Firma ABL Space Systems (zkráceně ABL) se připravuje na premiéru své rakety RS1 (více info v našem článku), která neproběhne dříve než 7. prosince. Několik dní po sobě se o půlnoci otevře tříhodinové startovní okno. Na palubě rakety najdeme dva CubeSaty postavené firmou OmniTeq (dříve L2 Aerospace). RS1 se pokusí je doručit na nízkou oběžnou dráhu Země, k čemuž by mělo dojít zhruba devět minut po startu z rampy 3C na aljašském kosmodromu na ostrově Kodiak. První pokus o start se uskutečnil 14. listopadu a byl odvolán během plnění pohonnými látkami kvůli neobvyklým hodnotám ze senzorů na prvním stupni. Druhý pokus přišel 17. listopadu a byl zastaven kvůli podmínkám na přívodu kyslíku k turbočerpadlu během zážehu motorů. Zatím poslední pokus následoval 21. listopadu a byl zastaven v čase T-1,75 s během zážehu motorů.
Raketa RS1 je vztyčena tři hodiny před startem. O hodinu později začíná její plnění pohonnými látkami – vysoce rafinovaným leteckým petrolejem a kapalným kyslíkem – které pokračuje až do času T-15 minut. Automatická startovní sekvence začíná hlasováním Go/No Go v čase T-10 minut. Na vnitřní zdroje nosič přechází 90 sekund před startem. V čase T-2 sekundy se zažehává devět raketových motorů E2 na prvním stupni. V čase T0 raketa odstartuje a vydá se na jih od ostrova Kodiak, přičemž cílí na dráhu ve výšce 250 – 360 kilometrů, která bude vůči rovníku skloněna o 87,3°.
Další tři důležité kroky proběhnou pouze s několikasekundovými rozestupy. V čase T+2:38 se vypnou motory na prvním stupni a za šest sekund (v čase T+2:44) se odhodí první stupeň. Zážeh druhého stupně je naplánován na čas T+2:46. Dvoudílný aerodynamický kryt, který v první fázi chránil náklad, se odhodí v čase T+3:14 a náklad tak bude poprvé vystaven přímým účinkům kosmického vakua. Druhý stupeň má pracovat sedm minut a vypne se v čase T+9:46. První náklad se má podle plánu uvolnit v čase T+12:31 a druhý bude následovat v čase T+14:10.
Jak již vyplynulo z předešlých řádků, raketa RS1 je dvoustupňový nosič na kapalné pohonné látky, který má na prvním stupni devět raketových motorů E2 optimalizovaných pro práci v atmosféře a na druhém stupni najdeme jediný motor E2 uzpůsobený pro práci ve vakuu. Raketa o průměru 1,8 metru měří na výšku 26,8 metru. Je tedy jen o 2,2 m nižší, než nosič Alpha od firmy Firefly Aerospace. Raketa RS1 je postavená tak, aby se vešla do standardního transportního kontejneru, čímž je srovnatelná s již vyřazenou Rocket 3 od firmy Astra. Místo startu tak potřebuje pouze přístup, kterým zvládne projet tahač s klasickým ISO kontejnerem a na samotném místě startu je zapotřebí pouze betonová plocha.
Pozemní systémy firmy ABL jsou navrženy tak, aby se flexibilně přizpůsobily tomu, že raketa může odstartovat odkudkoliv na světě, kde je volná plocha 45 × 15 metrů (a potřebná povolení). Také pozemní segment se vejde do pozemních kontejnerů, takže ABL může stejnou techniku použít pro start z Kodiaku, pak vše sbalí a přesune se na Mys Canaveral, kde stejná technika obslouží další start. Odpadá tak péče o nehybnou infrastrukturu na startovní rampě. Zajímavé je, že raketa RS1 může používat různé pohonné látky pro své motory E2. Rozmanitost sice není široká, ale i tak to není u raketových motorů zrovna obvyklá věc. Motory E2 mohou spalovat jak vysoce rafinovaný letecký petrolej RP-1, tak i běžný letecký petrolej Jet-A. Druhý jmenovaný je přitom běžně dostupný na letištích po celém světě. Oba typy paliva pak musí doplnit kapalný kyslík jako okysličovadlo.
Motor E2 využívá otevřený pracovní cyklus a vytváří tah 58,32 kN, takže devět těchto motorů vyvine při startu tah 529,11 kN. První stupeň počtem svých motorů připomíná první stupně raket Falcon 9 od SpaceX, Electron od RocketLab, nebo Terran 1 od Relativity Space. Podobnosti pokračují i na druhém stupni, kde RS1 využívá jediný motor E2 ve verzi pro práci ve vakuu, který produkuje tah 57,85 kN.
Firma ABL byla založena v roce 2017 a nyní sídlí v kalifornském městě El Segundo, přičemž má své čtyři hlavní závody rozmístěné na západním pobřeží USA. Centrála v El Segundo ukrývá návrhové a výrobní středisko, ale i prostory pro sestavování raket RS1 i prvků pozemního segmentu. Středisko je výrazně vertikalizováno díky lokální produkci prakticky všeho od panelů po turboústrojí, což umožňuje pečlivý dohled nad harmonogramem i náklady. Největší středisko má firma ABL v Long Beach na Navy Mole u mola T – 32 000 metrů čtverečních na souši a 5300 metrů čtverečních vodní plochy. V přístavu firma ABL provádí široké spektrum činností – konkrétně zpracování nosičů, integrace nákladu, ale i námořní činnosti k dosažení různých míst na celém světě, odkud mohou jejich rakety startovat.
Další významné středisko firmy ABL najdeme v Mojavské poušti. Od roku 2019 se toto středisko na Edwardsově základně zaměřovalo na pokročilý vývoj. Zdejší zkušební stanoviště může provádět testy motorů E2, startovního vybavení a dokonce i integrovaných stupňů. V dubnu 2021 firmy Lockheed Martin a ABL oznámily, že si Lockheed Martin objednal 26 startů raket RS1 do roku 2025 s opcí na dalších až 32 startů do roku 2029. V tiskové zprávě výkonný viceprezident Lockheed Martin Space zmiňuje: „Zajištěný přístup do kosmického prostoru urychlí naši schopnost demonstrovat družice a související technologie na užitečném zařízení, které vyvíjíme pro potřeby budoucích misí našich zákazníků.“ Firma ABL sice neokomentovala finanční podmínky kontraktu, ale cena 12 milionů dolarů za start RS1 by znamenala, že si firma během osmi let přijde na téměř 700 milionů dolarů – za předpokladu, že by Lockheed Martin využil zmíněné opce na 32 dodatečných startů.
Další kontrakt, který firma ABL získala, byl spojený s americkými Kosmickými silami a měl demonstrovat schopnost „responzivního startu“. ředitel firmy ABL k tomuto kontraktu uvedl: „Získali jsme kontrakt s Kosmickými silami, při kterém máme demonstrovat některé činnosti na zemi, kde s nimi spolupracujeme na přesunu rakety do vertikální polohy a zjišťujeme, jak rychle ji dokážeme naplnit a připravit ke startu. Krátký čas od výzvy je pro naši činnost obrovským přínosem. Pro ministerstvo obrany máme soubor konceptů, kde můžete mít RS1 uložené na základně, kde budou připravené ke startu pro tento rychlý čas od výzvy.“
Raketa RS1 ještě nevyrazila na svůj první start a firma ABL se už chystá na druhý. Dokumenty pro Federální komunikační úřad FCC naznačují, že by k němu mělo dojít nejdříve 15. prosince letošního roku. Není však příliš pravděpodobné, že by druhý tart proběhl v tak krátkém rozestupu po první misi. Premiéra rakety RS1 byla nejprve plánována na začátek září, což naznačuje, že firma ABL uvažovala o druhém startu o několik měsíců později. Zatím se zdá, že druhá mise bude prakticky shodná s misí DEMO-1, jelikož nosič poletí opět na dráhu ve výšce cca 200 – 350 km, kam má doručit dva 6U CubeSaty. Firma ABL měla také kontrakt na vypuštění dvou testovacích družic pro projekt Kuiper od firmy Amazon. Zkušební družice se však přesunuly na premiérovou raketu Vulcan od ULA. Není jasné, proč ke změně došlo, ale Amazon uvedl, že stále počítá se dvěma starty rakety RS1 pro budoucí mise.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/newlead-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/Fdrpm8TUAAAYqSy-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/real.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/FhedOnWaAAAGNzi.jpg
https://ablspacesystems.com/wp-content/uploads/2022/06/engines-743×1024.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/11/Fdrs8x-VUAAqKt9-scaled.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/52210347276_56d07d33fc_b.jpg