Na co se těšit v roce 2023? (Pilotovaná kosmonautika)

Zatímco včera jste si na našem webu mohli přečíst přehled zajímavých událostí, které si na rok 2023 chystá bezpilotní kosmonautika, dnes se podíváme na kosmonautiku pilotovanou. A rozhodně to nebude nuda, protože už neplatí, že bychom měli pouze jednu trvale obydlenou stanici – k ISS se v roce 2022 přidal i čínský Tiangong. Navíc stále častěji se na oběžnou dráhu dostávají i amatéři – a nejinak tomu bude i v roce 2023. Už teď je jisté, že se nudit opravdu nebudeme – jak se na dalších řádcích dočtete, ani teď vlastně v některých ohledech nevíme co a jak vlastně nakonec bude.

Stejně jako v souhrnech z minulých let si dovolím v této rubrice nepsat pouze o misích kosmických lodí, ve kterých je posádka, ale i o startech nákladních kosmických lodí. Máte pravdu, pokud v nich není posádka, nemůže to být pilotovaná mise a tudíž do přehledu pilotované kosmonautiky nepatří. Ale přesto si tuto výjimku dovolím, protože kosmické stanice by bez nákladních kosmických lodí nemohly fungovat. Své místo tedy v tomto přehledu bezesporu mají.

První start roku 2023, který zamíří k nějaké kosmické stanici, by měl přijít 16. února, kdy raketa Sojuz-2.1a vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-22. Už na 19. února se chystá první pilotovaná výprava roku 2023 – vstříc stanici ISS vyrazí kosmická loď Crew Dragon v rámci mise Crew-6. Na pozici velitele poletí Američan Stephen Bowen (čtvrtá mise) a pilotem bude Warren Hoburg (první mise). Do pozice prvního specialisty mise byl jmenován Sultán Al Nejadí (první mise) ze Spojených arabských Emirátů a druhým specialistou je Rus Andrej Feďajev (první mise). Jak se dostal Rus do posádky, nebylo nic těžkého – původně byl nominován do letu v Sojuzu MS-23, ale po dohodě NASA a Roskosmosu byl přeřazen do Crew Dragonu – prohodil si místo s Američankou Loral O’Hara.

Příběh Al Nejadího je však trochu komplikovanější a musíme se vrátit do roku 2021, kdy NASA a Axiom uzavřely dohodu o dopravě marka Vande Hei v Sojuzu MS-18 a návrat v Sojuzu MS-19, aby byla zajištěna americká přítomnost na ISS. Na oplátku měl Axiom získat práva na sedadlo v misi Crew-6 určené pro astronauta NASA. Axiom toho využil a nabídl křeslo Kosmickému středisku Mohammeda bin Rašída, což je vládní organizace podílející se na kosmickém programu Spojených arabských emirátů. Prostřednictvím dohody s kosmickou agenturou Spojených arabských emirátů byla nabídka schválena a později bylo oznámeno, že poletí právě Al Nejadí.

Na to, že v podobných článcích se při posunu do termínů kolem konce následujícího roku začíná výrazně zvyšovat nejistota plánů, jsme už všichni zvyklí. Ovšem tentokrát přichází první nejistota už v prvním čtvrtletí dalšího roku. Za vše totiž může prasklinka o průměru cca 0,8 mm v chladicím systému lodi Sojuz MS-22, která je připojena k ISS. V době psaní tohoto článku stále nebylo oficiálně rozhodnuto o dalším postupu. V zásadě se dá říct, že existují dvě možné varianty řešení.

1. Pokud experti na základě dostupných dat vyhodnotí, že Sojuz MS-22 nebude schopen bezpečného návratu s posádkou na palubě, bude okolo 19. února vypuštěna kosmická loď Sojuz MS-23 bez posádky, která se připojí k ISS a právě v ní se na zemi vrátí posádka, která na stanici dorazila v Sojuzu MS-22. Posádka, která byla původně nominována na misi Sojuz MS-23 se automaticky přesune do Sojuzu MS-24 a poletí později, než bylo původně plánováno.
2. Pokud experti uznají, že Sojuz MS-22 je schopen bezpečného návratu s posádkou, dočkáme se startu Sojuzu MS-23 s posádkou tak, jak bylo původně plánováno.

Posádku Sojuzu MS-23 tvoří velitel Oleg Kononěnko (pátá mise), pilot Nikolaj Čub (první mise) a letovou inženýrkou je Američanka Loral O’Hara (první mise) – tak si (jak je uvedeno výše) prohodila místo se Feďajevem. Ačkoliv bývá běžné, že se posádka vrací ve stejné lodi, ve které přiletěla, u Sojuzu MS-23 tomu tak nebude. I pokud bude realizován druhý výše zmíněný scénář, měl by se v Sojuzu MS-23 vracet pouze Kononěnko a O’Hara. Kdo při návratu usedne do Čubova křesla, k tomu se dostaneme v dalších odstavcích tohoto článku. Ale zpět k výčtu dalších misí.

Na únor je zatím plánován start Falconu 9 s nákladní kosmickou lodí Dragon 2, která má na ISS v rámci mise CRS-27 dopravit zásoby. V březnu má pak také k ISS v rámci mise NG-19 vyrazit nákladní loď Cygnus od firmy Northrop Grumman, která také poveze zásoby, ale i vědecké experimenty. Půjde o vůbec poslední start rakety Antares ze současné verze, která na prvním stupni používá ruské raketové motory RD-181.

Nejdříve v březnu 2023 bychom se zatím předběžně mohli dočkat mise Polaris Dawn – prvního článku programu Polaris, který připravil americký miliardář Jarred Isaacman. Pokud Vám jeho jméno nic neříká vzpomeňte si na rok 2021 a misi Inspiration4 – právě on byl strůjcem celého projektu a na oběžné dráze se mu evidentně zalíbilo a tak spolu se SpaceX vytvořil program Polaris, který má obnášet pilotované lety v Crew Dragonu, ale i Starship. Jak bylo již zmíněno, prvním článkem bude mise Polaris Dawn v Crew Dragonu. Posádka mise má být čistě americká. Velitelem mise bude již zmíněný Jared Isaacman (druhá mise), pilotem Scott Poteet (první mise), specialistkou užitečného nákladu se stane Sarrah Gillis (první mise) a lékařkou specialistkou bude Anna Mennon (první mise). Mimochodem Anna Menon je manželkou Anila Menona, astronauta NASA, který zatím čeká na první letovou nominaci.

V rámci mise Polaris Dawn bychom se měli dočkat dvou zatím nevídaných událostí. Jednak se Crew Dragon dostane až do výšky 1400 kilometrů nad Zemi, čímž překoná dosavadní rekord mise Gemini 11 v nejvyšší oběžné dráze kolem Země pilotované kosmické lodi. Samozřejmě, mise Apollo mířící k Měsíci se dostaly i dál, ale to již nebyla oběžná dráha Země. druhou významnou událostí bude první komerční výstup do volného kosmického prostoru a také první praktické využití těžkých skafandrů od SpaceX – odtlakovat se má celá kabina lodi. Posádka bude během pětidenní mise provádět 38 vědeckých experimentů zaměřených například na sledování účinků kosmického záření na lidské zdraví. Testovat se má také laserové spojení družic Starlink s jiným objektem na oběžné dráze, což by mělo zlepšit přenosovou kapacitu.

Předběžně na duben je naplánována pilotovaná testovací mise CFT (Crewed Flight Test) lodi Starliner od firmy Boeing. Velitel mise Barry Wilmore (třetí mise) a pilotka Sunita Williams (třetí mise) by měli na ISS strávit jen zhruba týden. V současné době je již doprava astronautů na ISS zajištěna pomocí lodí Crew Dragon, takže není potřeba pilotovanou testovací misi natahovat na několik měsíců, jako tomu bylo v případě mise DM-2 lodi Crew Dragon. V průběhu celé mise se bude sledovat, zda loď funguje, jak má a zda je připravena vozit v ostrém provozu posádku. Po návratu na pevninu v USA tak začne závěrečný certifikační proces před zavedením Starlineru do služby.

Na duben je také plánován start rakety Dlouhý pochod 7 s nákladní kosmickou lodí Tianzhou 6, která se vydá vstříc kosmické stanici Tiangong. Starty lodí Tianzhou můžeme považovat za předzvěst blížícího se startu pilotované kosmické lodi Shenzhou – v tomto případě Shenzhou 16. Její termín startu zatím nebyl určen, ale jelikož se od letoška posádky na stanici Tiangong střídají, měla by mise Shenzhou 16 odstartovat v době, kdy u stanice ještě bude kotvit Shenzhou 15. Její pobyt na stanici má být půlroční a posádka sem dorazila koncem listopadu. To nám kupeckými počty posouvá start Shenzhou 16 někam do května. Posádku nové mise zatím neznáme – Čína složení posádek většinou oznamuje až relativně krátce před startem.

Na květen je zatím předběžně plánována mise Ax-2, tedy druhá výprava firmy Axiom Space na ISS. Připomeňme, že mise Ax-1 proběhla letos v dubnu. V rámci mise Ax-2 má na stanici ISS vyrazit loď Crew Dragon, které bude velet Američanka Peggy Whitson (čtvrtá mise) a pilotem má být John Shoffner (první mise). Zbylá dvě místa mají obsadit zákazníci ze Saúdské Arábie včetně jedné ženy. Jenže tahle mise vůbec nemá jistou realizaci. Firma Axiom momentálně nemá potřebná povolení nejen pro tuto misi, ale i pro všechny navazující. Další osud celého programu je tedy v tuto chvíli krajně nejistý.

V červnu má k ISS vyrazit další nákladní loď – tentokrát to bude opět Dragon 2, který čeká mise CRS-28. Další naplánovanou zásobovací misí pro ISS bude ruský Progress MS-23, který by měl startovat 23. srpna. Na 15. září je pak naplánován start pilotované kosmické lodi Sojuz MS-24, které bude velet Alexej Ovčinin (čtvrtá mise – pokud počítáme i havárii Sojuzu MS-10 po startu) a pilotem má být jeho krajan Oleg Platonov. Jméno třetího člena posádky však zatím neznáme – tedy spíš bych měl říkat členky. Do Střediska přípravy kosmonautů J. A. Gagarina totiž na konci roku 2022 dorazila šestice kandidátek z Běloruska – jedna z nich má letět právě na Sojuzu MS-24. Šanci na kosmický let tak mají Olga Mastickaja, Victoria Fidrus, Anastasia Lenková, Olga Gerasinová, Daria Michňuk a Marina Vasilevskaja – ve všech případech by se jednalo o jejich premiérovou kosmickou misi.

Tím se dostáváme k otázce, která zůstala o pár odstavců výše nezodpovězena, tedy kdo se vrátí v Sojuzu MS-23 spolu s Olegem Kononěnkem a Loral O’Hara. Bude to právě běloruská kosmonautka, která na ISS stráví pouze několik dní a poté usedne do lodi, která se bude po půlročním pobytu na ISS vracet na Zemi. Tím se však nabourává dřívější vcelku jasný systém střídání posádek na ISS. Svůj pobyt na stanici si tak prodlouží nejen Nikolaj Čub, který přiletěl Sojuzem MS-23, ale i Oleg Platonov, který sem dorazí v Sojuzu MS-24. Oba dva se při svých premiérových misích dočkají rovnou dvojnásobně dlouhého pobytu – namísto klasických zhruba 6 měsíců tak na ISS stráví rovnou +/- celý rok. Detaily jejich návratu si ale objasníme až později, až náš článek chronologicky dospěje do správného časového období.

Ve třetím čtvrtletí roku 2023 by měl k ISS odstartovat Crew Dragon na misi Crew-7, která opět poveze čtyřčlennou posádku na půlroční pobyt na stanici. A bude to posádka vskutku mezinárodní. Velitelkou má být Američanka Jasmin Moghbeli (první mise), pilotem bude Dán Anderas Mogensen (druhá mise), prvním specialistou mise bude Japonec Satoši Furukawa (druhá mise) a druhým specialistou se stane Rus Konstantin Borisov. Jen tak mimochodem Mogensen se stane vůbec prvním neamerickým pilotem lodi Crew Dragon v historii. Na třetí čtvrtletí se chystá i premiérová testovací mise nákladního miniraketoplánu Dream Chaser, který bude vynášet druhý exemplář rakety Vulcan. V rámci testovací mise SNC Demo-1 má stroj dorazit k ISS, kde stráví přibližně 80 dní. Zatímco věci naložené do okřídleného stroje samotného bude určeny k návratu na Zemi, odpadky a nepotřebné věci se uloží do samostatného modulu Shooting star. Až se miniraketoplán odpojí od ISS a vydá se na cestu domů, provede stroj brzdící zážeh a dojde k rozpojení miniraketoplánu a modulu Shooting star. Zatímco miniraketoplán má tepelný štít a přečká průchod atmosférou, aby mohl přistát na ranveji, modul Shooting star i s odpadky shoří v atmosféře – odtud pochází i jeho název „padající hvězda“.

Na prosinec je zatím plánován start nákladní kosmické lodi Progress MS-24, která na ISS dopraví další zásoby. Ve druhém pololetí roku 2023 bychom se měli dočkat startu kosmické lodi Cygnus, kterou v rámci mise NG-20 vynese Falcon 9 – půjde o první z celkem tří takových případů. Firma Northrop Grumman tak získá čas na vývoj nové (plně americké) verze rakety Antares a přitom dostojí svým závazkům vůči NASA ohledně zásobování stanice ISS. Dá se předpokládat, že koncem roku proběhne start kosmické lodi Tianzhou 8 a kosmické lodi Shenzhou 17, která na stanici Tiangong vystřídá po půlročním pobytu posádku lodi Shenzhou 16. Termín startů ani složení posádky lodi Shenzhou 17 však zatím neznáme.

Tím bychom měli uzavřený přehled startů pilotovaných kosmických lodí a nákladních lodí, které v roce 2023 dovezou na kosmické stanice zásoby. Jenže pořád tu máme otevřenou otázku ruských kosmonautů Nikolaje Čuba a Olega Platonova. Jejich návrat proběhne až v roce 2024, ale v závěru článku se tomu ještě stručně pověnujeme. Čub, který přiletí na ISS v Sojuzu MS-23, se vrátí po ročním pobytu v Sojuzu MS-24. Společně s ním se na Zemi vrátí i Alexej Ovčinin, který přiletí v Sojuzu MS-24 a bude se vracet po půl roce. Třetí křeslo má obsadit zatím neupřesněný občan Tuniska, kterého na stanici ISS dopraví loď Sojuz MS-25 a on se po pár dnech vrátí na Zemi právě v Sojuzu MS-24. Zbytek posádky Sojuzu MS-25 bude čekat klasický půlroční pobyt na stanici – Sergej Kuď-Sverčkov a Aleksej Zubrickij se vrátí ve své kosmické lodi a třetí uvolněné místo zaplní právě Oleg Platonov.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://www.elonx.cz/
https://www.elonx.cz/
https://twitter.com/

Zdroje obrázků:
https://img.freepik.com/…2023-new-year-greeting-sign_134830-1497.jpg?w=2000
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/jsc2022e065072.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Sultan_Al_Neyadi_in_front_of_the_Soyuz_spacecraft_simulator.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/2880px-Soyuz_MS-23_Crew_%28cropped%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FLj9nTvXwA8uiVK?format=jpg&name=4096×4096
https://i.imgur.com/zbJHpdF.jpeg
https://upload.wikimedia.org/…KSC-20221018-PH_KLS01_0222_%28cropped%29.jpg
http://spaceflight101.com/iss-expedition-50/wp-content/uploads/sites/118/2016/11/jsc2016e165871.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FkxbBeNX0AETS4g?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/commercialcrew/wp-content/uploads/sites/230/2022/03/Crew-7-copy.jpg
https://www.sierraspace.com/wp-content/uploads/2022/04/Shootingstar-hero.jpg
http://www.spacefacts.de/more/cosmonauts/photo/platonov_oleg_1.jpg