Starman u Marsu
8. října v 01:27 UTC má dojít k prvnímu blizkému přiblížení vozidla Tesla Roadster k Rudé planetě – ve vzdálenosti asi 7,4 mil. km. 7. října 20:25
8. října v 01:27 UTC má dojít k prvnímu blizkému přiblížení vozidla Tesla Roadster k Rudé planetě – ve vzdálenosti asi 7,4 mil. km. 7. října 20:25

Čínská kosmická agentura uvolnila dvě fotografie sondy Tianwen-1 – první čínské mise k Marsu. Snímky pořídila kamera, kterou sonda odhodila do okolního prostoru během přeletové fáze. Ta v tomto případě trvá sedm měsíců a sonda je tak zhruba v polovině cesty. Kamera určená k odhození byla vybavena dvěma širokoúhlými objektivy a měla za úkol pořizovat každou sekundu jeden snímek. O přenos dat na Zemi se pak postarala sama sonda Tianwen-1, na kterou kamera údaje odeslala během vzdalování od sondy. Na fotkách vidíme fotovoltaické panely, nebo talířovitou vysokoziskovou anténu. Bílá část je pouzdro určené ke vstupu do atmosféry Marsu vybavené tepelným štítem ukrývající čínské vozítko určené k průzkumu rudé planety. Na snímcích je také vidět (byť trochu špatně) čínská vlajka.
První loď nové generace Sojuzů odstartovala s posádkou Kaleri, Skripočka a Scott Kelly, kteří byli na ISS členy Expedice 25/26. 7. října 5:43

Už na konci srpna jsme Vás informovali o tom, že astronauti na ISS společně s pozemními týmy hledají zdroj úniku vzduchu, který je o něco větší než obvykle. Za tu dobu jsme se již dočkali posunu. Posádka během víkendu opět pátrala po místě, odkud do okolního prostoru uniká atmosféra. Přesnou pozici sice ještě nenašli, nicméně na základě provedených měření se zdá, že se netěsnost nachází v zadní části ruského modulu Zvezda v blízkosti zadního dokovacího portu, ke kterému je připojena zásobovací loď Progress.

V předchozí přednášce jsme si představili život prvního a nejslavnějšího astronaut světa, Jurije Gagarina a dnes se zaměříme na jeho asi nejznámější americký protějšek, prvního může na Měsíci, Neila Armstronga. Neil Alden Armstrong se narodil v srpnu roku 1930. V letadle seděl poprvé již v 6 letech, ve čtrnácti začal docházet do pilotního kursu a pilotem se stal v roce 1945. Na počátku 50. let byl bojově nasazen v Koreji. Byl členem celkem tři astronautických oddílů. Nejprve se v roce 1958 stal astronautem letectva Spojených států v rámci programu Man in the Space Soonest, který byl několik měsíců později zrušen, o dva roky byl vybrán do dalšího programu letectva, jehož cílem bylo vyvinout raketoplán Boeing X-20 Dyna-Soar a konečně v roce 1962 se dostal do NASA v rámci druhého oddílu astronaut zvaného „Nová devítka”. Do vesmíru se podíval celkem dvakrát, poprvé v roce 1966 při letu Gemini VIII spolu s Davidem Scottem a podruhé a zároveň naposledy v roce 1969…