Zkouška oblékání skafandrů je za námi. Mark se vznáší mezi námi jako náš otec a tváří se spokojeně nad dobře odvedenou prací. Někteří si možná všimli, že ne vše je na svém místě, jako před skutečnou vycházkou. Ale jde koneckonců jen o zkoušku. Operace, kterou jsme absolvovali, má zkratku OFV (On-orbit Fit Verification). Hlavní je, aby vše sedělo tak, jak se předpokládalo. Česky bychom řekli „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. Není to asi úplně od věci. Venku panuje opravdu extrémně nepřátelské prostředí! Zdroj: flickr.com

Experiment SUBSA je taková vesmírná metalurgie (Solidification Using a Baffle in Sealed Ampoules, ztuhnutí pomocí přepážky v uzavřených ampulích). Slitiny jsou pro kosmický výzkum docela žhavým tématem, a to nejen kvůli jejich teplotě tání. Zlepšení slitin, které jsou v našem moderním životě všudypřítomné, má zjevně obrovský potenciál pro aplikace na Zemi. Kovy vznikají růstem krystalů, které připomínají vánoční stromky. Tyto procesy jsou silně ovlivněny gravitací, a proto možnost sledovat jejich růst s minimálním vlivem gravitace dává šanci vytvořit lepší počítačové modely jejich chování. Podobný experiment ESA v modulu Columbus se jmenuje Materials Science Laboratory (materiálová vědecká laboratoř) a vyvíjí se zde kovy metodou elektormagnetické levitace. Vypadá to, že po době bronzové a železné nastává doba metalurgová. Zdroj: flickr.com

Vždy jsem si říkal, že antukové kurty Roland Garros mají tak trochu marťanský nádech. A s mým otcem, dobrovolným prezidentem našeho tenisového klubu, jsme také v mém mládí sledovali nejedno finále v televizi. Hodně štěstí 🇨🇿, 🇷🇺! (A my děkujeme a gratulujeme k úžasnému úspěchu Báře Krejčíkové, vítězce dvouhry i čtyřhry na Roland Garros 2021!) Zdroj: flickr.com

Druhý experiment s molekulárními svaly (Molecular Muscle Experiment, MME) dorazil na Mezinárodní vesmírnou stanici na palubě Cargo Dragonu SpaceX v rámci mise CRS-22 minulou sobotu. Je to jeden z experimentů, které jsme museli okamžitě zpracovat. Uvnitř těchto kazet jsou mikroskopičtí červi C. Elegans, kteří jsou uvnitř této speciální krabice zvané Kubik. Jde o komplikovaný inkubátor a centrifugu v jednom a zároveň o úspěch evropského inženýrství, protože je na vesmírné stanici již více než deset let a funguje. Stejně jako mnoho jiných experimentů spíš dobře zní, než vypadá. Červy nevidíme, protože jsou mikroskopičtí a jsou uvnitř zapečetěných kazet. Budou růst po dobu pěti dnů, abychom zjistili více o tom, jak se jejich svaly přizpůsobují beztíži. Červi C. Elegans sdílejí 80 % svých genů s námi lidmi. Cílem výzkumu je určit, které geny způsobují úbytek svalů. To by mohlo pomoci vyvinout léky, které by omezily úbytek svalů v mikrogravitaci. Zdroj: flickr.com

Poznáváte toto velkoměsto? Tento stát řadíme do Evropy, a přitom toto město není zcela evropské. Dva mosty, dva kontinenty, úžina Bospor. Ano, jde o turecký Istanbul. A fotografii pořídil Thomas večer během začátku Mistrovství Evropy ve fotbalu, kdy Itálie hostila Turecko. Zdroj: flickr.com

Nebylo by fér neukázat i druhé velké město, které má nyní tolik společného s právě započatým šampionátem s kulatým nesmyslem na zeleném trávníku. Ano toto je noční Řím. A Thomas byl tak laskav a vyfotil nám jej. Zdroj: flickr.com

Je těžké přenést k vám pomocí obrázků představu o rychlosti, jakou se stanice pohybuje kolem Země. Na fotografiích se nic nepohybuje, a dokonce i když vám natočím video, budete mít pocit, že se skoro nepohybujeme (jako v letadle ve vysoké nadmořské výšce). Vyřešil jsem to tak, že jsem nasnímal obrázek dlouhým expozičním časem. Závěrka mého fotoaparátu zůstala otevřená po dobu 30 sekund a světla měst se tedy změnila v protáhlé barevné čáry (pozorné oko registruje i tenkou zelenou linku u kraje atmosféry – airglow – svítící vzduch ve vysoké atmoféře a vpravo také svítání). Číslo 28 000 km/h nám toho asi moc neřekne, ale když si řekneme, že ISS za těch 30 sekund urazila 235 km?!!! Letíme 71krát rychleji než Formule 1 při maximální rychlosti nebo více než 24krát rychleji než stíhací letadlo, které zrovna překročilo zvukovou bariéru (pokud bychom počítali Machovo číslo, letěli bychom Machem 25). Zdroj: flickr.com

Mallorca, Menorca, Ibiza … tyto Baleárské ostrovy asi budete znát většina. O menších, jako je Formentera, Cabrera, Espalmador či Espardell, možná slyšíte poprvé. Nevadí. Každopádně zrovna Formentera, ležící jižně od Ibizy, má co nabídnout. Minimálně tento výběžek. Thomas tvrdí, že možná nemá dost fantazie, ale tohle mu zrovna připomíná mimozemšťana E.T. Zdroj: flickr.com

Další nádherná hra světla a stínu. A nejsou to mraky! Jedna z neobydlených oblastí, tentokrát v USA poblíž Burro Peak. Zajímavé tóny barev po ránu se mi vždycky líbí. Zdroj: flickr.com

Pohled z Shaneova okna (technicky vzato je to také okno Megan, Akiho a moje). Ne nežárlím na něj, ale prostě spí v našem Drakovi. Jelikož je nás sedm a jemu chyběla osobní kajuta, tak jako správný kapitán lodi obývá tuto :)) Zní to zvláštně, že zítra se ocitneme oba na druhé straně tohoto okna (vystoupíme do volného kosmu)… Zdroj: flickr.com

Neuvěřitelná paleta barev. Červánky těsně před východem Slunce. Hra barev se rozbíhá zprvu zvolna a pak přijde jejich exploze. Za všechno může hvězda, která se každou chvíli vynoří nad obzorem. I naše stanice využívá její energii díky obřím solárním panelům. A ty je nyní potřeba vylepšit. To je přesně důvod, proč se spolu se Shanem vydám do volného kosmu, abychom pomohli nainstalovat nový solární panel. Před nebezpečným zářením nás bude chránit filtr v naší přilbě. Podobně atmosféra, ta tenoučká vrstvička nad povrchem Země, chrání vše živé. Zdroj: flickr.com