Thomasův fotokoutek 39

Modul Cupola vyfotografovaný objektivem typu rybí oko. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: flickr.com

Po několika výstupech do volného kosmu, při nichž byla nainstalována dvojice solárních panelů IROSA se život astronautů vrátil trochu do normálu, i když co je na ISS vlastně normální stav? Thomas měl zkrátka víc času na jiné experimenty i fotografování povrchu naší planety. Kromě záznamu experimentů, ostrovů, vesnic a měst se na snímcích objevují i pěkné záběry z odletu nákladní lodi Cygnus. A jako bonus tu máme několik krátkých videí, například z testování zákona setrvačnosti. A poprvé tu máme snímky objektivem typu rybí oko.
Text k úvodnímu záběru: „Všech sedm oken modulu Cupola – snímek jak na profilovku, co?“ Zdroj: Flickr.com.

Na snímku se díváme do soukromí astronauta. Thomas nás vzal do své spací kóje a díky objektivu rybí oko vidíme mnohem více, než na běžných fotografiích. Zdroj: flickr.com

Na snímku se díváme do soukromí astronauta. Thomas nás vzal do své spací kóje a díky objektivu rybí oko vidíme mnohem více, než na běžných fotografiích. Zdroj: flickr.com

Na dalším snímku rybím okem je ruský kosmonaut Oleg Novickij v evropském laboratorním modulu Columbus. Zdroj: flickr.com

Na dalším snímku rybím okem je ruský kosmonaut Oleg Novickij v evropském laboratorním modulu Columbus. Zdroj: flickr.com

Thomas zde zvěčnil sám sebe v hledí přilby skafandru pro výstupy do volného kosmu. Zdroj: flickr.com

Thomas zde zvěčnil sám sebe v hledí přilby skafandru pro výstupy do volného kosmu. Zdroj: flickr.com

"Noční" pohled do modulu Destiny. Dole se Shane Kimbrough dívá na Zemi, jak vidno, ISS zrovna letěla nad denní částí planety, i když na ISS mají zrovna noc. Zdroj: Flickr.com

„Noční“ pohled do modulu Destiny. Dole se Shane Kimbrough dívá na Zemi, jak vidno, ISS zrovna letěla nad denní částí planety, i když na ISS mají zrovna noc. Zdroj: Flickr.com

Aki při kontrole vybavení pro případ nouze. Nic exotického pro běžného pilota dopravního letadla – jsou to stejné masky! Nouzové situace jsou velmi nepravděpodobné a my se snažíme jim předcházet, ale je třeba být připraveni. Třemi nejzávažnějšími jsou oheň (ve zcela uzavřeném prostředí), otvor v trupu (který by nás rychle zbavil veškerého vzduchu) nebo únik toxické látky. Zdroj: Flickr.com

Aki při kontrole vybavení pro případ nouze. Nic exotického pro běžného pilota dopravního letadla – jsou to stejné masky! Nouzové situace jsou velmi nepravděpodobné a my se snažíme jim předcházet, ale je třeba být připraveni. Třemi nejzávažnějšími jsou oheň (ve zcela uzavřeném prostředí), otvor v trupu (který by nás rychle zbavil veškerého vzduchu) nebo únik toxické látky. Zdroj: Flickr.com

PWM je zkratka pro Plant Water Management. Jde o nový způsob využití hydroponie k pěstování rostlin ve vesmíru – nepotřebujeme k jejich pěstování žádnou Zemi (tedy spíše zeminu 😉 – podobně se pěstují rajčata v obřích sklenících). Na snímku je Mark Vande Hei (který má očividně lepší pedagogické schopnosti, než nějaký rozespalý Thomas 😜). Pěstování rostlin ve vesmíru je důležité, protože čerstvé potraviny mají nejvíce vitamínů a jsou nejzdravější. Udělali jsme velký pokrok v pěstování plodin v mikrogravitaci, která nám vše ztěžuje. Jak dostat živiny od kořenů rostlin v prostředí, kde není žádná půda, žádný déšť, a i kdyby to tam bylo, vznášelo by se to všude kolem?! Odpovědi hledáme v tomto hydroponickém experimentu, kde je vše, co rostlina potřebuje, „vstřikováno“ přímo ke kořenům (na snímku červená tekutina). Vědci porovnávají naše výsledky s kontrolními vzorky na Zemi. To vše je přípravou pro naše cesty dál za oběžnou dráhu Země. Zdroj: Flickr.com

PWM je zkratka pro Plant Water Management. Jde o nový způsob využití hydroponie k pěstování rostlin ve vesmíru – nepotřebujeme k jejich pěstování žádnou Zemi (tedy spíše zeminu 😉 – podobně se pěstují rajčata v obřích sklenících). Na snímku je Mark Vande Hei (který má očividně lepší pedagogické schopnosti, než nějaký rozespalý Thomas 😜). Pěstování rostlin ve vesmíru je důležité, protože čerstvé potraviny mají nejvíce vitamínů a jsou nejzdravější. Udělali jsme velký pokrok v pěstování plodin v mikrogravitaci, která nám vše ztěžuje. Jak dostat živiny od kořenů rostlin v prostředí, kde není žádná půda, žádný déšť, a i kdyby to tam bylo, vznášelo by se to všude kolem?! Odpovědi hledáme v tomto hydroponickém experimentu, kde je vše, co rostlina potřebuje, „vstřikováno“ přímo ke kořenům (na snímku červená tekutina). Vědci porovnávají naše výsledky s kontrolními vzorky na Zemi. To vše je přípravou pro naše cesty dál za oběžnou dráhu Země. Zdroj: Flickr.com

Astronauti si evidentně najdou čas i na zábavu 🙂 jak jinak nazvat názornou ukázku fungování newtonových zákonů? Thomas k níže uvedenému videu píše, zda si myslíte, že se dá plavat na ISS – a odpovídá si, že ano, když ISS zrovna urychluje Progress a tlačí ji na vyšší orbitu. Zdá se vám, že se pohybujete, ale ve skutečnosti se stanice pohybuje kolem vás. Klasický zákon setrvačnosti v praxi.

https://twitter.com/i/status/1410561651842113536

Canadarm-2. Toto je důležitá část vesmírné stanice: bez ní by byla montáž mnohem komplikovanější, ne-li přímo nemožná. Obvykle je řízena zevnitř stanice, například na při výstupech astronautů do volného kosmu, k zachycení nákladních lodí nebo k přesunu vybavení. Lze ji však ovládat také na dálku z řídícího centra v Kanadě nebo Houstonu. Díky tomu může pracovat, když spíme – například kontrolovat stanici zvenčí. Zdroj: Flickr.com

Canadarm-2. Toto je důležitá část vesmírné stanice: bez ní by byla montáž mnohem komplikovanější, ne-li přímo nemožná. Obvykle je řízena zevnitř stanice, například na při výstupech astronautů do volného kosmu, k zachycení nákladních lodí nebo k přesunu vybavení. Lze ji však ovládat také na dálku z řídícího centra v Kanadě nebo Houstonu. Díky tomu může pracovat, když spíme – například kontrolovat stanici zvenčí. Zdroj: Flickr.com

Měj se, Cygnusi! Děkujeme za všechny zásoby, které jsi nám dovezl. A ještě víc děkujeme, že jsi odvezl naše odpadky 😉 Nákladní loď Cygnus NG-15 zakotvila na stanici dlouho předtím, než jsem 22. února dorazil na palubu. Pravidelně jste ji vídali na mých fotkách. Dnes je pryč. Ještě, než spolu s naším odpadem shoří v atmosféře, zařídí nějaké experimenty. Zdroj: Flickr.com

Měj se, Cygnusi! Děkujeme za všechny zásoby, které jsi nám dovezl. A ještě víc děkujeme, že jsi odvezl naše odpadky 😉 Nákladní loď Cygnus NG-15 zakotvila na stanici dlouho předtím, než jsem 22. února dorazil na palubu. Pravidelně jste ji vídali na mých fotkách. Dnes je pryč. Ještě, než spolu s naším odpadem shoří v atmosféře, zařídí nějaké experimenty. Zdroj: Flickr.com

Nákladní loď Cygnus NG-15 na konci kanadské robotické paže v posledních paprscích zapadajícího Slunce. Zdroj: Flickr.com

Nákladní loď Cygnus NG-15 na konci kanadské robotické paže v posledních paprscích zapadajícího Slunce. Zdroj: Flickr.com

Někde mezi Súdánem a Čadem se tato dvě jezera posazená ve skalní pánvi zdají velmi izolovaná od civilizace. Nevím, mě to teď připomíná vejce na misce, asi proto, že je čas oběda… a my máme nárok jen na vejce v prášku. (Na snímku je ve skutečnosti tzv. kaldera, tedy propadlý kráter sopky. Nazývá se Deriba. Oficiálně leží v Súdánu a na jejím okraji dokonce leží měšita). Zdroj: Flickr.com

Někde mezi Súdánem a Čadem se tato dvě jezera posazená ve skalní pánvi zdají velmi izolovaná od civilizace. Nevím, mě to teď připomíná vejce na misce, asi proto, že je čas oběda… a my máme nárok jen na vejce v prášku. (Na snímku je ve skutečnosti tzv. kaldera, tedy propadlý kráter sopky. Nazývá se Deriba. Oficiálně leží v Súdánu a na jejím okraji dokonce leží měšita). Zdroj: Flickr.com

Majestátní Korsika. Ačkoli je blíže italským břehům, patří Francii. Když jsem se jako malý díval na mapy, zdálo se mi, že je nějakých 200 m od Nice 😊 A Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že má blízkou sestru, Sardinii, hned vedle na jihu. Tato fotografie dokonale ilustruje to, co astronauti milují na fotografiích z vesmíru: krajina rozpoznatelná na první pohled, fotografovaná téměř z nadhledu a s krásným odrazem slunce v moři. Zdroj: Flickr.com

Majestátní Korsika. Ačkoli je blíže italským břehům, patří Francii. Když jsem se jako malý díval na mapy, zdálo se mi, že je nějakých 200 m od Nice 😊 A Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že má blízkou sestru, Sardinii, hned vedle na jihu. Tato fotografie dokonale ilustruje to, co astronauti milují na fotografiích z vesmíru: krajina rozpoznatelná na první pohled, fotografovaná téměř z nadhledu a s krásným odrazem slunce v moři. Zdroj: Flickr.com

Na snímku je údolí Rhôny na jihu a Burgundska na severu. Fotografie zahrnuje prakticky celou trasu 10. etapy Tour de France z Albertville do Valence. Jak sám Thomas vzápětí dodává, Albertville samotné se možná do snímku o fous nevešlo. Jestli tam je, tak úplně vpravo uprostřed u kraje. Zajímavá je barva jezer – velkého Ženevského výše a menších Bourget a Annecy vpravo u středu fotky. Thomas si není jist, co za tím stojí, ale do značné míry by za tím mohla stát studená voda horských ledovcových řek, které mají nazelenalý odstín a dávají tutéž barvu menším jezerům oproti hlubokému velkému jezeru Ženevskému. Uprostřed snímku je poměrně dobře rozpoznatelné velké město Lyon. Thomas ještě dodává, že bude myslet na všechny účastníky závodu, až bude cvičit na rotopedu. Zdroj: Flickr.com

Na snímku je údolí Rhôny na jihu a Burgundska na severu. Fotografie zahrnuje prakticky celou trasu 10. etapy Tour de France z Albertville do Valence. Jak sám Thomas vzápětí dodává, Albertville samotné se možná do snímku o fous nevešlo. Jestli tam je, tak úplně vpravo uprostřed u kraje. Zajímavá je barva jezer – velkého Ženevského výše a menších Bourget a Annecy vpravo u středu fotky. Thomas si není jist, co za tím stojí, ale do značné míry by za tím mohla stát studená voda horských ledovcových řek, které mají nazelenalý odstín a dávají tutéž barvu menším jezerům oproti hlubokému velkému jezeru Ženevskému. Uprostřed snímku je poměrně dobře rozpoznatelné velké město Lyon. Thomas ještě dodává, že bude myslet na všechny účastníky závodu, až bude cvičit na rotopedu. Zdroj: Flickr.com

Jeden z mála podmořských útvarů viditelných i z oběžné dráhy je Velký bariérový útes táhnoucí se při východním pobřeží Austrálie. Je to v mnoha ohledech protějšek vesmíru – obě prostředí člověk postupně zkoumá, mnoho vědeckých záhad stále není objasněno, dva světy ticha…S jedním zásadním rozdílem: v prázdnotě vesmíru není žádný život, zatímco oceány oplývají všemi jeho tvary a velikostmi. Velký bariérový útes je skutečnou živou strukturou a bohužel i tu už ohrožuje změna klimatu: mikroskopické řasy, které dodávají korálům jejich barvu, ale především jim dodávají živiny, které potřebují k životu, stále více mizí vlivem stoupajících teplot oceánu. A toto je jen první kostka domina – pokud zmizí krásní koráli, zmizí s nimi i biologická rozmanitost, tedy zdroje pro rybolov, pak i přirozená ochrana pobřeží, a nakonec se zhroutí i cestovní ruch atd. Zdroj: Flickr.com

Jeden z mála podmořských útvarů viditelných i z oběžné dráhy je Velký bariérový útes táhnoucí se při východním pobřeží Austrálie. Je to v mnoha ohledech protějšek vesmíru – obě prostředí člověk postupně zkoumá, mnoho vědeckých záhad stále není objasněno, dva světy ticha…S jedním zásadním rozdílem: v prázdnotě vesmíru není žádný život, zatímco oceány oplývají všemi jeho tvary a velikostmi. Velký bariérový útes je skutečnou živou strukturou a bohužel i tu už ohrožuje změna klimatu: mikroskopické řasy, které dodávají korálům jejich barvu, ale především jim dodávají živiny, které potřebují k životu, stále více mizí vlivem stoupajících teplot oceánu. A toto je jen první kostka domina – pokud zmizí krásní koráli, zmizí s nimi i biologická rozmanitost, tedy zdroje pro rybolov, pak i přirozená ochrana pobřeží, a nakonec se zhroutí i cestovní ruch atd. Zdroj: Flickr.com

Normandie – oblast Seine-Maritime (výběžek vpravo). 95 % mé rodiny žilo v předchozích generacích v trojúhelníku tvořeném městy Dieppe, Rouen a Le Havre… od té doby jsme se rozšířili o něco dále po celé Francii i do zahraničí… a někdo ještě dál, že? Zdroj: Flickr.com

Normandie – oblast Seine-Maritime (výběžek vpravo). 95 % mé rodiny žilo v předchozích generacích v trojúhelníku tvořeném městy Dieppe, Rouen a Le Havre… od té doby jsme se rozšířili o něco dále po celé Francii i do zahraničí… a někdo ještě dál, že? Zdroj: Flickr.com

Možná se to tak nezdá, ale část historie dobývání vesmíru se vytváří na této fotografii jižního Texasu – v Boca Chica neboli Starbase! Inženýři SpaceX tvrdě pracují na raketě, která nás opět vrátí na Měsíc. Samotnou Starship jsem nikde nezahlédl, ale možná jsem se jen nedíval dobře. (Když si snímek zobrazíte v originálu, tak uprostřed je vidět poblíž mraku vesnice Boca Chica Village a hned nad ní výrobní stany. Samotné výškové montážní budovy už převážně skrývá mrak. Dole u pobřeží by měl být startovní a přistávací komplex). Zdroj: Flickr.com

Možná se to tak nezdá, ale část historie dobývání vesmíru se vytváří na této fotografii jižního Texasu – v Boca Chica neboli Starbase! Inženýři SpaceX tvrdě pracují na raketě, která nás opět vrátí na Měsíc. Samotnou Starship jsem nikde nezahlédl, ale možná jsem se jen nedíval dobře. (Když si snímek zobrazíte v originálu, tak uprostřed je vidět poblíž mraku vesnice Boca Chica Village a hned nad ní výrobní stany. Samotné výškové montážní budovy už převážně skrývá mrak. Dole u pobřeží by měl být startovní a přistávací komplex). Zdroj: Flickr.com

Pokaždé, když vidím Nizozemsko, vzpomenu si na přísloví, které jsem se naučil od svého kolegy Andre Kuiperse: „Bůh stvořil svět, Nizozemci stvořili Nizozemsko“. A opravdu – velká část země na této fotografii byla po staletí získávána na úkor moře: slavné poldry z vašich hodin zeměpisu. Právě na jednom takovém pracují tisíce inženýrů z celé Evropy, v Evropském vesmírném výzkumném a technologickém centru (ESTEC). Zde se testují naše družice a bylo zde postaveno evropské robotické rameno ERA, které se má koncem července vydat na stanici s novým modulem Nauka. Zdroj: Flickr.com

Pokaždé, když vidím Nizozemsko, vzpomenu si na přísloví, které jsem se naučil od svého kolegy Andre Kuiperse: „Bůh stvořil svět, Nizozemci stvořili Nizozemsko“. A opravdu – velká část země na této fotografii byla po staletí získávána na úkor moře: slavné poldry z vašich hodin zeměpisu. Právě na jednom takovém pracují tisíce inženýrů z celé Evropy, v Evropském vesmírném výzkumném a technologickém centru (ESTEC). Zde se testují naše družice a bylo zde postaveno evropské robotické rameno ERA, které se má koncem července vydat na stanici s novým modulem Nauka. Zdroj: Flickr.com

K 4. červenci, americkému Dni nezávislosti, přidejme alespoň Washington. Centrum všeho – kromě Bílého domu zde sídlí také NASA, která je klíčovým hráčem na ISS. Nechala vystavět a vypustila většinu modulů a dílů, které ji tvoří. Obvykle Den nezávislosti slavíme se svými americkými kolegy jako zvláštní sváteční den, ale letos to zrovna vyšlo na neděli, což je obvyklý svátek. Zdroj: Flickr.com

K 4. červenci, americkému Dni nezávislosti, přidejme alespoň Washington D.C. Centrum všeho – kromě Bílého domu zde sídlí také NASA, která je klíčovým hráčem na ISS. Nechala vystavět a vypustila většinu modulů a dílů, které ji tvoří. Obvykle Den nezávislosti slavíme se svými americkými kolegy jako zvláštní sváteční den, ale letos to zrovna vyšlo na neděli, což je obvyklý svátek. Zdroj: Flickr.com

A na závěr vesmírný taneček po kosmické vycházce. Tedy ve skutečnosti šlo jen o to vyhnat nějaký ten dusík z naší krve, ale proč si při tom neužít trochu zábavy (pro případný zvukový doprovod doporučujeme proklik na Twitter):

https://twitter.com/i/status/1408838491803471872

Děkujeme za váš zájem o seriál krásných fotek i zajímavých informací. Ruku na srdce, kdybyste měli vybrat jen jednu věc, kterou jste se dnes nově dozvěděli, která by to byla? Napište nám do komentářů. A kdo chce jen kliknout, může z níže přiložené ankety opět zvolit pro něj nejzajímavější, či nejkrásnější snímek tohoto dílu.

Thomasův fotokoutek 39

Prohlédnout si výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Zdroj informací:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/

Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51288112080/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51287267218/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51287817914/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51287817784/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51274715406/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51276928269/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51282562321/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51283177476/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51283282434/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51282555746/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51285238119/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51287332214/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51294064979/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51274602595/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51276820190/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51276757971/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51291627289/
https://www.flickr.com/photos/thom_astro/51289907325/

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

4 komentářů ke článku “Thomasův fotokoutek 39”

  1. itoncek napsal:

    Musím říct, paráda jako vždy, Martine 🙂

    • Martin Gembec napsal:

      Díky. Člověk se vždycky dozví zajímavé věci a ještě se někam podívá. Takový nový zeměpis 🙂 Zrovna tady mě překvapila ta mešita v Súdánu, ale nebyl jsem schopen dohledat, jak vypadá. Nejvíc mě pobavilo, jak pluli skrz stanici, když byla urychlována, za účelem zvýšení orbity 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.