sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Crew-11)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

CSA

Kanadská kosmická agentura (CSA) 29. července udělila smlouvy na úvodní studie lunárního roveru. Společnosti Canadensys Aerospace Corporation, MDA Space a Mission Control, získali zakázky v celkové hodnotě 14,6 milionu kanadských dolarů na posouzení různých možností pro rover.

Eris

Dne 29. července odstartovala z Bowen Orbital Spaceport raketa Eris.
První let rakety Eris od společnosti Gilmour Space Technologies trval 14 sekund. Příčina selhání zatím nebyla zveřejněna. S druhým startem se počítá ještě letos.

OTV-8

Americké vesmírné síly oznámily časový úsek pro start další mise X-37B. Osmý let, oficiálně označený jako Orbital Test Vehicle-8 (OTV-8), by měl odstartovat nejdříve 21. srpna z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě na palubě rakety Falcon 9.

TraCSS

Návrh zákona Sněmovny reprezentantů stanoví finanční prostředky pro civilní systém koordinace vesmírného provozu, ale požaduje změny, které by zvýšily jeho závislost na ministerstvu obrany.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Milan Halousek – Program Apollo (12.5.2020)

Dnes si zase po kratší době zavzpomínáme na asi nejkrásnější dobrodružství lidstva, které v 60. a na počátku 70. letech 20. století podnikla americká NASA. Tehdy v rámci programu Apollo dokázala dostat do blízkosti Měsíce celkem 24 osob, z nichž 12 následně otisklo do měsíčního povrchu svou stopu. Do vesmíru se během měsíčních výprav dostalo celkem 11 pilotovaných kosmických lodí, z nichž každá měla své místo. Apollo 7 odzkoušelo na nízké oběžné dráze Země kosmickou loď na oběžné dráze. Už další pilotovaná mise, Apollo 8, zamířila mnohem dál. Těsně před vánocemi se vypravila až k Měsíci, vstoupila na jeho oběžnou dráhu a pořídila řadu fotografií, které pomohly připravit první pilotované přistání. Mise Apolla 9 se opět odehrávala jen na oběžné dráze Země, měla však náročný a důležitý úkol, odzkoušet lunární modul v jeho přirozeném prostředí, ve vakuu. Apollo 10 bychom mohli nazvat velkou generálkou, kromě samotného přistání odzkoušeli všechny kroky, které o 2 měsíce podnikla posádka Apolla 11, které již v červenci 1969 na povrchu přistálo. Apollo 12 mělo demonstrovat, že lunární modul dokáže přistát velice přesně, jeho cílem byla sonda Surveyor 3. Apollo 13 bylo příběhem záchrany téměř odepsané mise. Další posádka poprvé dopravila na měsíční povrch vozík. Následující tři posádky, tedy Apolla 15-17 byly ty, které na měsíčním povrchu jezdila v roveru a vykonaly největší díl vědeckých výzkumů. Z nich paradoxně český čtenář zná hlavně posádku posledního Apolla, kterému velel Eugene Cernan, Američan s českými kořeny. O programu Apollo nám povypráví pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti. Přednáška samotná pak pochází z cyklu V kůži astronauta.

Jako bonus jsem však vybral dvoudílný diskuzní pořad o 40. výročí přistání Apolla 11 na Měsíci. V pořadu Víkendová univerzita dozajista poznáte hlasy Jana Koláře, Antonína Vítka, Karla Pacnera či Tomáše Přibyla. Přeji příjemný poslech a docela vám závidím, pokud jste pořad ještě neslyšeli, máte se na co těšit. (1. díl, 2. díl).

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.