Kanadská firma Maritime Launch Services (MLS) získala od úřadů povolení zahájit stavbu kosmodromu v Novém Skotsku, přičemž pracovat by se mělo podle rámce schváleného v roce 2019. Půjde o první místo na území Kanady určené k letům na oběžnou dráhu a mělo by v budoucnu sloužit ke startům středně těžkých nosičů. Společnost třeba zmiňuje ukrajinské rakety Cyklon-4M. Ředitel firmy MLS, Stephen Matier, poskytl rozhovor portálu NASASpaceflight, ve kterém došlo i na nový kosmodrom, cíle firmy, zapojení místních komunit a podporu ze strany města Canso a okresu Guysborough, či o výzvách na cestě k prvnímu letu.

„Jsme rozhodně na jiné úrovni než kosmodromy, které se starají o své věci, nebo společnosti vyrábějící nosné rakety, které taky dělají jen to svoje.  Snažíme se z naší lokality poskytovat kompletní nabídku startovacích služeb,“ vysvětlil Matier. Firma by ráda cílila především na trh malých až středních nosičů a podařilo se jí shromáždit 14 předběžných náznaků záměru od různých poskytovatelů, integrátorů misí, ale i klientů, kteří pracují s většími družicovými sítěmi. Díky tomuto zájmu a po několika kolech legislativního schvalování firma MLS koncem srpna získala povolení zahájit výstavbu kosmodromu.

„Zatím jsme v situaci, kdy jsme na místě vytyčili základní cesty, abychom mohli dělat geotechnické práce potřebné k projektování,“ vysvětlil Matier a dodal: „Už tento měsíc zahájíme některé další výrobní činnosti, staveb, silnic a některých dalších částí.  V plánu je pak zahájení dalších významnějších stavebních činností.“ Tyto aktivity se nejprve zaměří na první fázi vývoje kosmodromu Nové Skotsko, která počítá se suborbitálními testy. V rámci této fáze se nemá ověřovat jen stav pozemního vybavení, či letové dynamiky spodních stupňů raket. Tento postupný přístup také kanadským úřadům pomůže seznámit se se všemi aspekty provozu kosmodromu a nastavit procesy, které najdou uplatnění u provozních misí, které již budou orbitální.

„V první fázi jde skutečně o to, abychom měli za sebou suborbitální start malé nosné rakety a pracovali společně s našimi federálními partnery na tom, jaký bude rámec regulace pravidelných letových tras,“ uvedl Matier a dodal: „Hlavním cílem je implementovat tyto poznatky do postupu, který můžeme prosadit u kanadského dopravního úřadu jakožto regulačního orgánu.  Dává nám to zkušenosti, na které můžeme odkazovat, dává nám to možnost budovat vztahy s federální vládou, dává nám to možnost zavést procesy, abychom toho byli schopni.“ Součástí celého procesu je i získávání zkušeností zaměstnanců firmy MLS vzhledem k tomu, že bude poskytovatelem startovních služeb. Bude tedy mít kontrolu nad přístupem veřejnosti, školením a začleněním zásahových týmů a koordinací s federálními, provinčními a městskými agenturami či organizacemi.

Pokud půjde všechno podle plánu, první suborbitální start by mohl proběhnout nejdříve ve druhém čtvrtletí roku 2023 a využít by se dal suborbitální nosič vyvíjený firmou Reaction Dynamics z Quebecu. První start jejich rakety Aurora sice bude suborbitální, ale firma na základě použitých technologií plánuje nabízet další služby včetně orbitálních raket s nosností 50 – 150 kg na LEO. Všechny tyto kroky mají vést k hlavnímu cíli, kterým je vypouštění středně silných raket z Nového Skotska. Raketa Cyklon-4M by odsud mohla startovat i osmkrát do roka.

Raketa Cyklon-4M je odvozena od rakety Cyklon-4. Jedná se o ukrajinskou raketu, jejíž základ byl upraven, aby místo původních ruských motorů využíval motory na kapalný kyslík a letecký petrolej odvozené z těch, které se používaly na raketách Zenit. To z této možnosti činí stoprocentně ukrajinskou nabídku, čímž se zabrání problémům, které nedávno potkaly raketu Antares od firmy Northrop Grumman, která po ruské invazi na Ukrajinu musí dostat neruské motory. Využívání ukrajinské rakety vypadá za současné situace na první pohled riskantně, ovšem podle Matiera byly dosavadní dopady ruské invaze na Ukrajinu pro tento projekt minimální. Jedním dechem však dodává: „Nikdo nedokáže předvídat, co přinese zítřek.“

Po invazi však došlo k jedné zajímavé věci, která vychází ze skutečnosti, že raketa je kompletně ukrajinská. Zájem firmy o MLS a Cyklon-4M vzrostl a to i od společností, které mají na starost zásobování Mezinárodní kosmické stanice. „Po únorové invazi jsme měli několik jednání, kde se řešily dotazy, jaké jsou naše možnosti a kapacity dostat se na ISS.  A tato analýza byla také skutečně provedena,“ říká Matier.

Raketa Cyklon-4M by z kosmodromu v Novém Skotsku dokázala na dráhu ve výšce 200 kilometrů se sklonem 51,6° (sklon dráhy, jaký má stanice ISS) dopravit náklad o hmotnosti 4 930 kg. Neznamená to sice, že by odsud jednou určitě musely startovat mise se zásobami pro stanici, ale jednoznačně se ukazuje, že zájem o MLS po ruské invazi vzrostl.

To s sebou přináší otázku, co by se stalo, pokud by zmíněných osm startů Cyklonu-4M ročně nestačilo k nasycení případné vysoké poptávky? „Máme mnoho možností, jak náš harmonogram naplnit. Opravdu se snažíme dostat na osm startů ročně. Kromě toho však existují vládní subjekty, které mají také úkoly, které chtějí, abychom splnili´,“ vysvětluje Matier a dodává: „Mít možnost domácích startů z Kanady a pak i dodatečné možnosti v Severní Americe, je pro vládu podle mého názoru velmi atraktivní.“ A co místní komunita, tedy malé město o přibližně 800 obyvatelích?

Právě zde se budou hodit Matierovy zkušenosti z NASA a Spaceport America v Novém Mexiku. „Když jsem mezi roky 2005 a 2006 opustil NASA, šel jsem pracovat na vývoji Spaceport America. Byl to spíše povýšený přístup a z pohledu daňového poplatníka v Novém Mexiku tam nebyly žádné akce, abychom pro celou věc získali obyvatele,“ vzpomíná ředitel a dodává: „Tohle jsem si s sebou přivezl.  Věděl jsem, že toto místo a spolupráce s komunitou v Canso a Guysborough, kde se nachází, jsou od prvního dne klíčové pro úspěch.“

Firma MLS proto uspořádala před oznámením místa startu dny otevřených dveří, kdy se její zástupci setkali s různými lidmi z okolí. Pracovníci jim pomohli pochopit změny, které se chystají, a také kadenci letů, kterou společnost reálně předpokládá. Výsledkem podle firmy je, 80 – 83% podpora projektu a to díky práci, kterou MLS a její zúčastněné strany odvedly hned na začátku při budování pevných vztahů s komunitou. „Když jim můžete upřímně říct, co děláte, a nechat je podílet se na rozhodovacím procesu, výrazně se to vyplatí,“ vysvětluje Matier.

Kosmodrom s oficiálním označením Spaceport Nova Scotia bude pátým místem na území Kanady, které slouží k vypouštění raket. Bude to ale první komerční a zároveň první orbitální raketová střelnice na území tohoto státu.

Mezi staršími kanadskými střelnicemi můžeme zmínit třeba Churchill Rocket Research Range v provincii Manitoba, která byla aktivní mezi roky 1954 a 1998, dvě suborbitální střelnice v provincii Nunavut v Resolute Bay a Hall Beach, které zavřely v roce 1971, nebo Southend v Saskatchewanu, který hostil pouze dva suborbitální starty v roce 1980. Spaceport Nova Scotia se bude nacházet v blízkosti města Canso na severovýchodním cípu Nového Skotska. Díky tomu bude nabízet střelecké sektory na sun-synchronní dráhy, ale i dráhy s minimálním sklonem 45,1°.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/09/1-4.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2022/09/Launch-Control7-min-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2022/09/canso-spaceport-2.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/09/Screen-Shot-2022-09-09-at-13.44.52.png
https://www.nasaspaceflight.com/…/09/Screen-Shot-2022-09-09-at-13.46.18.png
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/03/rocket_inside_C4M.jpg