Prázdniny se pomalu krátí, což znamená, že i náš letošní formát Top5 čeká již jen poslední díl. Ten předposlední se zaměří na nejzajímavější soukromé společnosti, které se v současnosti vyplatí sledovat. Jelikož kosmický sektor zažívá boom, tak i zajímavých firem přibývá jako po dešti, a vybrat jen 5 zástupců bylo opravdu těžké. Do výčtu se tak například nevešly společnosti jako: Reaction Engines, Astra, I-Space, Ariane, Space manic  ( 🙂 ) a další. To neznamená, že nejsou zajímavé, naopak, ale tento formát je jednoduše značně omezen, a všechny se do článku prostě nevejdou. Zde je tedy Top5: Kosmických společností, které se vyplatí sledovat.

5. RFA – Rocket Factory Augsburg

U našich sousedů najdeme celou řadu zajímavých aerokosmických společností. Jednou z nevýraznějších v posledních letech je bezesporu RFA, která vznikla v roce 2018 a za tu dobu jasně ukázala, že to s raketami myslí vážně. Společnost byla založena jako odnož MT Aerospace Holding. Od té doby RFA vytvořila specializovaný tým složený z vesmírných nadšenců a expertů na moderní kosmonautiku, kteří mají prokazatelné výsledky z předchozích projektů malých nosných raket. Proč se vyplatí společnost sledovat? Jedním z důvodů je snaha o výrobu raket podobnou metodou, jakou se vyrábějí automobily. RFA chce jednoduše vytvořit první fabriku na výrobu raket v Evropě.

Koncept staví na přenos továrních koncepcí a strategií ze sériové výroby klasické konstrukce strojů a automobilového průmyslu. Tím by měla být zaručena mnohanásobně nižší cena. Dalším důvodem je cílení na vysokou kadenci. RFA si představuje start každý týden. V neposlední řadě je to rychlý progres. Od roku 2018 byla společnost schopna vyvinout složitý raketový pohon, který má za sebou již řadu důležitých testů. Motor nese označení Helix a jeho zajímavostí je uzavřený pracovní cyklus. Takové motory jsou všeobecně považované za složitější, než raketové pohony z otevřeným cyklem. Jde tedy o jeden z nejpokročilejších typů motorů na světě! Na rozdíl od motorů s otevřeným spalovacím cyklem jsou u motoru Helix společnosti RFA spaliny z předspalovací komory bohaté na kyslík přiváděny do hlavní spalovací komory poté, co projdou turbočerpadlem. Palivo je tak spáleno a využito efektivněji, což zvyšuje účinnost pohonu Helix o 7 %, což se promítá do vyšší nosnosti, která je díky tomu větší o celých 30 %. Motor Helix využívá jako palivo RP-1 a kapalný kyslík jako okysličovadlo. Tah má být 100 kN a Isp 325 s. Helix je vůbec prvním motorem tohoto typu vyrobeném v EU.

Plánovaná raketa má název RFA ONE a má být až 3 stupňová. Nosič půjde konfigurovat a bude schopen vynést náklad i v dvoustupňové konfiguraci. Na prvním stupni bude použito devět motorů Helix a na druhém jeden motor Helix optimalizovaný pro vakuum. O třetím stupni zatím moc informací není. Ale lze předpokládat použití pohonu odvozeného též od motoru Helix. Společnost by s raketou ráda startovala až padesátkrát za rok. RFA už získala i první zákazníky a i nadále pokračuje směle směrem k prvnímu startu. Na společnost, která vznikla teprve v roce 2018 to nejsou špatné výsledky, co myslíte?

4. Relativity Space

V roce 2015 mladou společnost Relativity Space založili dva kamarádi Tim Ellis a Jordan Noone. Pokud Vám jejich jména nic neříkají, tak věřte, že jde o odborníky v oboru kosmonautiky. Ellis má bakalářský titul a magisterský titul z leteckého inženýrství. Po promoci nastoupil Ellis na plný úvazek do společnosti Blue Origin, o které zde bude ještě řeč. Zde pracoval na 3D tištěných částech raket a pracoval jako inženýr vývoje pohonu a spolupracoval na BE-4 a raketě New Glenn. V Blue Origin se Ellis zasadil o zavedení kovového 3D tisku. Jordan má také zkušenost s Blue Origin, kde byl na stáži a později pracoval ve SpaceX jako inženýr vývoje pohonu. V Relativity Space je držitelem dvou patentů. V září 2020 Noone odstoupil z funkce výkonného ředitele a stal se výkonným poradcem společnosti.

Cílem je výroba raket pomocí 3D tisku. Za tímto účelem vzniká nosič Terran-1, který má obsahovat až 95 % 3D tištěných dílů! O nic podobného se zatím nikdo nepokusil. Jde o dvoustupňový nosič. Na prvním stupni se bude nacházet devět motorů Aeon 1, zatímco druhý stupeň používá jeden motor Aeon 1 optimalizovaný pro vakuum. Na LEO by raketa měla být schopna vynést asi 1200 kg nákladu. Udávaná startovací cena Relativity za start je 12 milionů dolarů.

Zastavme se ale na chvilku u motoru Aeon 1, který je zajímavým kusem techniky. Společnost se jako palivo rozhodla využít kapalný zemní plyn (LNG). Což není běžné. Jako okysličovadlo poslouží kapalný kyslík (LOX). Motor je vyráběn z patentované slitiny tištěné 3D technologií. Je vytištěna tzv. metodou selektivního laserového sintrování. Celý motor je sestaven z méně než 100 dílů. Pojďme si ukázat, jak vypadá jeho zkušební zážeh v plné délce. 

Aeon 1 je navržen tak, aby produkoval sílu 100 kN na hladině moře a 113 kN ve vakuu. Do února 2022 dokončila společnost Relativity Space více než 500 testovacích zážehů svého motoru Aeon 1 na testovacím zařízení E-3 ve Stennisově vesmírném středisku. První start rakety Terran-1 slibuje společnost ještě dokonce tohoto roku. Všechny potřebné části rakety se už nacházejí na kosmodromu Cape Canaveral, kde má společnost pronajatou rampu LC-16. Za zmínku stojí, že Relativity Space vytvořila systém s názvem Stargate (Hvězdná brána), o kterém tvrdí, že je největší 3D tiskárnou kovů na světě.

Tím ambice Relativity ale rozhodně nekončí. Společnost již vyvíjí silnější, opětovně použitelný nosič Terran R, pro který již mají i exkluzivní náklad. Start by se měl uskutečnit v roce 2024 a cílem bude planeta Mars. Šanci kontrakt naplnit má společnost ale do roku 2029. Nákladem bude družice a lander společnosti Impulse. Takže Relativity Space se rozhodně sledovat vyplatí. 

3. Rocket Lab

Dostáváme se k první trojici společností, které udávají trendy v tomto oboru. Začneme na Novém Zélandu v roce 2006, kde společnost založil Peter Beck a první výsledky přišly už v roce 2009, kdy společnost úspěšně startovala se svou šestimetrovou sondážní raketou Atea-1 a stala se první soukromou společností z jižní polokoule, které se podařilo dostat do kosmu. Peteru Beckovi na začátku hodně pomohl raketový inženýr původem z Indie Nikhil Raghu, který ve společnosti vydržel do roku 2010. Jako hlavní inženýr plánoval, koordinoval a prováděl výzkum a vývoj prototypů, montáž, testování, kvalifikaci a operace suborbitálního nosiče. Tehdy měla společnost pouze 10 zaměstnanců a její vizí byly nejen levné lety do vesmíru, ale také zkoušení nových technologií. Svět ale začal společnost vnímat až díky raketě Electron, které se také někdy říká raketa na baterky. TTento malý nosič má na svém kontě již od května roku 2017 celou řadu úspěšných startů. Celkově si raketa připsala 3 nezdary. Na Novém Zélandu vyrostla další rampa a společnost expandovala také do USA. Kde má společnost své sídlo. Od roku 2018 si Rocket Lab pronajala prostor na kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops. Rampa byla dokončena v roce 2019 a nazvána Launch Complex 2. 

V březnu roku 2021 jsme se pak dočkali představení nového nosiče, který společnost vyvíjí a zároveň si od něho hodně slibuje. Dostal název Neutron a bude znovupoužitelný. Návrh dvoustupňové rakety je unikátní. První stupeň bude opakovaně použitelný a obsahuje rozevíratelný kryt s prostorem pro náklad s připojeným horním stupněm. Zužující se tvar od základny ke špičce zajistí eliminaci rázových vln při návratu. Raketa má být 40 metrů vysoká, dole bude mít průměr 7 metrů, kryt má průměr 5 metrů. 480 tun těžký nosič vynese na LEO v jednorázovém režimu 15 tun, při znovupoužitelnosti 8 tun. Raketové motory se budou jmenovat Archimedes. Spalovat mají kapalný kyslík s metanem. Půjde o znovupoužitelný raketový motor s otevřeným pracovním režimem. Na prvním stupni bude těchto motorů sedm.

Další zajímavostí je možnost koupit si akcie této společnosti, která na burzu z cennými papíry vstoupila v roce 2021. Fanouškové raketové techniky tak mají jedinečnou možnost podpořit kosmickou společnost, a ještě na tom třeba vydělat. Zatím akcie nemají závratnou hodnotu, ale kdo ví? Třeba se to jednou změní.

2. Blue Origin

V sedmdesátých letech dvacátého století princetonský fyzik Gerard K. O’Neill za přispění NASA Ames Research Center a Stanfordské univerzity vypracoval dvě velmi zajímavé studie, které podpořily názor na proveditelnost až kilometrových „měst“ na oběžné dráze Země. O’Neill nebyl samozřejmě první, kdo s podobným nápadem přišel. Rotující konstrukce se v populární literatuře objevují již od 19. století. Zabýval se jimi už Konstantin Ciolkovskij, Herman Obert nebo John Desmond Bernal, který jako první obdobné stavby vědecky popsal. Tyto studie mimo jiné ukázaly, že kosmický prostor je dobrým místem pro další rozvoj vyvinuté civilizace. Podobné práce nám dávají vizi, která dokáže zaujmout naší představivost a nutí nás přemýšlet a nejen to. Inspirují další generace k realizaci vlastních plánů a něco podobného se stalo i v roce 1982.

Tehdy na střední škole Miami Palmeto High vystoupil nejlepší student třídy, aby přednesl svou závěrečnou řeč, která byla o vesmíru. Teprve 18letý chlapec se nadšeně rozpovídal o plánech na osídlení kosmu, vesmírných ostrovech, hotelech a o době, kdy budou moci miliony lidí žít a pracovat ve vesmíru. Bylo to zvláštní, protože podobné téma se moc často v maturitních proslovech neobjevuje. Přesto nadšeně pokračoval a cílil na ochranu Země a poté řekl: „Je lepší mít připravenou kosmickou loď…“ Tím mladíkem nebyl nikdo jiný než velký fanda Gerarda O’Neilla – Jeff Bezos. Jehož život je silně ovlivněn prací a odkazem O’Neilla, který své smělé plány a návrhy zahrnul i do výuky na univerzitě Princeton, kam později nastoupil i Jeff Bezos, který pravidelně navštěvoval O’Neillovy semináře. Skromný profesor zasel semínko, které v podobě lidí jako Jeff Bezos vyrostlo. Jeho společnost Blue Origin má smělou vizi stavějící na odkazu minulosti – přesunout část pozemského průmyslu do vesmíru a miliardy lidí žijících a pracujících ve vesmíru.

Jedním z těchto kroků bylo i umožnit lety do kosmu i běžným lidem a to se Blue Origin povedlo. Dnes díky této společnosti běžně v nepravidelných intervalech létají do vesmírů turisté. Pravda pouze na krátké skoky, ale i to je pokrok hodný respektu. Dnes se nad tím v pravdě pozastaví málokdo, a tato realita je o moc míň fantastická, než třeba před padesáti lety, ale považte sami, že žijeme v době kde turisti létají do vesmíru. Toto téma je hojně diskutované a objevují se názory, že je to zbytečné, že jde jen o rozmar a podobně. Jenže to je přeci každá dovolená, či jiný zážitek. V podstatě nejde tedy o to proč, ale co takové lety symbolizují. Jsou ukázkou naší dovednosti a demonstrací, že lety do kosmu se stávají běžnější. Peníze z vesmírné turistiky navíc mohou přinést kapitál na mnohem větší a smělejší projekty, jako byly vize Gerarda O’Neilla. Ne všechny plány společnosti Blue Origin vycházejí, jako třeba kontrakt NASA na stavbu lunárního modulu. Ve kterém firma neuspěla.

Faktem zůstává, že Jeff Bezos není příliš velkým praktikem, a technickým věcem okolo kosmonautiky moc nerozumí. Společnost tak trpí horším vedením a pomalejším tahem na branku. Pracovníci společnost také často opouštějí a hovoří o nezdravém pracovním prostředí. Blue Origin je stále pro mnohé kontroverzní pojem, kvůli svému majiteli, jenž je jedním z nejbohatších lidí na planetě. Nicméně faktem zůstává, že Blue Origin je jednou z mála společností, která změnila pohled na to, jak vnímáme kosmické lety a rozhodně se jí sledovat vyplatí.

1.  SpaceX

Pomyslný vítěz v našem výběru je myslím jasný a není třeba ho dlouze představovat. Tato společnost od svého založení dokázala to, co jiné společnosti nedokázaly v kosmickém průmyslu ani za 50 let. Důvodem je hlavně mysl Elona Muska. Což může být pro společnost do budoucna, ale spíše nevýhoda. SpaceX proslula hlavně díky přistávání svých raket, které udělalo z této společnosti doslova senzaci a kosmonautiku začaly sledovat opět masy. Tedy i lidé, kteří se o tento obor příliš nezajímají. Největším cílem Elona Muska a jeho firmy je Mars. Respektive lety na Mars a jeho postupná teraformace. Tedy proměna na obyvatelnou planetu. Schopnosti létat na tuto planetu je prý ve společnosti podřízeno vše, a traduje se, že prý cokoliv nového dělají, vždy se ptají, jak nám to pomůže v cestě na Mars. Hlavní náplní je snížení ceny kosmických startů na minimum a udělat z nich rutinu. Provoz by měl připomínat provoz moderních aerolinek. Jedině pak budou cesty na rudou planetu rentabilní a možné v takové míře, že bude možné na planetě vybudovat udržitelnou základnu.

Stejně jako Jeff Bezos, tak i Elon Musk má řadu přívrženců, ale i odpůrců, ale Elon budí přeci jen větší emoce, a to zejména díky jeho do široka otevřené mysli. SpaceX totiž není jeho jedinou společností, a všechny projekty, ve kterých figuruje, jsou vesměs i trochu kontroverzní. Můžeme jeho osobu nenávidět, ale jeho přínos je neoddiskutovatelný. Podle mého názoru jde o vůbec nejzásadnější postavu 21. století. K jeho největším projektům vůbec patří vývoj a stavba meziplanetárního systému Super Heavy Starship. Což je první plně opětovně použitelná raketa a kosmická loď na světě. Právě tento dopravní systém by měl umožnit naplnit jeho vizi o lidech na Marsu. Je to velkolepé, zní to neuvěřitelně v mnoha ohledech, a přesto je to pravda. A nejen to. Ona je to realita, kterou se zatajeným dechem sledují oči po celém světě. Stavba a vývoj celého systému je vlastně něco jako reality show, telenovela na pokračování. Doslova v přímém přenosu mají lidé po celém světě možnost sledovat, jak SpaceX buduje meziplanetární kosmickou loď. Přicházejí nezdary, klesání, pády a výbuchy, ale poté tu jsou i vzestupy, úspěšné návraty domů a slzy v očích, které nám dávají naději v lepší budoucnost, protože náš osud leží nad námi. Řekněte mi, kdo by toto nechtěl sledovat?

Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Relativity
https://www.rfa.space/
https://en.wikipedia.org/wiki/Rocket
https://www.universetoday.com/46466/n
Christian Davenport: Vesmírní baroni: Elon Musk, Jeff Bezos a tažení za osídlením vesmíru

Zdroje obrázků:
https://s3.amazonaws.com/marquee
https://aviationweek.com/sites/default
https://assets.bwbx.io/images/users.jpg
https://static2.stuff.co.nz/1254999376
https://pbs.twimg.com/media/
https://cdn.arstechnica.net/wp-content.jpg