První exemplář jihokorejské rakety postavené výhradně z tuzemských systémů nedokázal při svém čtvrtečním letu dosáhnout oběžné dráhy. Jak uvádí Korejský aerokosmický výzkumný institut, předběžná analýza dat ukazuje, že se třetí stupeň nosiče vypnul předčasně. Raketa Nuri odstartovala z kosmodromu Naro na ostrově zhruba 500 km jižně od metropole Soulu 21. října v 10:00 SELČ. Start měl původně proběhnout o hodinu dříve, ale musel být odložen. Podle oficiálních míst bylo potřeba zkontrolovat ventily na raketě. Ta byla před startem natankovaná kapalným kyslíkem a běžným leteckým petrolejem už několik hodin před startem. Další odpočet už probíhal hladce a zážeh čtyř raketových motorů KRE-075 vytvářející tah 272 tun zvedl raketu ze startovní rampy na pobřeží.
Nosič zamířil jižním směrem a během méně než minuty letu překonal rychlost zvuku. Sledovací kamera použitá v přímém přenosu ukazovala, jak raketa prolétává jasnou podvečerní oblohou. V Koreji bylo v té době pět hodin odpoledne. Dvě minuty po startu se čtyři raketové motory na prvním stupni vypnuly a zakrátko mohl být první stupeň odhozen. Tento krok byl následován zážehem jediného raketového motoru KRE-075 na druhém stupni, který pokračoval v cestě vstříc oběžné dráze. Také práce druhého stupně byla vidět v přímém přenosu.
Raketa poté 4 minuty po startu podle plánu odhodila aerodynamický kryt, což potvrdila oficiální místa. Třetí stupeň poháněný menším motorem KRE-007 se zažehl po odhození druhého stupně a měl dosáhnout první kosmické rychlosti. Ovšem podle Korejského aerokosmického výzkumného institutu, který řídí vývoj rakety Nuri, třetí stupeň zhasnul předčasně v době, kdy ještě raketa neměla dostatečnou rychlost pro usazení na oběžné dráze. Jihokorejská kosmická agentura KARI v oficiálním prohlášení uvedla, že se raketa Nuri až do práce třetího stupně chovala normálně. Motor KRE-007 měl hořet o 46 sekund déle.
„Dnešní start byl zklamáním, ale jakožto první letový test nosiče vyvinutého nezávisle v (Jižní) Koreji, má velký význam pro plnění významných vývojových kroků a zajištění hlavních technologií,“ uvedla agentura KARI a dodala: „Jde o důkaz, že (Jižní) Korea dosáhla značné úrovně raketových technologií.“ Třetí stupeň a hmotnostní maketa družice dosáhly podle vyjádření agentury KARI plánované výšky 700 kilometrů. K dosažení oběžné dráhy ale sestava neměla dostatečnou rychlost, takže náklad i horní stupeň vstoupily zpět do atmosféry, kde shořely. Agentura KARI také uvedla, že založí komisi pro hledání příčin předčasného vypnutí motoru na třetím stupni. Inženýři pak získané poznatky využijí pro případné konstrukční úpravy před druhým letem rakety Nuri.
Oběžné dráhy sice dosaženo nebylo, ale jihokorejský prezident Mun Če-in při svém postartovním projevu ve středisku Naro vyzdvihl úspěchy korejských inženýrů, kteří raketu Nuri navrhli a postavili. „Naše cílová oběžná dráha nebyla dosažena, čehož ještě bude potřeba dosáhnout, když půjdeme vpřed,“ uvedl prezident a dodal: „Domnívám se však, že je velmi důležité, že jsme vyslali naši raketu Nuri a maketu družice do výšky 700 kilometrů nad Zemí.“ Raketa Nuri (v korejštině znamená svět) bývá někdy označována také jako KSLV II. Jde o třístupňový nosič vysoký 47,2 metru s průměrem 3,5 metru, který má být schopen dopravit 1500 kilogramů nákladu na sun-synchronní oběžnou dráhu více než 600 kilometrů vysoko. Oficiální místa plánují druhý start této rakety na příští květen. Při tomto startu už má raketa Nuri pod svým aerodynamickým krytem nést první skutečnou družici.
Start prvního exempláře rakety Nuri přichází zhruba devět let po jediném úspěšném letu rakety Naro 1. Jižní Korea vypustila celkem tři rakety Naro 1 z kosmodromu Naro, přičemž první dva pokusy v letech 2009 a 2010 selhaly krátce po startu. Třetí let rakety Naro 1 přišel 30. ledna 2013 a na oběžnou dráhu dopravil malou jihokorejskou družici pro demonstraci technologií. Jižní Korea se tehdy stala jedenáctým státem světa, který dokázal dopravit vlastní družici na oběžnou dráhu. Nebylo to však bez zahraniční pomoci. Chruničevův závod v Rusku totiž vyvinul první stupeň rakety Naro-1 a další ruská firma, NPO Eněrgomaš, vyvinula raketový motor RD-151 spalující směs speciálně upraveného leteckého petroleje a kapalného kyslíku.
Jihokorejci se ale již dříve rozhodli pro stavbu kompletně vlastního nosiče, kterým se stala raketa Nuri. Motory KRE-075 vyvinula jihokorejská firma Hanwha Aerospace. Jde o motory s plynovým generátorem, aby bylo možné pohánět pumpu čerpající pohonné látky. Otevřený pracovní cyklus, který využívají tyto motory se uplatňuje také například u raketovým motorů Merlin, které pohání rakety Falcon. Na programu rakety Nuri se podílelo více než 300 jihokorejských firem a během 12 let vývoje bylo do projektu investováno zhruba 1,7 miliardy amerických dolarů. „Nevyužili jsme žádnou pomoc jiných států,“ zdůraznil jihokorejský prezident a dodal: „Místo toho jsme byli schopni vyvinout tento velmi sofistikovaný nosič postavený na naší vlastní technologii.“
Jihokorejský kosmický průmysl se v poslední dekádě značně rozrostl díky rozvoji domácí výrobní základny družic. První dvě geostacionární družice postavené v Jižní Koreji startovaly v letech 2018 a 2020, přičemž jejich úkolem bylo sledování počasí a oceánografický výzkum. V roce 2022 má na raketě Falcon 9 startovat sonda Korea Pathfinder Lunar Orbiter. Tato sonda již v Jižní Koreji vzniká a na své palubě ponese jihokorejské a americké vědecké vybavení k průzkumu Měsíce. Agentura KARI má také vypracovaný harmonogram pro vývoj větší nosné rakety. „Pokud bude naše raketa Nuri úspěšná, můžeme také udělat velký krok vpřed a zahájit novou éru,“ doplnil prezident a dodal: „Postarám se o to, abychom měli dlouhodobé investice, které to umožní.“
Přeloženo z:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2021/10/NSF-2021-10-21-09-08-43-346.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FCMvtvrWYAEEVlW?format=jpg&name=large
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2021/10/nuri1_roll1.jpg
https://upload.wikimedia.org/…%283%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/FCM6R98WUAAJZ2i?format=jpg&name=large