sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Teledyne Space Imaging

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 15:00

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 13:00

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Inversion Space

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 10:00

Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.

Chance Saltzman

Tomáš Pojezný 21. listopadu 2024 8:00

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 17:00

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 15:00

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Arianespace

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 13:00

Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.

AeroVironment

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 10:00

Společnost AeroVironment, dodavatel obrany zaměřený na bezpilotní vzdušná vozidla, oznámil 19. listopadu, že plánuje získat BlueHalo, společnost zabývající se obrannými a vesmírnými technologiemi. Hodnota obchodu je přibližně 4,1 miliardy dolarů.

Kepler Communications

Tomáš Pojezný 20. listopadu 2024 8:00

Kanadský operátor Kepler Communications požádal Federální komunikační komisi, aby schválila celkem 18 družic, včetně 10 s optickým užitečným zatížením, které by měly být vypuštěny koncem příštího roku. Společnost plánuje provozovat větší družice s menším počtem.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Thomasův fotokoutek 40

Velice pěkná a pestrá je každý týden nabídka snímků z paluby Mezinárodní vesmírné stanice v podání francouzského astronauta Thomase Pesqueta. My máme to štěstí, že je máme díky internetu k dispozici z první ruky a vzhledem k tradici tohoto seriálu, který začal vycházet už během jeho první mise na ISS v roce 2016, se tak můžeme každý týden společně podívat, co viděl a zažil. To vše je doplněno překlady Thomasových komentářů a dalšími doplňujícími informacemi. V každém díle druhé série nechybí ani anketa o nej snímek.
„Všechny oči fotbalových fanoušků byly v neděli 11. července upřeny na stadion v londýnském Wembley. A to včetně očí na nízké oběžné dráze“, poznamenal Thomas. Konalo se totiž finále fotbalového Eura. Úvodní obrázek, zobrazující odraz slunečního záření od vodní hladiny v jižní části ostrova Velká Británie, krásně vykreslil také řeku Temži protékající Londýnem. Zdroj: flickr.com

Skokem, jaký je možný jen na palubě vesmírné stanice se dostáváme do dalšího hlavního města Evropy. Na krásném modrém Dunaji se nachází Vídeň, napsal kdysi Johann Strauss ml. (že tuto skladbu neznáte? Pusťte si ji a možná budete překvapeni). Že by nám Strauss lhal, ptá se Thomas? V odrazu Slunce je Dunaj úplně světlý. Kdo by poznal, že jde o hlavní město Rakouska? Všem romantikům, kteří se zasnili, jak jsou unášeni tóny klasické hudby na břehu Dunaje, se Thomas omlouvá. Zdroj: flickr.com — Skokem, jaký je možný jen na palubě vesmírné stanice se dostáváme do dalšího hlavního města Evropy. Na krásném modrém Dunaji se nachází Vídeň, napsal kdysi Johann Strauss ml. (že tuto skladbu neznáte? Pusťte si ji a možná budete překvapeni). „Že by nám Strauss lhal?“, ptá se Thomas? V odrazu Slunce je Dunaj úplně světlý. Kdo by poznal, že jde o hlavní město Rakouska? Všem romantikům, kteří se zasnili, jak jsou unášeni tóny klasické hudby na břehu Dunaje, se Thomas omlouvá. Zdroj: flickr.com

Slavný Piton de la Fournaise na ostrově Réunion, na který jsem vylezl… den před jeho předposlední erupcí 😅🌋 Má opravdu přiléhavé jméno pro sopku („hora pec“) – je to jedna z nejaktivnějších sopek na světě, ale při pohledu odtud vypadá docela klidně. Zdroj: flickr.com

Hormuzský průliv: letiště obrácené k moři, uvnitř zubatého údolí. Nechtěl bych být v roli pilota, který zde přistává po poruše motoru. Ale já jsem teď astronaut a tak jsem na tom lépe – my přistaneme jednodušeji – prostě otevřeme padák a dosedneme :) Zdroj: flickr.com — Hormuzský průliv: letiště obrácené k moři, uvnitř zubatého údolí. Nechtěl bych být v roli pilota, který zde přistává po poruše motoru. Ale já jsem teď astronaut, a tak jsem na tom lépe – my přistaneme jednodušeji – prostě otevřeme padák a dosedneme 🙂 Zdroj: flickr.com

Nechci přehánět, ale Bahamy jsou prostě dokonalou předlohou pro pohlednici. Tedy pokud bychom takovou mohli poslat z ISS. V modulu Cupola se cítíte jak na dně lodi se skleněným dnem, když máte pod nohama tyrkysově modrou vodu… jen 400 km daleko. Před několika týdny jsem pořídil dvě různé verze fotografií této části světa. Zde je ta hodně širokoúhlá. Samozřejmě jde o panoramu mnoha fotografií pořízených při maximálním přiblížení. Takový můj nový nedělní koníček. K jeho složení mi pomohla posádka na Zemi. Je to náročné na čas, výpočetní výkon, a tím i energii. Zdroj: flickr.com

Luxusní pohled (bez váhání potvrzujeme Thomasovo pojmenování snímku). V noci dobře rozpoznatelná řeka Nil a jeho delta vypadá prostě přepychově. Jen málokterý tvar rozpoznáte z vesmíru stejně snadno. Úžasné na snímku je sledovat, jak světla kolem toku řeky směřují k moři nasvícenému svitem Měsíce. Osvětleno je také Rudé moře a jezero Bardawil. Zdroj: flickr.com — Luxusní pohled (bez váhání potvrzujeme Thomasovo pojmenování snímku). V noci dobře rozpoznatelná řeka Nil a jeho delta vypadá prostě přepychově. Jen málokterý tvar rozpoznáte z vesmíru stejně snadno. Úžasné na snímku je sledovat, jak světla kolem toku řeky směřují k moři nasvícenému svitem Měsíce. Osvětleno je také Rudé moře a jezero Bardawil. Snímek působí opravdu luxusním dojmem a zvláště v kombinaci s decentním solárním panelem v popředí to má i třetí rozměr. Zdroj: flickr.com

Thomas zde právě pracuje v laboratoři FSL (Fluid Science Lab). Ta je umístěna na stropě evropského modulu Columbus (jak praktické na ISS, kde využijete i strop a podlahu). Aki mi právě narušil snímek, když doslova vletěl před kameru a udělal grimasu (photobombing). Zde zrovna pracujeme na experimentu výroby pěny v mikrogravitaci. Na Zemi účinky gravitace nevyhnutelně vedou k odtoku pěny: kapalina je tažena směrem dolů, bubliny stoupají, ty větší nahrazují ty menší, poté prasknou, a tak pěna rychle zmizí a vzniká opět kapalina. Zde na ISS, osvobozeny od velké tíhové síly, tekutiny produkují mnohem více pěny a pěna je stabilnější než na Zemi. Dost na to, aby vědci mohli s přesností sledovat vývoj bubliny, která roste před prasknutím, a chování pěn obecně! Aplikace v každodenním životě sahají od potravinářského průmyslu po hygienické výrobky, včetně ochranných materiálů (před hlukem, nárazy). A jak vytvoříte na stanici pěnu? Jednoduše protřepáním zásobníků kapaliny. Zdroj: flickr.com — Thomas zde právě pracuje v laboratoři FSL (Fluid Science Lab). Ta je umístěna na stropě evropského modulu Columbus (jak praktické na ISS, kde využijete i strop a podlahu). Aki mi právě narušil snímek, když udělal před kamerou grimasu (photobombing). Zde zrovna pracujeme na experimentu výroby pěny v mikrogravitaci. Na Zemi účinky gravitace nevyhnutelně vedou k odtoku pěny: kapalina je tažena směrem dolů, bubliny stoupají, ty větší nahrazují ty menší, poté prasknou, a tak pěna rychle zmizí a vzniká opět kapalina. Zde na ISS, osvobozeny od velké tíhové síly, tekutiny produkují mnohem více pěny a pěna je stabilnější než na Zemi. Dost na to, aby vědci mohli s přesností sledovat vývoj bubliny, která roste před prasknutím, a chování pěn obecně! Aplikace v každodenním životě sahají od potravinářského průmyslu po hygienické výrobky, včetně ochranných materiálů (před hlukem, nárazy). A jak vytvoříte na stanici pěnu? Jednoduše protřepáním zásobníků kapaliny. Zdroj: flickr.com

Thomas si najde čas i pro naše obveselení. Zde chůze na ISS. Ale jde mu to dobře ne?

Ikonická hudba k ladnému odletu nákladního Dragonu od ISS:

🔊 2021, l’odyssée de l’espace : une bande son mythique pour ces images du départ du #CargoDragon 🐉 la semaine dernière.

🔊 2021: A space odyssey. @SpaceX #CargoDragon 🐉 departing last week with an iconic soundtrack. Science fiction of a few decades ago is now science fact! pic.twitter.com/Mk2MHcSEX5

— Thomas Pesquet (@Thom_astro) July 13, 2021

Drak odlétá. Nákladní verze Cargo Dragon ukončila svou misi CRS-22 u ISS. Byla tu s námi jen asi měsíc (33 dní), ale má důležitou úlohu – doveze více než dvě tuny vzorků a dalšího materiálu ze stanice zpět na Zemi. Vše proběhne automaticky až po samotné dosednutí na moři. (Loď přistála 10. 7. 2021). Zdroj: flickr.com

Drak ve sluneční zátoce. Zdroj: flickr.com

Longjiezhen v Číně. Zemi, kterou jsem nikdy nenavštívil. Shora vypadá krásně. Jeden z cílů udržitelného rozvoje se týká infrastruktury. Podporovat udržitelnou industrializaci a inovace. Infrastrukturu související s dopravou lze často dobře vidět z vesmíru: od kanálů po dálnice, přes cesty v pouští vidíme, jak lidé měnili svět, aby zlepšili cestování. Díky propojení pomocí internetu nemusíme tolik cestovat. Svým způsobem vám cestování umožňuje hodně se naučit, vymazat rozdíly, uvést věci na pravou míru, nebo dokonce zmírnit nepřátelství mezi národy… ale jsou tyto výhody dostupné všem? Zdroj: flickr.com

Vesnice a zemědělská krajina, přístupná z mnoha stran pomocí silnic. Je tam taky něco, co vypadá jako dálniční známka, že? Pochybuji, že se návrháři mýtného někdy zajímali, jak vypadají jejich stavby z vesmíru 😊 Zdroj: flickr.com

Tyto čáry v poušti jsou cesty vedoucí zdánlivě odnikud nikam. Pravděpodobně lepší než zapadnout někde v písku. Zdroj: flickr.com

Pravděpodobně vás nyní nenapadá, co je na tomto snímku za infrastrukturu. Jde o bunkry pro letadla nebo zvláštně rozmístěné pozemky v poušti? Ne, jde o pole ropných vrtů. Zdroj: flickr.com

Známé letiště v Dubaji. Thomas říká, že z něj ještě nikdy neletěl. Zdroj: flickr.com

Blízko Abú Zabí mě zaujala malá červená tečka, vypadá to jako muzeum nebo zábavní park věnovaný Ferrari? V každém případě je to něco s logem této značky na střeše. (Skutečně je to tak, jde o zábavní park Ferrari World v druhém nejlidnatějším městě Spojených arabských emirátů). Zdroj: flickr.com

Na úplný závěr vám nabízíme Akiho vynikající time-lapse z výstupu za účelem rozvinutí nových solárních panelů, o nichž jsme psali v minulých dílech. A pod videem ještě anketa o nejzajímavější nebo nejhezčí snímek! Děkujeme za přečtení a za vaše hlasy.