První moduly Gateway vynese Falcon Heavy
NASA oficiálně oznámila, že moduly PPE a HALO vynese společně raketa Falcon Heavy nejdříve v květnu 2024. Cena kontraktu je 331,8 milionu dolarů. 9. února 23:10
Den: 9. 2. 2021
-
-
SLEDUJEME: Al-Amal přilétá k Marsu
Už je to tu, dočkali jsme se! Velmi plodná aktivita během loňských letních prázdnin přináší své ovoce a začíná etapa příletů k Marsu. Jako první se o slovo hlásí nováček ze Spojených arabských emirátů – jejich sonda Al-Amal (můžete se setkat i s anglickým názvem Hope, tedy naděje) startovala 19. července 2020 na japonské raketě H-IIA. Ze všech tří průzkumníků Marsu, kteří v dalších dnech dorazí k rudé planetě, je nejmenší – při startu vážila pouze 1350 kilogramů. Zatímco čínská a americká sonda počítají s přistáním na Marsu, Al-Amal bude kolem rudé planety pouze kroužit – vědci vytipovali oběžnou dráhu s periareem ve výšce 20 000 kilometrů a apoareem ve výšce 43 000 kilometrů, na které by jeden oběh trval 55 hodin. Sonda, která má sloužit hlavně ke studiu marsovské atmosféry měla při startu k dispozici 800 kilogramů hydrazinu – velká část pohonných látek se využije právě dnes k zážehu, který sondu usadí na oběžné dráze kolem Marsu.
-
Michal Václavík – Příběhy sond Hayabusa2 a Chang’e 5 (10.2.2021)
Vědci byly dlouhé roky při pátrání po původu vzniku naší planety a Sluneční soustavy odkázáni pouze na vzorky, které najdou na povrchu naší Země. Ty však již často prošly geologickými změnami. I když jsme ve dvacátém století měli novou teorii gravitace, přišla i kvantová mechanika a porozuměli jsme pochodům, za jakých je naše Slunce schopno zářit miliardy let, stále jsme při zkoumání původu byly odkázání na povrch naší planety. Až teprve s příchodem kosmonautiky a programy Apollo a Luna se poprvé dostaly na Zem vzorky hornin povrchu jiného kosmického tělesa. Američané přivezli z povrchu Měsíce přibližně 382 kg hornin během 6 misí Apollo a 3 sovětské luny vrátili na Zemi 326g hornin. V devadesátých létech býval na povrchu orbitální stanice Mir umístěn lapač, do kterého byly zachytávány částice z okolního prostředí. Další velké návraty se však začaly dít až v prvním desetiletí 21. století. Nejprve se v roce 2004 vrátilo na Zemi návratové pouzdro sondy Genesis, které několik let zachytávalo…
-
Aeolus si posvítil na polární vír
Právě zimní polární vír je v těchto dnech zodpovědný za sněhovou nadílku na různých místech severní polokoule – vědci proto chtějí využít data z evropské družice Aeolus k tomu, aby si lépe posvítili na tento komplexní fenomén. Polární vír tvoří obří masa mrazivého vzduchu, která se pohybuje v polární stratosféře kolem severního pólu. Tento vír je obklopen silnými vzdušnými proudy, které proudí kolem hranice víru proti směru hodinových ručiček. Právě v zimě bývá vír silnější a ledový vzduch tak zůstává kolem Arktidy. Někdy však může vír zeslábnout, být narušen nebo se dokonce rozdělit na dvě části, které pak plynou k jihu a při své cestě ovlivňují počasí v troposféře – většinou je to provázeno nezvykle chladným počasím a velkým množstvím sněhu, přičemž tyto jevy se nevyhýbají ani jižnějším lokalitám.
křišťálová lupa
Naše podcasty
Doporučujeme
