sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Iceye

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 13:00

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Inversion Space

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 10:00

Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.

Chance Saltzman

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 8:00

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 17:00

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 15:00

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Arianespace

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 13:00

Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.

AeroVironment

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 10:00

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 8:00

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Kalifornská pobřežní komise

Tomáš Pojezný 19. listopadu 2024 10:00

Kalifornská pobřežní komise zamítla žádost Vanderbergské vesmírné základny o navýšení počtu startů společnosti SpaceX. Toto rozhodnutí zpožďuje budování vojenské konstelace pro národní obranu USSF. Komise zatím neuvedla důvod ani případné sankce.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 43

Ruský modul Nauka a kosmická loď Sojuz MS-18 krátce po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 29. 7. 2021. Takovéto krásné fotografie máme z první ruky díky internetu a invenci autora snímku, Thomase Pesqueta. Opět po týdnu jsme tu s pravidelným seriálem snímků z dění na ISS nebo krás naší planety. Bonusem pro vás jsou pak komentáře, které ke snímkům Thomas dodává. My se je snažíme uvádět v češtině a doplnit citlivě dalšími zajímavými informacemi, které se k místům na fotografiích váží. Podívejte se už na úvodní snímek článku a na ten následující. To je prostě skvělé srovnání. Zde je Thomasův komentář: Najděte 7 rozdílů: snímek před příletem Nauky a po něm. S nejnovějším členem modulů rodiny ISS tu máme o něco víc prostoru, nové vědecké vybavení, toaletu, systém recyklace vody atd. Trochu to připomíná Transformers.

Noční snímek nákladní lodi Progress MS-16 předtím, než odletěla spolu s modulem Pirs vstříc hustým vrstvám atmosféry, aby uvolnila místo modulu MLM-U Nauka. Zdroj: flickr.com — Noční snímek nákladní lodi Progress MS-16 (vzadu) předtím, než odletěla spolu s modulem Pirs vstříc hustým vrstvám atmosféry, aby uvolnila místo modulu MLM-U Nauka. Zdroj: flickr.com

Detailní pohled na laboratorní modul MLM-U Nauka. Zdroj: flickr.com — Detailní pohled na laboratorní modul MLM-U Nauka. Pro fanoušky ruštiny jsme snímek jen trochu ořízli a nahráli (výjimečně) v originálním rozlišení. Stačí rozkliknout. Zdroj: flickr.com

Progress MS-16 odnáší od stanice modul Pirs. Ten byl připojen bez dvou měsíců 20 let. Přitom původní plán byl asi pět roků. Přílet modulu Nauka se ale výrazně opozdil. Zdroj: flickr.com

Progress MS-16 s modulem Pirs odlétají od ISS. Kolega z redakce Mirek Pospíšil k tomu trefně poznamenal: „Za pár let to bude pěkná hádanka – jaká verze 'prodlouženého Sojuzu' je na obrázku? :-D“. Zdroj: flickr.com — Progress MS-16 s modulem Pirs odlétají od ISS. Kolega z redakce Mirek Pospíšil k tomu trefně poznamenal: „Za pár let to bude pěkná hádanka – jaká verze ‚prodlouženého Sojuzu‘ je na obrázku? 😀“. Zdroj: flickr.com

Zánik modulu Pirs s Progressem nad Tichým oceánem pohledem astronauta na ISS. Zdroj: flickr.com

Nic nemůže nahradit video – naštěstí se objevilo na Thomasově Twitteru:

Voilà ce que ça donne, un vaisseau (Pirs/DC-1 + cargo Progress) qui 🔥 dans l’atmosphère ! Même principe qu’une ☄️
🤩
DC1 & Progress burning up in atmospheric reentry last week. It is all planned in advance and organised, but if you see it you can still make a wish. 🌠 #timelapse pic.twitter.com/nCosQUPAyK

— Thomas Pesquet (@Thom_astro) August 3, 2021

Ohnivá stopa zanikající nákladní lodi Progress MS-16 a modulu Pirs nad Tichým oceánem těsně před svítáním na ISS. Zdroj: flickr.com

Uběhlo už sto dní mé druhé mise na ISS (mise Alfa). Utíká to rychle. Tohle je moje druhá mise a člověk by si myslel, že už bude všechno znát, ale zdá se, že každý den se objevují nové věci: minulou středu jsme například naklonili stanici o 90°, abychom usnadnili odlet Progressu s modulem Pirs a přílet Nauky. Pro tak velkou stanici to není úplně běžný a jednoduchý manévr! Jako bonus se nám naskytl nový pohled z modulu Cupola s pěkným výhledem na zakřivení Země. Takže 100 dní – to je zhruba polovina mise. Upřímně, mám pocit, že těhle 100 dní bylo opravdu hektických i ve srovnání s první misí Proxima 🤔 Asi proto, že mezi každodenní prací na experimentech nebo cvičením jsme zažili tři výstupy do volného kosmu, balet nákladních lodí, přemístění našeho Crew Dragonu či přílet nového modulu. Odpočineme si až na Zemi! Zdroj: flickr.com

Poprvé jsme otevřeli poklop MLM (Nauky)! Myslím, že to vypadá spíš jak poklop do bunkru nebo ponorky. Pjotr a Oleg kontrolují stav atmosféry uvnitř. Zdroj: flickr.com

Takhle vypadá kontrola našeho běžeckého pásu pomocí náhlavní soupravy s rozšířenou realitou. Tento běžecký pás se jmenuje COLBERT, ale nemá nic společného s francouzskou historií (Colbert byl ministrem financí za vlády Ludvíka XIV.). 😎 Určitě jste to zažili také – chcete něco zkontrolovat nebo opravit a postupujete při tom krok za krokem. My díky brýlím nepotřebujeme neustále koukat do tabletu, ale máme obě ruce volné. Kliknutím ve vzduchu si snadno posuneme pracovní postup na další krok. To je zásadní vylepšení s ohledem na budoucí expedice do míst, kde nám nebude moci ihned poradit pozemní tým. Např. z Marsu by astronautův hlas dorazil k Zemi asi za dvacet minut. Zdroj: flickr.com

Aki používá ultrazvuk v rámci experimentu Kanadské vesmírné agentury Vascular Echo. Cílem je sledovat, jak se žíly a tepny přizpůsobují stavu beztíže. Také by nám mohl pomoci k tomu, jak čelit ztrátě jejich pružnosti v důsledku stárnutí na Zemi. Cílem je připravit se na budoucí dlouhodobé vesmírné mise a zajistit, aby nebylo ohroženo zdraví astronautů. A v širším měřítku pokročit v lékařském výzkumu. Zdroj: flickr.com

Vesmírné rodeo. Zrovna když na olympiádě mají dresuru koní a další dovednosti, mám příležitost se k nim taky přidat. Tady na stanici je to snadné. Všimněte si, že všude jsou suché zipy, nezbytní pomocníci ve stavu mikrogravitace, kde by jinak všechno uletělo. Zdroj: flickr.com

Nejvyšší vrchol v rámci fotografování #HighestPeaks: Mount Everest, samozřejmě! Vzhledem k rozlehlosti Himálaje je jeden z nejsložitějších k rozpoznání z vesmíru: který vrchol je nejvyšší? Tento, nebo snad ten sousední? Odtud vypadají všechny… malé (ano, vím, zblízka je to zásadní rozdíl). Zdroj: flickr.com

Kennedyho vesmírné středisko a nahoře rampa 39A, z které vzletěl náš Dragon k ISS. Poslední místo, kde se moje nohy dotkly Země před více než třemi měsíci. Ikonické místo dobývání vesmíru! Zdroj: flickr.com

Přiznám se, že tak velké vlny jsem ještě z paluby vesmírné stanice nespatřil Vypadá to, že pobřeží Jižní Afriky je rájem surfařů. Zdroj: flickr.com

Tajemné čáry a jiné geoglyfy na planině Nazca! Z vesmíru je pouhým okem nevidíte, ale podařilo se mi tam namířit fotoaparát správným směrem. Peru slaví svátky dvoustého výročí nezávislosti. Ještě si pamatuji dvousté výročí francouzské revoluce. To bylo slávy. No, nejsem už nejmladší. Zdroj: flickr.com

Ïkonické jezero Titicaca na hranicích Peru a Bolívie. prosím nevyslovujte jej před místními s „kaka“, jako u nás doma. V kečuánštině to nezní moc vábně. Oni vyslovují Titichacha. Zdroj: flickr.com — Ikonické jezero Titicaca na hranicích Peru a Bolívie. Prosím nevyslovujte jej před místními s „kaka“, jako u nás doma. V kečuánštině to nezní moc vábně. Oni vyslovují Titichacha. Zdroj: flickr.com

Červená či růžová vodní plocha je buď rejdištěm plameňáků, nebo známkou odpadních produktů z výroby hliníku, jako je tomu zde v Austrálii. Dopady lidské činnosti na krajinu jsou běžnému zraku skryty. A co astronauti? Jakou máme pro vás odpověď? Ano, vidíme je. Zdroj: flickr.com

Podivuhodný útvar uprostřed pralesa. Nepochopitelný důsledek snahy lidí upřednostnit krátkodobý zisk před přírodou. Zdroj: flickr.com

Amazonské deštné lesy. Jeden ze symbolů ekologických katastrof. Důsledkem odlesňování je velmi zřetelný nárůst eroze, a tím i nánosů, které řeky odnášejí do oceánu (proto ta hnědá barva), což dále zhoršuje stav břehů. Negativní ekologická stopa lidstva je mnohem větší, od oceánů a rybolovu, až po městskou infrastrukturu a zemědělství. Zdroj: flickr.com

Bláznivá krajina uprostřed Austrálie. Barva je dána výskytem slaného jezera. Zdroj: flickr.com

Klasický příklad úžasného pohledu z paluby stanice a obtížnosti překladů Thomasových komentářů. Ve francouzštině se rozplývá nad svými poetickými schopnostmi, kdy komentuje, jak úžasně kondenzované oblaky zachytil pro fanoušky meteorologie a v anglickém popisu se zmiňuje, že občas až puntičkářsky řeší jednotlivá slovíčka, ale že se mu nemáme divit, když rodiče i bratr jsou učiteli. Zde konkrétně řešil, že pohled na okraj Země (Limb of the Earth) mu připomíná původ slova v latině, kde slovo „limbus“ znamená právě „okraj“, či „hranice“. Zdroj: flickr.com

[poll id=“64″]

Děkujeme že hlasujete v anketách o nejzajímavější nebo nejhezčí snímek. Za odměnu si níže můžete užít malou muzikální chvilku (zapněte si zvuk). Na banjo hraje Thomas a toaletu instaluje Mark – no dobrá – z komentáře a asi i z detailu je patrné, že to není tak docela pravda. Thomas nemá v rukou banjo 😎 (kontroluje postup na tabletu).

On dirait que Mark fait tout le boulot, mais j’étais bien en train de vérifier les procédures sur ma tablette 🎶
🪕
It looks like I might have been playing the banjo here while @Astro_Sabot was doing all the work installing our new toilet, but I was reviewing the procedure! pic.twitter.com/Po7n3EBqUa

— Thomas Pesquet (@Thom_astro) August 1, 2021