Hayabusa-2 má nový cíl
JAXA oznámila cíl rozšířené mise – jde o malý asteroid 1998 KY26 bohatý na vodu, o průměru 30 m (kontakt s tímto NEO v 7/2031). 16. září 18:18
JAXA oznámila cíl rozšířené mise – jde o malý asteroid 1998 KY26 bohatý na vodu, o průměru 30 m (kontakt s tímto NEO v 7/2031). 16. září 18:18

Vědecká činnost na ISS je nikdy nekončící proces. Členové 63. expedice se 15. září věnovali celé řadě úkolů, které se týkají právě výzkumu – od servisování vědeckých přístrojů, přes aktualizace softwaru, který řídí pokročilý výzkum až po zkoušky zdravotní formy nebo obecnou údržbu laboratoří. Ještě než si jednotlivé body popíšeme podrobněji, musím jako obvykle upozornit, že články v této sérii nemají za úkol přinést kompletní přehled všech vědeckých experimentů, které na ISS probíhají. Jde spíše o výběr zajímavých momentů.
Den po zprávě o objevu potenciálně biogenního fosfanu (fosforovodíku) v mracích oznámil D. Rogozin záměr samostatné mise k Venuši. 16. září 10:15
Včera v 01:23 UTC odstartovala raketa CZ-11H z platformy Te Po ve Žlutém moři a vynesla 9 satelitů Ťi-lin-1 Kao-fen-03. 16. září 9:55
V roce 1996 odstartoval raketoplán Atlantis ke stanici MIR a mj. vezl český mikroakcelerometr MACEK. John E. Blaha (EO-22) poprvé střídal americkou členku předchozí expedice – Sh. Lucid. 16. září 5:43

Malá obyvatelná základna obíhající kolem Měsíce, určená k podpoře každoroční delší lidské přítomnosti než během programu Apollo. Příležitost naučit se žít v podmínkách velké vzdálenosti od Země. Základna obsahující systémy s vysokou schopností autonomní činnosti. Platforma, která má poskytovat technickou podporu pro pilotovaná přistání na povrchu Měsíce. Místo, kde má kotvit opakovaně použitelný lunární lander. S poukazem na tyto zásadní rozdíly od velké, nepřetržitě obydlené Mezinárodní kosmické stanice se NASA snaží držet odstup od zařazení Gateway do kategorie „kosmická stanice“.

Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět,…