14. start Electronu
Start po selhání předchozího letu je plánován z kosmodromu Máhia na Novém Zélandu (rampa 1A) pro komerční náklad, NET 27. srpna 03:05 UTC. 21. srpna 22:30
Start po selhání předchozího letu je plánován z kosmodromu Máhia na Novém Zélandu (rampa 1A) pro komerční náklad, NET 27. srpna 03:05 UTC. 21. srpna 22:30

Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“
Před 55 lety odstartovala mise s astronauty Leroyem Cooperem, veteránem programu Mercury, a Charlesem Conradem, později velitelem Apolla 12. 21. srpna 11:30

Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.