sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

City Labs

Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.

Čína

Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.

FCC

Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Webb – první pozorování cefeid

Vesmírný dalekohled Jamese Webba má mnoho možných aplikací. Ať už jde o kosmologii, astrofyziku, astronomii nebo planetologii. Dnes nás bude nejvíce zajímat právě kosmologie, konkrétně měření vzdáleností ve vesmíru. I v této oblasti nám může nový přístroj velmi významně pomoci. Je skoro až neuvěřitelné, že první alespoň trochu spolehlivá měření vzdáleností v kosmu na delších škálách (miliony světelných let a více) jsou stará sotva 100 let a ty výrazně přesnější jen kolem 70 a méně let. Základem všeho jsou proměnné hvězdy, kterým říkáme cefeidy.

Cefeidy a jejich význam

Mohutný výbuch supernovy v představě umělce.
Mohutný výbuch supernovy v představě umělce.
Zdroj: https://www.spaceanswers.com/

Hvězdám se sice říká stálice, ale už dosti dlouho víme, že úplně stále nejsou. Občas se může objevit a zase zmizet hvězda, kterou jsme předtím neviděli. Takovým událostem říkáme nova či supernova. V prvním případě jde o prudká vzplanutí bílých trpaslíků, na nichž se nahromadilo vodíkové a heliové plazma z nedaleké hvězdy, ve druhém případě se pak jedná buď o výbuch bílého trpaslíka, který překročil limitní hmotnost tohoto typu objektů (Chandrasekharova mez – 1,4 hmotnosti Slunce) nebo o explozi hmotné hvězdy na konci jejího života ve fázi hlavní posloupnosti.

Základní klasifikace proměnných hvězd.
Základní klasifikace proměnných hvězd.
Zdroj: https://www.spaceacademy.net.au/

Mnoho jiných hvězd se však proměňuje spíše průběžně. Tyto hvězdy, které v pravidelných či nepravidelných intervalech mění svůj jas nazýváme proměnné. Problematika proměnných hvězd je velmi obsáhlá, my nyní jen musíme vědět, že proměnnost může být způsobená buď fyzikálně (mění se hvězda samotná) nebo geometricky (proměnnost daná zákryty či rotací).

Dva typy proměnných hvězd cefeid. Oranžově jsou znázorněny klasické cefeidy, červeně hvězdy typu W Virginis, které poprvé jako samostatný typ rozeznal Walter Baade v roce 1942.
Dva typy proměnných hvězd cefeid. Oranžově jsou znázorněny klasické cefeidy, červeně hvězdy typu W Virginis, které poprvé jako samostatný typ rozeznal Walter Baade v roce 1942.
Zdroj: https://www.atnf.csiro.au/

Proměnné hvězdy se dále dělí na celou řadu druhů, z nichž asi nejznámější jsou tzv. cefeidy pojmenované podle hvězdy Delta Cephei. Další jsou kupříkladu hvězdy typu T Tauri, RR Lyrae nebo Delta Scuti. U cefeid jde o fyzikální příčinu proměnnosti, jejich jas se mění v důsledku rozpínání a smršťování podpovrchových vrstev.

Těmito hvězdami se zabývala americká astronomka Henrietta Swan-Leavitt, která objevila, že perioda pulsů je u cefeid závislá na jejich absolutní magnitudě. Pokud víme periodu cefeidy, pak můžeme podle vzorce spočítat její absolutní magnitudu. Pozorováním poté zjistíme zdánlivou magnitudu a pak už snadno spočteme vzdálenost.

Pozorování Webbova dalekohledu

Pozorování cefeid v NGC 1365 z Webba (červeně) a Hubblea (šedě).
Pozorování cefeid v NGC 1365 z Webba (červeně) a Hubblea (šedě).
Zdroj: https://aasnova.org/

Cefeidy se tudíž perfektně hodí k určování kosmologických vzdáleností. Byť i zde může být občas drobná nejasnost, například když jsou cefeidy zahaleny prachem. A právě tady může pomoci Vesmírný dalekohled Jamese Webba, jehož infračervené přístroje jsou na pozorování takových objektů ideální. Postupně je v plánu znovu pozorovat všechny cefeidy nalezené Hubbleovým dalekohledem, ale i hledat nové ještě vzdálenější. Tento úkol zabere roky, ale již nyní máme první výsledky. Astronomové nedávno zveřejnili měření prvních 31 cefeid z galaxie NGC 1365. Měření provedl přístroj NIRCam (použitý filtr F200W) pracující v blízké infračervené oblasti. Na snímku vpravo vidíte jeho výsledky jako červené body. Dobře je vidět vztah mezi zdánlivou hvězdnou velikostí a periodou pulsace.

Detail na část velké spirální galaxie s příčkou NGC 1365 na snímku přístroje MIRI.
Detail na část velké spirální galaxie s příčkou NGC 1365 na snímku přístroje MIRI.
Zdroj: https://cdn.esawebb.org/

Tým vedený specialisty z univerzity Johnse Hopkinse našel dosti dobrou shodu v měřeních Hubbleova i Webbova teleskopu. To je velmi významné kvůli nejasnostem s určení Hubbleova parametru určujícího rychlost kosmické expanze. Jak totiž možná víte, různé postupy dávají různé výsledky a zatím nikdo příliš neví co s tím. Jedním z návrhů byla i systematická chyba u dat z Hubblea, což se ale s ohledem na nová měření nezdá příliš pravděpodobné. Nové měření tak může mít pro kosmologii zásadní význam.

Závěr

Nicméně zatím příliš nejásejme. Sami výzkumníci uznávají, že jsou tato pozorování ještě velmi daleko od skutečných možností Webbova dalekohledu. Budoucí pozorování nabídnou delší expoziční dobu i lepší kalibraci přístrojů. Teprve poté se skutečně ukáže, zda jsou cefeidy klíčem k odstranění nesrovnalostí v určení velikosti Hubbleovy konstanty.

 

Zdroje obrázků

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
JirkaM
JirkaM
2 let před

Dobrý den,
děkuji za pěkný inspirativní článek!

Pro zajímavost přikládám link na původní zdroj. Pro mě plný zajímavých detailů, popisujících jak opravdu hodně složitá dnešní astronomie je.
https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ac9b27

Navíc s ročním odstupem vyšel další článek (stejná universita, skoro ten samý tým), ve kterém tým používá mnohem více (kvalitnějších) dat. Stručně – stále platí, že měření HST byla v pořádku a v článku zmiňovaná systematická chyba HST nemůže problém s Hubblovým parametrem zmírnit.
https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/acf769

pave69
pave69
2 let před

Zajímavé – jestlipak se tím vylučuje i vliv mezigalaktického prachu? Asi ano.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.