Rok: 2020

  • Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

    Studentský přístroj na OSIRIS-REx spatřil černou díru

    Studenti univerzit a výzkumníci mise OSIRIS-REx, která studuje blízkozemní asteroid, se dočkali nečekaného pozorování jevu vzdáleného 30 tisíc světelných let. Vloni na podzim studenty postavený přístroj REXIS (Regolith X-Ray Imaging Spectrometer) sledoval okraj asteroidu Bennu a zaznamenal záblesk černé díry ze souhvězdí Holubice. REXIS má rozměry krabice od bot a jeho úkolem je měřit rentgenové záření vydávané povrchem planetky v reakci na dopadající sluneční záření. Přístroj detekující záření o vysoké energii vznikl jako spolupráce mezi MIT a Harvardskou univerzitou s cílem ukázat studentům, jak v praxi vypadá účast na kosmickém projektu.

  • Falcon Heavy vynese tři vědecké mise

    Falcon Heavy vynese tři vědecké mise

    Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.

  • Druhý octagrabber

    Na Floridě zřejmě vzniká druhý exemplář zařízení pro fixaci prvního stupně Falconu 9 po přistání na mořské plošině. 1. března 18:55

  • Vesmírné výzvy – únor 2020

    Vesmírné výzvy – únor 2020

    V únoru jsme byli svědky startů raket se zástupci obou připravovaných konstelací kosmického internetu. Na oběžnou dráhu se dostala jak další várka Starlinků tak družice sítě OneWeb. Kromě nich vyrazila do kosmu i zásobovací loď Cygnus vstříc Mezinárodní kosmické stanici. Na výzkum naší nejbližší hvězdy se vydala na špici rakety Atlas V evropská sonda Solar Orbiter. Naopak z kosmu zpátky na Zem se vrátila loď Sojuz MS-13. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

  • Kosmotýdeník 389 (24.2. – 1.3.)

    Kosmotýdeník 389 (24.2. – 1.3.)

    Ani během první březnové neděle nebudete ochuzeni o pravidelný týdenní souhrn dění v kosmonautice. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát vyšetřování nezdařeného prvního letu lodi Starliner od Boeingu v rámci mise OFT. Co vedlo k chybám, které způsobily, že loď nedoletěla k ISS? V dalších tématech se zaměříme na větší aerodynamický kryt Falconu Heavy, anebo první dokování dvou komerčních družic na oběžné dráze. Nepřijdete ani o další pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Starship SN1 zničil výbuch

    Starship SN1 zničil výbuch

    25. února se spodní část prototypu lodi Starship SN1 přesunula z montážní sekce na nedalekou rampu základny Boca Chica. Zde měla podstoupit tlakové zkoušky, po kterých by přišel na řadu statický zážeh motoru (případně motorů) Raptor. Jenže to nakonec dopadlo jinak. Testovací prototyp v noci na sobotu podstoupil tlakovou zkoušku, která byla rovnou kryogenní. Nádrže naplnil kapalný dusík, který má teploty srovnatelné s pohonnými látkami, které se zde mají používat, jen je v případě nehody mnohem bezpečnější. To se nakonec opravdu hodilo, protože Během kryogenní tlakové zkoušky došlo k porušení integrity konstrukce, která se roztrhla.

  • Astra opustila závoj tajností a chystá se na start

    Astra opustila závoj tajností a chystá se na start

    Někdy během následujících dní by měla kalifornská společnost, která se nenápadně vyvíjela od roku 2016, zkusit vypustit tři cubesaty z aljašského kosmodromu pomocí lehké nosné rakety Rocket 3.0. Půjde o první ze dvou misí, které má provést do konce března, aby získala odměnu až 12 milionů dolarů od amerického letectva. Armádní agentura DARPA, uvádí, že potřebuje firmy, jako je Astra, které jsou připraveny vynést armádní náklad za nízkou cenu během krátké doby. Tato možnost dává armádním představitelům schopnost pružně reagovat na aktuální vývoj situace pomocí nejvhodnějších prostředků.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Špionážní družice

    Vysoce postavený představitel amerických zpravodajských služeb nastínil možnost, že budoucí špionážní družice budou navrhovány s ohledem na potřeby umělé inteligence, nikoli lidských analytiků obrazových dat.

  • ESA

    Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) se 15. prosince sejdou v Římě, aby rozhodly o budoucnosti evropského programu pilotovaného a robotického průzkumu vesmíru. Toto setkání se odchyluje od obvyklého tříletého cyklu ministerských konferencí ESA a poskytne ministrům příležitost k dřívější reakci na blížící se konec provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

  • Hydrosat

    Společnost Hydrosat, která se zabývá termovizním snímkováním, oznámila nový program snímkování ve vysokém rozlišení ve střední infračervené oblasti spektra. Ten poskytne evropským vládám a spojeneckým zákazníkům z oblasti obrany schopnosti taktického zpravodajství, sledování a průzkumu (ISR).

  • Čína

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗