Falcon 9 dnes nepoletí
Start mise Starlink 1-12 byl odložen o 24 hodin kvůli špatnému počasí. 5. října 13:30
Start mise Starlink 1-12 byl odložen o 24 hodin kvůli špatnému počasí. 5. října 13:30

Start Falconu 9 s dvanáctou várkou družic Starlink se v posledních dnech několikrát odložil, ale teď se zdá, že bychom se konečně mohli dočkat. Nosič s potřetí použitým prvním stupněm odstartuje z rampy 39A ve 13:51 SELČ. Za zmínku stojí skutečnost, že jedna polovina aerodynamického krytu zažije při tomto startu již třetí let. Neměli bychom přijít ani o tradiční pokus o přistání stupně na mořské plošině Of Course I Still Love You, ani o zachycení obou polovin krytu loděmi GO Ms Tree a GO Ms Chief.
Taxi test 3 BST-02 na letišti Jubilejní v Bajkonuru trval 12 minut. Bylo dosaženo rychlosti 270 km/hod. Piloty byli Stankevicius a Volk. 5. října 5:43

Stručná odpověď na otázku z nadpisu zní: „Aby byla budoucí přistání na Marsu bezpečnější a abychom získali nějakou vědu.“ Že Vám tohle vysvětlení nedává smysl? Rover Perseverance patří mezi několik marsovských sond, které jsou vybaveny takzvanými retroreflektory alias koutovými odražeči. Ty samozřejmě nejsou v kosmonautice nic nového. Už v rámci programu Apollo dopravili astronauti na Měsíc taková zařízení. Vědci je navrhli, aby na ně mohli ze Země namířit laserem a měřit čas, který paprsku potrvá cesta k Měsíci a zpět. Věda tím získala přesná měření oběžné dráhy Měsíce i jeho tvaru včetně drobných změn vlivem zemské gravitace.

Tento týden jsem se rozhodl pokračovat v nastoleném tématu. Zatímco minulý týden Vám byli představeni první československý a první slovenský astronaut, dnes zavítáme do světa. A upřímně řečeno, nelze začít jinde, než u prvního kosmonauta světa, Jurije Gagarina. Byl prvním člověkem ve vesmíru a na oběžné dráze. Jurij Alexejevič Gagarin se narodil v březnu roku 1934 v obci Klušino. V roce 1949 dokončil základní školu a poté pokračoval ve studiu na učilišti. Po jeho dokončení studoval na Saratovské střední škole, kterou absolvoval s výtečným prospěchem. K létání se dostal poprvé v říjnu roku 1954, natolik ho však okouzlilo, že se rozhodl pro kariéru stíhacího pilota. Mezi léty 1955-1957 chodil na Vojenskou leteckou školu v Orenburgu, kterou absolvoval s vyznamenáním. Byl vybrán do prvního oddílu astronautů v roce 1960. Pro první let člověka do vesmíru byli z dvacetičlenného oddílu sovětských kosmonautů zvažování tři kandidáti: German Titov, Grigorij Něljubov a Jurij Gagarin. Posledně jmenovaný byl nakonec vybrán a 12. dubna 1961 se…

V noci na sobotu jsme byli svědky úspěšného startu rakety Antares 230+, která z kosmodromu MARS ve Virginii vynesla na oběžnou dráhu automatickou zásobovací loď Cygnus na misi NG-14. Loď v dalších hodinách provedla plánované manévry a míří vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Zhruba okolo 11:20 našeho času by mělo dojít k jejímu zachycení staničním manipulátorem. Rádi bychom Vás proto pozvali ke sledování živě a česky komentovaného přenosu. Mějte na paměti, že stejně jako u každého jiného záchytu i tentokrát není žádný termín vytesán do kamene – realita se může od plánů lišit i někdy i o desítky minut.
Připravili jsme pro vás druhý KosmoPodcast, který se tentokrát věnuje nákladu a misi lodi Cygnus NG-14. 4. října 14:00

Protřete oči a pojďte si odpočinout k polednímu vydání nejnovějšího přehledu nejzajímavějších zpráv, které přinesl tento týden v kosmonautice. Noční čekání na start povětšinou odložených raket můžeme nechat za sebou a naopak se v hlavním tématu můžete těšit na již v kosmickém prostoru putující loď Cygnus NG-14, která nese celou řadu zajímavých experimentů a také dalšího nákladu. Podíváme se však i na jeden hmotnostní spektrometr, který bude prošlapávat cestu misím Artemis a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Sonda 2. generace odstartovala z Bajkonuru pomocí rakety Molnija. Plánované měkké přistání na Měsíci se nepodařilo. 4. října 5:43

Dnes zabrousíme do časů, kdy Evropu rozdělovala železná opona a mezi dvěma supervelmocemi probíhaly kosmické závody. Sovětský svaz se v nepilotované kosmonautice dočkal řady úspěchů a prvenství při průzkumu Měsíce a Venuše. Ale u Marsu vedli na celé čáře Američané. Sovětský svaz se tedy rozhodl změnit své priority a jedním z výsledků byl projekt Fobos určený k podrobnému průzkumu stejnojmenného měsíce rudé planety.