Zítra po naší půlnocí, konkrétně v 1:11 SELČ se na povrch rudé planety chystá dosednout další robotické vozítko. Jde o vůbec první čínskou misi k Marsu a pokud se to lidové republice opravdu povede, tak se zapíše jako teprve druhý národ, kterému se to povedlo. Pokud tedy nepočítáme krátké vysílání modulu sondy Mars 3. Jde o opravdu prestižní záležitost a nás může těšit, že rover má na palubě celou řadu zajímavých vědeckých přístrojů, které nám mohou pomoci odhalit další tajemství Marsu.

V tomto článku se tedy podíváme hlavně na to, co nás čeká a pokud po přistání budou k dispozici nové informace, tak se určitě objeví v některém našem článku. Pojďme tedy hned na přistání. Sonda Tianwen-1 (Pátrání po nebeské pravdě) se před zahájením sestupu připraví a dvě hodiny před dosednutím se pak od ní oddělí sestupový modul a orbitální část sondy Tianwen-1 se poté usadí na finální dráhu s parametry 265×12 000 km, sklon 86,9 stupňů. Pouzdro s přistávací plošinou a vozítkem Ču-žung (Zhurong, bůh ohně) vstoupí do atmosféry rychlostí větší než 4,5 km/s. Po první fázi průchodu atmosférou přijde na řadu vytažení padáku a odhození tepelného štítu spolu s překrytem vozítka a plošiny. Posledním úkolem je odklopení nohou a motorické dosednutí na povrch. Sestupový modul má jeden hlavní motor s možností regulace tahu a řadu korekčních motorků po svém obvodu. Čína se opírá o nasbírané zkušenosti z přistání na Měsíci a pilotovaného programu. Pro sestup bude využit radar a senzor rychlosti. 20 metrů nad povrchem se aktivuje režim vyhýbání překážkám, zde by měly pomoci optické kamery. V plánu je přistání v oblasti Utopia Planitia na severní polokouli Marsu. Jde o zajímavou oblast, která má i několik výhod. Je nízko položená a sonda má o něco víc prostoru zpomalit během sestupu, poloha je vhodná i pro solární panely a příjem slunečního záření. Rover se pokusí přistát na souřadnicích 110,318 ° východní délky a 24,748 ° severní šířky v jižní části Utopia Planitia. Podrobný harmonogram zveřejnil Michal Václavik z České kosmické kanceláře.

Harmonogram (v SELČ) zítřejšího přistání roveru Zhurong (Ču-žung) na povrchu Marsu:
* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s pic.twitter.com/uRZnl2UmaR

— Michal Vaclavik (@Kosmo_Michal) May 14, 2021

Následovat bude sjezd roveru z plošiny, který ovšem může trvat déle než jeden týden. Tak uvidíme čím nás „bůh ohně“ překvapí.

Na závěr připomenu některá zajímavá fakta o této misi v bodech.

• Sonda Tianwen-1 vážila během startu celkem asi pět tun, což z ní činí nejtěžší sondu, jakou kdy Čína vypustila do hlubokého vesmíru.
• Aby mohl objekt uniknout z gravitačního pole Země a letět na Mars, musel dosáhnout tzv. „druhé kosmické rychlosti“ asi 11,2 km/s. Zde platí, že čím větší je hmotnost objektu, tím obtížnější je dosáhnout této rychlosti.
• V rámci této mise vůbec poprvé nosná raketa CZ-5 (Dlouhý pochod-5) překročila druhou kosmickou rychlost, a zapsala se jako doposud nejrychlejší čínská nosná raketa.
• Po přistání na Marsu bude orbitální část sondy Tianwen-1 i nadále posílat zpět snímky Marsu, zkoumat povrchovou a geologickou strukturu planety, měřit a zaznamenávat klimatické a magnetické pole a shromažďovat velké množství vědeckých dat. Navíc poslouží jako retranslační družice.
• Na misi Čína spolupracuje i s partnery z celého světa. Argentinská civilní agentura CONAE pomáhá s příjmem dat pomocí sledovací stanice v Las Lajas, Neuquén a využita je i komunikační síť ESA Estrack. K přenosu dat z povrchu se využije jako záloha sonda Mars Express. Francouzský ústav pro výzkum v astrofyzice a planetologie (IRAP) v Toulouse pod záštitou CNES spolupracuje na vozítku Ču-žung, pro který vyrobili kalibrační cíl, podobný se nachází na roveru Curiosity. Rakouská organizace pro podporu výzkumu a inovací v oblasti aplikovaného a průmyslového výzkumu v Rakousku FFG pak pomáhala při vývoji magnetometru instalovaného na čínském orbiteru.
• Na aerodynamickém krytu rakety, k vidění zde, byl kromě loga CNSA také znak Evropské kosmické agentury (ESA), francouzské (CNES), argentinské (CONAE) a rakouské organizace (FFG).

EDIT: V článku byly upraveny informace ohledně první fáze sestupu. Doplňující informace poskytl Michal Václavík.

Zdroje informaci:
https://forum.kosmonautix.cz/
https://twitter.com/
https://www.space.com/

Zdroje obrázků:
https://imgur.com/WAJChZz