Neúspěšný íránský start
Raketa Safir-2 (Simorgh) dnes odstartovala s družicí Zafar 1 pro sledování Země. Nosič však z neupřesněného důvodu nedosáhl oběžné dráhy. 9. února 19:10
Raketa Safir-2 (Simorgh) dnes odstartovala s družicí Zafar 1 pro sledování Země. Nosič však z neupřesněného důvodu nedosáhl oběžné dráhy. 9. února 19:10

Uvařte si silnou kávu, nebo si vezměte prášky proti spaní, v práci se na pondělí omluvte, školáci si napíší omluvenky. Tahle noc bude opravdu dlouhá, takže se skutečně moc nevyspíme. Ale bude to stát za to! V rozmezí zhruba šesti hodin by měly ze dvou amerických kosmodromů vzlétnout dvě rakety s mimořádně zajímavými náklady. Nejprve nás ještě v neděli ve 23:39 SEČ čeká start z Virginie – raketa Antares 230+ odsud vynese zásobovací kosmickou loď Cygnus na misi NG-13, při které poveze náklad na ISS. Ale ještě větší pecka přijde v pondělí v 5:03 SEČ – tehdy má z Floridy startovat raketa Atlas V s evropskou sondou Solar Orbiter. Oba starty bychom Vám rádi zprostředkovali s českým komentářem. Tak co, budete s námi ponocovat?
Indie se na Expu pochlubila svou raketovou střelou, která byla úspěšně otestována minulý rok v březnu. 9. února 16:40

Kosmotýdeník vám každý týden přináší souhrn událostí, které se uplynulých sedm dní děly v kosmonautice. Hlavním tématem bude tentokrát mise a fungování automatické zásobovací lodi Cygnus NG-12 poté, co opustila Mezinárodní kosmickou stanici. Překvapivě měla na starost ještě řadu úkolů. Podíváme se však také podrobně na návrat posádky Sojuzu MS-13 a rekordy, které posádka nově stanovila. Nevynecháme však ani další témata a tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Od 18. prosince je to poprvé co teleskop zahájil zkoumání. Dalekohled se zaměří na exoplanety. 9. února 9:15
Ve 3:34 SEČ dnes úspěšně byla vynesena japonská armádní družice IGS Optical-7. 9. února 9:00
25. ledna dosáhl výšky téměř 10 km z polygonu v Drawsku Pomorském plnorozměrový demonstrátor rakety PERUN od firmy SpaceForest. 8. února 22:15

Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.

Při prosincové nepilotované testovací misi lodi Starliner se po startu objevily celkem dvě softwarové chyby. O jedné z nich jsme věděli od začátku – právě ta způsobila, že se loď zpožděným zážehem motorů připravila o možnost spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí, jak bylo původně v plánu. NASA v pátek přiznala, že pokud by podobné chyby nebyly podchyceny včas, mohlo by v extrémním případě dojít i ke zničení lodi. Společný vyšetřovací tým NASA a Boeingu „objevil dva kritické softwarové defekty, na které se nepřišlo před startem ani přes vícečetnou kontrolu,“ stojí v prohlášení agentury, kde se dále dočteme: „V obou případech zabránil ztrátě lodi zásah pozemního personálu.“

Raketa KZ-11 pôvodne mala štartovať už v roku 2017. No jej štart sa postupne posúval do roku 2018, respektíve 2019. Ale ani tento termín sa nestihol a tak by mala mať svoju premiéru v tomto roku. Dúfajme, že to tak bude. Jedná sa zatiaľ o najťažšiu čínsku raketu na tuhé pohonné hmoty. Ide o druhý nosič rady Kuaizhou. Prvým je raketa KZ-1A a plánuje sa raketa KZ-21. Výrobcom je spoločnosť Expace (dcéra CASIC – China Aerospace Science and Industry Corporation). Ide o 4-stupňovú raketu, pričom štvrtý stupeň je kvapalinový používajúci hypergolické palivo (monometylhydrazin/oxid dusičitý). Raketa má dĺžku 25,3 m, priemer 2,2 m a hmotnosť 78 ton. Aerodynamický kryt má rozmery 8,8 m x 2,2 m (respektíve 2,6 m). Jej nosnosť na LEO (Low Earth Orbit) o výške 400 km je 1,5 t a na SSO (Sun Synchronous Orbit) o výške 700 km je 1,0 t. Jej riadiaci a orientačný systém umožňuje dosiahnuť presnosť ±5 km čo sa týka výšky orbity…