Pomalu končí podzim, takže nastal čas, abychom si shrnuli dění v kosmonautice za měsíce červenec, srpen a září. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. 9. červenec roku 2024 nám přinesl první start dlouho vyvíjeného a očekávaného nosiče Ariane 6 z jihoamerického pobřeží. O tři dny později se udála v kosmonautice věc velmi nepříjemná, po 334 úspěšných startech v řadě došlo k selhání horního stupně rakety Falcon 9 při misi Starlink 9-3. V polovině července jsme se dočkali také dohotovení a vyvezení centrálního stupně rakety SLS, který bude použit při misi Artemis II. Měsíc srpen byl na kosmonautické události také zajímavý. 19-20. srpna se poprvé v dějinách uskutečnil dvojitý gravitační manévr. Provedla jej evropská sonda Juice, která míří k největší planetě naší soustavy, k Jupiteru. Než jej však sonda dosáhne, čekají ji ještě tři podobné manévry, jeden u Venuše a dva u Země. V srpnu také americká NASA rozhodla, že první pilotovaná mise lodi Starliner se vrátí zpět na Zemi bez posádky. Poslední událostí tohoto měsíce byl pak okamžik, kdy společnost SpaceX poprvé veřejnosti představila již třetí generaci motoru Raptor. Mediálně nejsledovanější událostí měsíce září byla pilotovaná mise Polaris Dawn, při které se uskutečnil první komerční výstup do volného prostoru. Již o několik dní dříve úspěšně na padácích dosedla nepilotovaná kosmická loď Starliner. 23. září se na Zemi také vrátila posádka lodi Sojuz MS-25. Zatímco Američanka Tracy Caldwell-Dyson strávila na ISS tradiční půlrok, zbývající dva členové posádky, Nikolaj Čub a Oleg Kononěnko strávili na ISS více než rok. Oleg Kononěnko se stal také prvním člověkem, který ve vesmíru strávil více než 1 100 dní. Pokud vás zajímá aktuální dění v kosmonautice, nebo prostě jen některá událost, která se ve výzkumu vesmíru nedávno odehrála, přijďte v podvečer 21. října roku 2024 do budovy Hvězdárny a planetária Brno, popřípadě si zapněte přenos na YouTube kanálu této organizace. Přednáška, respektive přímý přenos začíná v 18:00.
Selhání rakety H3
Dnešní start s družicí QZS-5 skončil neúspěšně vlivem problémů s horním stupněm. Jeho první zážeh trval o 27 sekund déle s nižším tlakem, druhý zážeh začal o 25 sekund později než měl a namísto 260 sekund trval sotva sekundu. Družice i s horním stupněm tak zůstaly na LEO.
Parádní informace… info z budoucna, ten mikrofon sis měl Dušane nechat, zvuk je strašný. „nuda k smrti“ to rozhodně nebyla. Dík za přednášku
Díky moc za sledování i za pochvalu. A mikrofon neovlivním. Mluvím do toho, co dostanu. 🙂