Lidstvo od jakživa toužilo prozkoumávat cizí světy, ale na dlouhou dobu se jednalo pouze o utopické představy. Až teprve program Apollo těmto představám lidí dodal jasné obrysy. V červenci roku 1969 dosedl do Moře klidu lunární modul Apolla 11. Tehdy se poprvé na jiném tělese než na Zemi obtiskla do prachu lidská stopa. Neuplynula však dlouhá doba a k lidským šlápotám se přidaly i první stopy kol. Jako první je na povrchu Měsíce udělal sovětský Lunochod-1, když v listopadu roku 1970 přistál. Jen o několik měsíců později, v lednu 1971 se na Měsíc dostala i posádka Apolla 14, která si sebou přivezla i dvoukolový transportér MET. O půl roku později, v červenci 1971 už se James Irvin a David Scott proháněli po povrchu v lunárním roveru a jejich kousek pak zopakovaly i obě zbývající Apolla, tedy 16 a 17. Svůj druhý a poslední zářez na Měsíci pak zaznamenali i Sověti, když počátkem roku 1973 vyslali k Měsíci Lunochod-2. Posledními dvěma měsíčními vozidly jsou pak čínské rovery Yutu-1 (2013-2016) a Yutu-2 (2019-). Druhým a posledním tělesem, po kterém se proháněla pozemská technika je planeta Mars. Všechny tyto průzkumníky vyslala na rudou planetu americká NASA. Jedna se o Sojourner (1997), Spirit (2004-2012), Opportunity (2004-2019) a konečně pak Curiosity (2012-) a Perseverance (2021-). O kolových vozidlech na jiných planetách nám více poví bývalý redaktor časopisu Letectví a kosmonautika pan Mgr. Jiří Kroulík.
Cambrian Works
Společnost Cambrian Works si vybrala společnost Astroscale US jako svého partnera pro 30denní studii NASA, jejímž cílem je vypracovat komplexní koncept provozu a implementační plán pro potenciální komerční misi ke zvýšení oběžné dráhy observatoře Neila Gehrelse Swifta.
Jirko ten úvodník se fakt povedl!Vše v kostce!
Děkuju, Toníku, já jsem prosímtebe rád, že ty úvodníky někdo vůbec čte :-). A nemáš zač, sám moc dobře víš, že mi hodně pomáháš s výběrem.