K čemu by bylo povídání o tom, jak Spektr-R vznikl, jak obtížné bylo ho zkonstruovat a zajistit jeho vynesení do vesmíru, kdybychom se pak nedozvěděli o jeho vědeckých výsledcích. A právě o nich bude další díl série o Spektru-R. Navíc nás může těšit, že poměrně výraznou stopu zanechali na celé misi slovenští a čeští vědci. Řeč bude zejména o přístroji, který sledoval některé parametry slunečního větru, do té doby neměřené.
Také druhý dnešní pokus o dosažení orbity selhal. Jednalo se o raketu společnosti ExPace, která měla vynést satelit pro pozorování Země: Ťi-lin-1 Kao-fen. 12. září 13:50
Při prvním ze tří orbitálních pokusů tento malý nosič odstartoval z aljašského Kodiaku. Po cca 30 s. hoření 1. stupně došlo k anomálii a raketa se zřítila. 12. září 8:10
Odstartovala z Bajkonuru na raketě Proton K – měkkce přistála na Měsíci, jako první automaticky odebrala vzorky a vrátila se s nimi na Zemi. 12. září 5:43
Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje do svého okolí materiál. Sonda OSIRIS-REx dala výzkumníkům možnost pozorovat zblízka takovou událost vůbec poprvé. Objev aktivních procesů na povrchu Bennu jen zdůrazňuje v poslední době sílící trend, který na planetky nahlíží jako na poměrně dynamické světy. Zmíněná publikace nabízí první hloubkový pohled na vlastní podstatu jevů, při kterých je z Bennu vyvrhován materiál.
Dnešní přednáška je vlastně pokračování té včerejší. V čase jsme se posunuli zhruba o týden, je 20. listopadu 2014 a scházíme se opět v přednáškovém sále brněnské hvězdárny na Kraví Hoře. Při minulém přenosu se s námi Tomáš Přibyl a ředitel hvězdárny Jiří Dušek rozloučili přípitkem. Dnes už nepůjde o žádný přímý přenos, ale o regulérní přednášku. Přednášející nám tu opět představí historii zkoumání komet pomocí robotických sond, které vyvrcholí v polovině 80. let, kdy přílet Halleyovy komety sleduje celá armáda kosmických sond. Ta, která posléze zkoumá tuto kometu z největší blízkosti, je sonda Giotto Evropské kosmické agentury (ESA). Přednáška bude pokračovat plány ESA na další velkou sondu, kterou se nakonec stala Rosetta. Ne všechny plány se však podaří a nejinak tomu bylo i v případě této mise, lander Philae sice dosedl nedaleko středu vybrané oblasti, ovšem při přistání se odrazil a jeho současná poloha je neznámá. To však landeru nezabránilo zahájit plánované experimenty na jeho povrchu, dozvíme se také,…
