojuz TMA-08M (Vinogradov – Misurkin – Cassidy), v květnu přijde řada na Sojuz TMA-09M (Jurčichin – Nybergová – Parmitano), září pro nás chystá SOjuz TMA-10M (Kotov – Rjazinskij – Hopkins) a čtveřici letů zakončí v listopadu Sojuz TMA-11M (Ťurin – Mastracchio – Wakata). Nesmíme zapomínat ani na Čínu. Ta se připravuje na let kosmické lodi Šen čou 10, která zamíří pravděpodobně v červnu k orbitální stanici Tiangong-1. Složení posádky zatím není stoprocentně jasné.
Kromě toho bude pokračovat vývoj nových technologií – Američané budou pilovat hlavně design superrakety SLS, do finále půjde konstrukce prvního letového exempláře lodi Orion. SpaceX bude určitě informovat o přípravách na let Falconu Heavy, který má přijít v roce 2014. Rusové zase budou chystat rakety z nové rodiny Angara.
Mnoho zpráv bude chodit i od družic, které se na cestu vydaly před nějakým tím pátkem. A to nemluvím o spoustě technických novinek, které na nás v nadcházejícím roce čekají. V říjnu se nám připomene sonda JUNO, která se na svou cestu k Jupiteru vydala už v roce 2011. Tentokrát jí Země pomůže gravitačním prakem. Sonda Cassini má v plánu 8 průletů okolo Titanu, jeden kolem měsíce Polydeuces a jeden kolem měsíce Rhea. Curiosity bude stejně jako starší bratříček Opportunity dál brázdit povrch Marsu a i další sondy budou přinášet mnoho novinek. Máme se zkrátka na co těšit.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.nasa.gov/
http://en.wikipedia.org/
http://iris.lmsal.com/
Zdroje obrázků:
http://www.usnewsblock.com/wp-content/uploads/2012/12/2013.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/ca/IRIS_%28Explorer%29.jpg/1024px-IRIS_%28Explorer%29.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/64/Maven_spacecraft_full.jpg/1024px-Maven_spacecraft_full.jpg
http://www.fangtrite.com/GOMP/files/662322main_orion_full.jpg
Držím palce výzkumu,jen tak dál-stejně jiné cesty není!
+ Gaia (doufám)
Díky za upozornění. Tu jsem omylem vynechal. Doplním to do článku.
+ také nezapomínejme na první let prodlouženého F9v1.1 z Vandenbergu s polární družicí Cassiope jakožto premiéry motorů Merlin 1D.
SpaceX neplánuje létat letos pouze s Dragonem na ISS. Těch letů Falconu 9 by tedy mohlo být v optimálním případě i 5… 🙂
Březen – CRS2
Duben – Cassiope
Červen – SES 8 – GEO
Srpen – 8x Orbcomm
Září – CRS 3
To je pravda, bohužel všechny starty by se mi do článku nevešly. Některé jsem proto musel vynechat. Děkuji ale za doplnění.