Návrat desítky
První stupeň B1051-10 se již po desáté vrací úspěšně domů do přístavu Port Canaveral. Pro SpaceX je to další významný milník. Video zde. 12. května 21:35
První stupeň B1051-10 se již po desáté vrací úspěšně domů do přístavu Port Canaveral. Pro SpaceX je to další významný milník. Video zde. 12. května 21:35

Po týdnu tu máme pokračování fotokoutku z ISS. O ten se svými snímky a komentáři stará francouzský astronaut Thomas Pesquet. A my jsme rádi, že můžeme pokračovat v našem obnoveném seriálu i na Kosmonautix.cz a o tyto zážitky se s vámi podělit. Texty jsou přímým překladem, parafrází Thomasových komentářů nebo v nich najdete doplňující informace, vážící se k tématu na fotce. K úvodnímu snímku Thomas uvádí: „Někdy, když nás trajektorie ISS vede kolem pobřeží, mám dojem, že jsem jak na přídi člunu a že pilotuji letadlo v jednom… Tady jsme letěli nad západní Afrikou.“

Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,9 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice Gateway, pohybující se na…

O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky. A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel.…