Birjání, Upma, Chalva to jsou některé názvy pokrmů, které pro Indické astronauty připravila laboratoř Defence Food Research Laboratory (DFRL). Což je v Indii průkopník ve vývoji potravinářských produktů pro vojáky na hranicích. Ovšem připravují jídlo také pro vědce, kteří se účastní polárních výprav na Antarktidu a podíleli se i na letu prvního Inda Rákeše Šarmi, který letěl do kosmu na palubě Sojuzu T-11 v roce 1984. Zkušenosti tedy mají a proto jim bylo svěřeno i vytvoření jídel pro kosmonauty na misi Gaganyaan. Ta je zatím v plánu na rok 2022 a zahrnuje start tří indických astronautů v nové kosmické lodi na nízkou oběžnou dráhu, kde ve výšce zhruba 400 km stráví 7 dní, pokud vše půjde podle plánu. Dodám, že přesný počet astronautů a ani délka letu zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Sedmdesátičlenný tým složený z vědců a technických důstojníků se zkušenostmi v potravinářské technologii, mikrobiologii a biotechnologii z Mysuru ve zmíněné laboratoři v uplynulých týdnech připravil chutné a výživné řešení pro astronauty. Vzniklo tak několik tradičních jídel z Indie, které jsou ovšem speciálně upraveny pro posádku budoucí mise. K snídani mohou mít například Idli – což je slaný rýžový dort. Tento pokrm se vyrábí napařováním těsta sestávajícího z fermentované černé čočky a rýže. Proces fermentace rozkládá škroby, takže jsou tělem snadněji metabolizovány. Oblíbený je ke snídaní hlavně v jižní Indii a na Srí Lance. Dále budou mít možnost posnídat třeba pokrm zvaný Upma – což je hustá kaše ze suché pražené krupice nebo hrubé rýžové mouky. Během vaření se často přidávají různá koření nebo zelenina podle individuálních preferencí. Dnes je Upma populární ve většině částí Indie a připravuje se nejrůznějšími způsoby a jeden z nich budou moci ochutnat i astronauti. Dalším jídlem ke snídani vytvořeným laboratoří je Poha – zploštělá předvařená rýže se zeleninou. K obědu bude k dispozici třeba Birjání – pokrm z rýže obsahující maso, zeleninu a hlavní složkou je kořenící směs, kde najdeme např. muškátový oříšek, muškátový květ, pepř, hřebíček, kardamom, skořici, bobkový list, koriandr, mátu, zázvor, cibuli a česnek. Někdy se používají též rozinky a oříšky. Jedním z hlavních jídel je i Pilaf, kde tvoří základ rýže nebo pšenice (bulgur). Většinou se osmaží na oleji a potom vaří v kořeněném bujónu. Je mnoho druhů pilafů, záleží na tom, v které zemi se vaří, může obsahovat různé příměsi – zeleninu, ovoce, různé druhy masa a nesmí chybět koření. K večeři pak bude třeba Kórma nebo Čapatí. Prvně jmenované jídlo je hustá krémová omáčka se zeleninou nebo masem a Čapatí je indický chléb.
Všechny tyto typy jídel se podařilo předělat do speciální kosmické stravy bohaté na rýži a koření.
To však není vše laboratoř DFRL má kromě hlavního jídla v nabídce mnoha nápojů, včetně řady ovocných džusů, čaj nebo kávu a k tomu i pár dezertů jako Chalva – cukrovinka patřící k jedněm z nejstarších z orientu. „Nebylo snadné sestavit seznam potravin, které zahrnují výběr kuchyně z celé Indie, ale V DFRL jsme to zvládli…“ řekl ředitel laboratoře Anil Dutt Semwal. Jídla jsou jen mírně kořeněná a ke každé porci je přidáno extra koření, protože jak známo chuť se v kosmu mění. Jídlo bude většinou dehydrované. V prostředí mikrogravitace ve stísněném prostoru kosmické lodi budou muset astronauti vždy opatrně přidávat vodu do potravinového balíčku. Jelikož však půjde o relativně krátký let, některé jídlo bude jen částečně hydratované. S výběrem jídla pomáhal i první indický astronaut Rákeš Šarma, který přispívá i v jiných aspektech.
Vhodná kosmická strava je velmi důležitá, protože významně přispívá k celkové pohodě vesmírných cestovatelů. Proto je podstatná i její vyváženost, ovšem navíc musí projít přísnými standardy kvality. Důležitá je jak výživová přiměřenost, tak celková chuť a vyváženost makro (bílkoviny, tuky a sacharidy) a mikroživin (minerály, vitamíny a mastné kyseliny). K tomu tu jsou ovšem další přísná kritéria jako nízká hmotnost, nízký objem, rychlost přípravy, snadná poživatelnost, zdravotní nezávadnost, nízká fragmentace, rozmanitost a další. Tvořit i na první pohled takto banální záležitost je však opravdu těžké a je to vždy nelehký úkol. S jídlem je samozřejmě spjata i jeho příprava a skladování ve vhodných obalech i tyto části dostala na starosti laboratoř DFLR, která k tomu zajistí speciální ohřívače potravy, dávkovače vody, náustky i sáčky s brčky na pití. Ty už kdysi vyrobila pro misi Sojuz T-11.
Vesmírné jídlo bude nyní muset projít ještě řetězem kvalitativních procesů. To zahrnuje i několik testů použitého potravinářského a obalového materiálu. Důležitým aspektem je například nehořlavost obalového materiálu. Dokonce i ohřívač potravin je navržen tak, aby ohříval pouze obsah sáčků. Zdroje pro misi Gagaanyaan uvádějí, že produkty DFRL byly prověřeny z hlediska jejich vesmírné způsobilosti podle standardů NASA. Součástí stravy budou i výživové tyčinky s Omega-3, ovocem a ořechy, čokoládové, mangové a různě kombinované. Nápojů bude také celá řada. Například džusy z prášku nebo káva a čaj. Podle DFLR je možné, že se jídlo po misi Gagaanyaan dostane i na ISS.
Zdroje informací:
https://www.onmanorama.com/news/india/2020
https://theprint.in/science/biryani-upma-and-hal
Zdroje obrázků:
https://www.newskarnataka.com/storage.jpg
https://www.onmanorama.com/content.jpg
https://www.onmanorama.com/content.jpg
Průměrný český kosmonaut spotřebuje za standardní dobu mise na Mars cca 500 litrů piva. Pokud se nudí, tak až 4x více. Tímto faktem, při známé ceně a nosnosti SLS, umělá inteligence hravě vysvětlí skutečnost, že zatím žádný Čech nebyl nominován k letu na Mars. Mělo by se s tím něco dělat…
Pobavil jste …
Já bych to jako zásadní problém neviděl.
Buď mu přibalí pivo v prášku a protože se bude hydratovat recyklovanou vodou tak se nebude moci divit, že to chutná jako chc…y …
A nebo se velice zostří výběr a výcvik a najdou abstinenta.
Ještě poznámka: Zeptal bych se Rusů jak to dělají, pokud vím Vodka Tabletnaja se moc nechytla.
(Omlouvám se, je to jen takové plácání o stretotypech …)
Čech a abstinent? Absurdní kombinace
Rekl bych, ze ne tak absurdni jak se domnivate.
viz: https://www.who.int/substance_abuse/publications/global_alcohol_report/profiles/cze.pdf?ua=1
Vraťme se, prosím, k tématu! Tohle je hrozný nešvar. Někdo v diskusi plácne něco vtipného (což by se dalo tolerovat, výjimečně na tom není nic špatného) a pak na to začnou reagovat ostatní a debata letí mimo téma. Zkuste na to příště všichni pamatovat.
Bude mít ta indická loď nějaký spojovací uzel, aby se mohla spojit s ISS nebo čínskou stanicí?
Myslím, že zatím ne. Indická stanice je také daleko. Na tu dokovací port bude určitě třeba, ale na prvních kusech by to byla pouze zbytečná zátěž navíc.
Nemyslím při prvních letech, ale výhledově, jestli se s uzlem počítá. A jestli mezi konsorciem ISS a Indií probíhá nějaké jednání o možnostech takových letů.
O ničem takovém nevím. Je to logické. Indie v tomto ohledu nemá zatím ISS co nabídnout…
Jak se říká indickým kosmonautům? Indonauti?
Občas se používá výraz vyomanaut, ale v rámci zdravého rozumu bych se přimlouval za nepřidávání dalších lokálních pojmenování a zůstal u tradičních kosmonaut / astronaut. Už ten čínský tajkonaut je dost za hranou. 😉
právě na tajkonauty jsem narážel 🙂
jestli se nepletu – kosmonaut je evropský, astronaut je americký, tajkonaut je čínský, no radši se neptám na afrického 🙂
kosmonaut je rusko. astronaut západní eu usa a spol. 🙂
Tohle dělení spíše platilo dříve, v posledních letech se to stírá.
Kosmonaut i astronaut jsou naprosto identická slova stejného významu. Gagarin byl stejně kosmonaut, jako astronaut. V poslední době se rozmohl nešvar používání jiných názvů pro příslušníky jiných zemí. Což je nesmysl. Na toto by nejlépe odpověděl náš redaktor Michal Voplatka.
A čemu to vadí? Mě to naopak přijde šikovné, protože se hned ví, z jaké pochází země.
SaturnV: Čemu to vadí? Žádné z těch pofidérních “nautích” slov neexistuje. Mluvit neexistujícími slovy je hloupost. To je jedna věc. Druhá věc je, že pojmenovávat povolání (nebo cokoliv jiného) podle toho, z jaké země daný člověk (věc) pochází, je naprostý nesmysl. To bys pak chtěl Škodovce říkat auto a pro auta z jiných zemí bys měl vždy jiné slovo, aby bylo patrné z jaké je země? U lidí je to ještě horší, protože států je na světě cca 200. To by měla mít čeština 200 různých slov pro kosmonauta? Anebo bychom měli vymyslet zvlášť slova i pro různé národnosti z těch zemí? Chceme tisíce slov pro jeden jediný pojem?
Pánové tady sice v diskusi tvrdí, že slova kosmonaut a astronaut jsou synonyma, ale dobře vědí, že ne. Sdružení účastníků kosmického letu považuje za kosmonauty všechny, kdo se dostali na oběžnou dráhu a vykonali aspoň jeden oběh bez ohledu na místo startu, národnost nebo způsob financování letu. Proto se už kosmickým turistům jako byl Denis Tito, už nemusí říkat účastník letu a zcela legálně může používat označení kosmonaut. Proto se mi slovo kosmonaut líbí a používám ho pro všechny, i staré Američany. I Armstrong byl kosmonaut a kosmonauti jsou pro mě i Číňani a budou Indové.
Slovo astronaut je podle mě strašně znehodnocené, dle definice NASA je to její zaměstnanec v pracovní pozici, kde provádí lety do kosmu nebo se na ně připravuje. Druhá definice je, že je to člověk který dosáhl vesmíru. Poté,co si Američani snížili hranici vesmíru na 80 km má tedy na označení astronaut nárok každý letec s raketoplánkem Space Ship nebo raketkou New Sheppard. A tak to slovo odmítám vypustit z úst.
děkuji, to jsem vůbec netušil 🙂
Indickým kosmonautům se říká indičtí kosmonauti.
To věděl už Lister, že bez indického jídla se nedá ve vesmíru vydržet 🙂
Dovolím si ještě vrátit k výtce pana Majera, „Vraťme se, prosím, k tématu! Tohle je hrozný nešvar.“
Zde je totiž zajímavé to, že k tématu článku není v diskuzi vůbec nic.
Diskuzi jsem zahájil porušením tohoto pravidla, protože jsem měl takový pocit, že jinak by se s největší pravděpodobností vůbec nikdo nechytnul.
Je mi vždycky smutno, když diskuze zůstane prázdná, což se bohužel občas stane. Ne každé téma je prostě „nosné“, tak v těchto případech nevidím opuštění tématu jako hřích, když se aspoň zůstane u kosmonautiky (nebo astronautiky).
Hmmm, to je hodně zajímavá úvaha. Z tohohle úhlu pohledu jsem se na to, přiznávám, nikdy nepodíval. Chvilku jsem o tom přemýšlel, než jsem napsal tento komentář. On ten první vtípek byl, jak jsem už psal, v pohodě. Problémy nastaly až u reakcí, které jej začaly rozvíjet.Hlavně jsme se ale zamyslel nad Vaším argumentem, který zcela jistě dává smysl. Dospěl jsem však k tomu, že pokud někteří návštěvníci uvidí u některých článků OT komentáře, mohou získat mylný dojem, že tu OT v některých případech být může. Spíše bych se proto přikláněl k tomu, nedávat jim toto zdání, aby bylo vidět, že diskuse na našem webu by měly být ve většině případů věcné a k tématu. Ano, negativem je, že třeba některé články budou mít méně komentářů, ale v dlouhodobém horizontu to pro nás bude výhodnější, než abychom otevřeli bránu OT diskusi.
Závěrem chci ještě říct, že Váš komentář nepovažuju za zlý úmysl. Vážím si i Vašeho představení pohledu.
Co se komentářů pod články týče, všimnul jsem si např. u posledního startu Starlinků 1-19, že věcná diskuze včetně hypotéz o možných příčinách, se přesunula na Fórum a pod článkem samotným „zbylo“ jen málo relevantního.
Napadlo mě, jestli by nešlo stránky vylepšit v tom smyslu, že pokud je k článku resp. události, kterou článek popisuje, zároveň založené téma na Fóru, zdali by nebylo možné téma z fóra buď zrcadlit pod článkem anebo alespoň prolinkovat?
Osobně sem chodím už nějaký čas (dosud anonymně), protože mě tento web tématicky zajímá a fandím mu, ale třeba na fórum jsem narazil až náhodou právě v souvislosti s těmi Starlinky 1-19. Přitom je to škoda, protože je tam spousta doplňujících informací k článkům anebo v nich popisovaným skutečnostem, ale kdo neví, tak tam nehledá…
Nápad je to zajímavý, ale nejsem si jistý, zda by to vůbec šlo. Fórum má také trochu jiný účel než diskuse pod článkem. Ale jsme moc rádi, že se Vám tu líbí.
Já samozřejmě vím, že výtka nebyla mým směrem, přesto jsem považoval za vhodné vysvětlit svůj úmysl. Také Váš názor je mi jasný, Vy ze své pozice preferujete disciplinovanou diskuzi, já jsem zase maličko rebel, ale nejdu za hranu. A že to někdo třeba nepobere, a jde dál? To už holt není můj job. Pořád je to tady dostatečně kulturní, když to vidím jinde.
Jinak „Eporedax“ má pravdu. A kromě toho lidi u přenosů píší komentáře i na Mallu. Tedy celkem na třech místech. Tím se diskuze tříští. Řešení ale neznám.
Myslím, že jste to v jedné své větě vystihl přesně. U nás je pořád velmi slušná, korektní a férová diskuse. Nepřipravme se o ni do budoucna. Každý napsaný komentář přihodí malé zrníčko prachu na jednu ze dvou misek pomyslných vah. Jedno zrnko prachu nepřeváží hromadu ostatních, ale čím více bude těch smítek na misce, která symbolizuje OT komentáře a další nechtěné jevy, tím více se bude vytrácet to, na čem si u nás zakládáme. Při psaní každého komentáře bychom tedy měli myslet na to, na kterou misku jeho odesláním ono zrnko prachu pošleme. 😉