Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Články
Kosmická agentura NASA už několik let podporuje rozvoj komerčních kosmických stanic, které by provozovaly soukromé firmy. Do této kategorie patří i kosmická stanice Haven-1 od firmy Vast, která nedávno dokončila důležitou zkoušku. Ta spočívala v prověření fungování systému pro filtrování vzduchu, aby budoucí astronauti, kteří se na tuto kosmickou stanici vydají, mohli žít a pracovat ve zdravém prostředí. Zkoušky potvrdily, že systém dokáže zachovat zdravou a bezpečnou atmosféru ve všech plánovaných fázích mise Haven-1. Zkoušky systému, který hlídá stopové koncentrace znečišťujících látek, byly provedeny na Marshallově středisku v alabamském městě Huntsville. Testování proběhlo v rámci dohody Space Act, která je předmětem finanční podpory. Společnost Vast má s agenturou NASA uzavřenu též dohodu na nefinanční podporu Space Act v rámci druhé iniciativy Collaborations for Commercial Space Capabilities.
Po desetiletí pátrání se americké sondě MAVEN (Mars Atmosphere Volatile Evolution) podařilo (vůbec poprvé) přinést přímá pozorování dočasných atmosférických jevů, při kterých dochází k únikům atmosféry. Takzvaný sputtering nemá český ekvivalent a proto se používá anglický výraz. Tento jev by mohl přinést odpovědi na dlouho existující otázky související s historií ztráty vody na Marsu. Vědci už dlouho díky četným důkazům vědí, že na povrchu Marsu byla kdysi dávno hojná kapalná voda. Stále se však ptají: „Kam tato voda zmizela a proč?“
Další měsíc už sprintuje v cílové rovince a přináší nám svůj poslední pátek. Je tedy čas na 76. díl Pokecu s kosmonautixem, v rámci kterého si budeme dvě hodiny povídat o kosmonautice. Přesná témata rozhovoru budou na Vás, stačí jen napsat dotaz do chatu na YouTube. Pokud tedy ještě nemáte program na dnešní večer, přijměte, prosím, naše pozvání ke sledování tohoto zhruba dvouhodinového přímého přenosu, který započne v osm hodin večer.
Obnova a modernizace družicové sítě GPS pokračuje. Na rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station už stojí Falcon 9, který má dnes večer odstartovat s osmou družicí z vývojové řady GPS III. Necelých 4,5 tuny vážící náklad bude dopraven na eliptickou dráhu, ze které pak vlastním pohonem udělá téměř kruhovou na střední oběžné dráze Země. A aby toho nebylo málo, můžeme se těšit i na další pokus o přistání prvního stupně Falconu 9 na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.
Firma Firefly už několik let pracuje na raketě, kterou jsme zatím znali jen pod generickým názvem Medium Launch Vehicle (středně silný nosič), ze kterého vycházela zkratka MLV. Bylo jasné, že jde jen o pracovní označení a časem se dočkáme něčeho atraktivnějšího. Ostatně před sedmi lety firma Orbital ATK oznámila, že jejich raketa, kterou vyvíjeli pod názvem NGL, což byla zkratka z Next Generation Launcher, dostane jméno OmegA. Tato raketa se sice do provozu nikdy nedostala, protože v roce 2020 nebyla vybrána do programu nosičů pro náklady národní bezpečnosti, ale takový osud snad raketu MLV nečeká. Tedy pardon, ona to už není MLV, ale Eclipse.
Inženýři zodpovědní za americkou kosmickou sondu Psyche našli řešení, které má vyřešit nedávno zaznamenaný pokles tlaku v pohonném systému sondy. Nyní se jim podařilo úspěšně přejít na záložní přívodní větev, která funguje podle očekávání. Sonda Psyche je vybavena dvojicí masivních fotovoltaických panelů, které vyrábějí elektřinu. Ta pak (mimo jiné) slouží k ionizaci xenonu, který je pak vyvrhován z iontových motorů, takže sonda postupně upravuje svou rychlost a tedy i oběžnou dráhu. Tým se začátkem dubna rozhodl pozastavit práci čtyř iontových motorů, aby prozkoumal nečekaný pokles tlaku v přívodním potrubí.
Až na Měsíci přistanou příští astronauti, budeme jejich kroky sledovat ve vysokém rozlišení. Obraz bude samozřejmě barevný a každou sekundu dostaneme 60 snímků pro plynulejší podání pohybů a změn snímané scény. Kvalita videopřenosů bude nesrovnatelně vyšší, než byl v éře programu Apollo, ovšem inženýři budou stále muset čelit lunárním omezením jako je šířka přenosového pásma, zpoždění signálu, světlené podmínky na Měsíci, či všudypřítomný prach. Více než půl století poté, co lidé poprvé vstoupili na Měsíc, se experti přes kosmickou komunikaci připravují na nejlepší možné pokrytí tohoto jedinečného momentu.
„Most propojující Zemi s kosmickým prostorem“, slaví v roce 2025 kulaté výročí. Síť pozemních sledovacích stanic Estrack patřící Evropské kosmické agentuře totiž oslavuje padesát let existence. Od svého založení v roce 1975 tato globální síť pozemních stanic vytvořila klíčové spojení mezi družicemi na oběžné dráze a řídícím střediskem ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu. Estrack, který nyní zahrnuje šest stanic v šesti zemích, se stal strategickým přínosem pro Evropu, neboť umožňuje komunikaci s kosmickými sondami, vysílání příkazů k nim a příjem jimi nasbíraných vědeckých dat.
Až americká sonda Dragonfly proletí přes nazlátlý opar saturnova měsíce Titanu, bude na tento rotorový létající stroj čekat děsivě známý terén. Kolem rovníku Titanu se táhnou duny, po obloze se pohybují mraky, ze kterých prší, déšť napájí toky řek, které vytvářejí kaňony, jezera i moře. Ovšem ne vše je tak známé, jak to na první pohled vypadá. Při teplotě okolo – 180°C nejsou duny tvořeny křemičitými zrnky, ale organickými látkami. Řeky, jezera a moře neobsahují vodu, ale metan a etan. Titan je zmrzlým světem naplněným organickými molekulami. Dragonfly, rotorový létající stroj o velikosti osobního automobilu, který má odstartovat nejdříve v roce 2028, bude zkoumat tento mrazivý svět a snad zodpoví jednu z největších vědeckých otázek: Jak vznikl život? Hledání odpovědí o životě na místě, kde pravděpodobně nemůže přežít, vypadá divně. Ale o tom to přesně je.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, kdy startů proběhlo tolik, že je těžké si v tom udržet přehled. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tedy podíváme na hned
V řádu hodin kolem vydání minulého dílu vydal portál Ars Technica článek, ve kterém zveřejnil rozhovor s Jonem Olansenem, manažerem programu Gateway. Olansen se v rozhovoru
Sedm dní minulo a přineslo celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Kosmotýdeník si vzal jako hlavní téma zdržení komerční pilotované výpravy Axiom-4, které bylo zapříčiněno problémy se
Dalších sedm dní je za námi a tentokrát se kosmonautika dostala i do mainstreamových médií. My se návratu vysloužilé Veněry taky budeme krátce věnovat, ale jako hlavní
Tento týden byl zprávami o kosmonautice plný a ne vždy to bylo pozitivní čtení. Nejvíce rezonovaly plánované škrty v rozpočtu NASA a celkové snížení jejího rozpočtu. Tomu se však
I v posledním celém dubnovém týdnu se děly zajímavé kosmonautické události. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na přípravy startu rakety Firefly Alpha, která by po
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Svatým grálem robotického průzkumu Marsu je takzvaná mise „Mars sample return“, jejímž cílem je dopravit na Zemi vzorky marsovského regolitu. Současný plán NASA a ESA předpokládá jako nejbližší termín realizace rok 2033, ale první plány vznikly ještě před ukončením projektu Apollo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
