Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.
V neděli v 10:30 začne NASA TV vysílat závěrečné přípravy na výstup do volného prostoru, který by měl začít v poledne našeho času a má trvat zhruba šest a půl hodiny. Celkově 235. výstup do volného prostoru zaměřený na sestavování, údržbu a vylepšení Mezinárodní kosmické stanice vykonají Američanka Kate Rubins a její krajan Victor Glover. Při výstupu do kosmického prostoru čeká na dvojici zahájení přípravných prací, které jsou nezbytné pro budoucí instalaci nových fotovoltaických panelů. Současné panely fungují dobře, ale už začínají podle očekávání vykazovat známky degradace, jelikož byly navrženy na patnáctiletou životnost. První pár fotovoltaických panelů byl rozvinut už v prosinci roku 2000, takže už stanici napájí přes 20 let. V průběhu letošního roku budou umístěny první nové panely před ty stávající. Až se tato činnost provede na šesti místech, dojde ke zvýšení množství generované elektřiny ze 160 kW na 215 kW. Ale zpět k aktuálnímu výstupu. Kate Rubins bude velitelkou výstupu a oblékne tedy skafandr s červenými pruhy.…
Pod břichem roveru Perseverence, který 18. února úspěšně přistál v kráteru Jezero, je zavěšena malá helikoptéra se jménem Ingenuity (vynalézavost, důvtip). Jak jsme vás informovali už v předchozích článcích, například tady, tento malý experimentální vrtulový dron se má stát prvním strojem, který se pokusí o řízený motorický let na Marsu. Základní technické údaje o něm najdete na konci tohoto článku. Aby se Ingenuity povedlo tento cíl splnit, bude muset přežít mrazivé teploty Marsovských nocí, zvládnout nemilosrdně nízké příděly energie a přitom se pokusit o několik 90 sekund trvajících letů se Zemí vzdálenou více než 11 světelných minut. Znamená to, že komunikace s řídícím střediskem v reálném čase bude zcela vyloučená. […]
Sobotní přednáška nám přinese poněkud odklon od tématu tohoto týdne. Podíváme v ní na život jednoho z nejslavnějších raketových konstruktérů všech dob, kterým bezesporu je Sergej Pavlovič Koroljov. Tato významná osobnost se narodila v carském Rusku na konci roku 1906, ale většinu svého života prožila poté v Sovětském Svazu. V 17 letech sestrojil mladý Sergej svůj první kluzák. Nejdříve se vyučil zedníkem – pokrývačem a poté, v roce 1924, zahájil studium letectví na Polytechnickém institutu v Kyjevě. Už počátkem 30. let spoluzaložil skupinu GIRD, která se věnovala reaktivnímu pohonu. V roce 1938 se však stal obětí stalinských čistek a byl odsouzen na deset let. Propuštěn byl v roce 1944 a už následující rok byl odeslán do Německa studovat tamní rakety V-2. Od tohoto okamžiku už se věnoval nepřetržitě a pouze raketám a vším, co s nimi souvisí. Z jeho konstrukční dílny pochází nejčastěji startující kosmická raketa světa, R-7, jejíž odvozenina, raketa Sojuz létá dodnes a spolehlivě vynáší na oběžnou dráhu…
