Když jsme začátkem roku měli možnost navštívit výstavu Cosmos Discovery v Praze, bylo jasné, že o tom musíme podat zprávu nejen fanouškům kosmonautiky, ale že by si to zasloužila i širší veřejnost, která by třeba váhala, zda tuto výstavu ještě navštívit. Když už byl článek připraven k vydání, zasáhla vyšší moc a nebylo jisté, co bude dál. Nyní už můžeme vypustit do éteru radostnou novinu, že výstava je opět otevřena, a to až do srpna letošního roku! Se znovuotevřením přišla i řada novinek, jako jsou aplikace pro mobilní telefon s doprovodnými informacemi, nebo večerní prohlídky s malým dárkem. My, co už jsme tuto výstavu měli možnost vidět v minulosti, můžeme tedy porovnávat a konstatovat, kam se za tu dobu posunula.

O tom, že Cosmos Discovery je mimořádná výstava, jsme se už měli možnost přesvědčit v Brně v létě 2018, kam se vydala nemalá část naší redakce. Bylo proto i pro nás zajímavé se podívat, kam se výstava za ty dva roky posunula a jak výstavní prostor pojali autoři tentokrát. Bylo tedy velmi příjemným zjištěním, že uspořádání doznalo jistých změn a zvláště některé detaily byly určitě ku prospěchu věci. Navíc na závěrečné části se významnou měrou podílel náš šéfredaktor Dušan Majer, takže to mělo i příchuť napětí, jak se společná spolupráce vydařila.

Pro nováčky, kteří netuší, co výstava obnáší, nabízíme krátký popis základních pilířů. Výstava je pojata tak, že návštěvník je prováděn od prehistorie úvah o letech do kosmu, přes první krůčky, soupeření USA a SSSR, až po současné zapojení mnoha národních agentur a soukromých společností. Vše je provedeno formou informačních panelů, modelů zmenšených, i v měřítku 1:1, a nechybí množství unikátních exponátů, které jsou originály, z nichž mnohé i letěly do kosmu. Je potěšitelné, že je dobře zdokumentována i česká stopa ve vesmíru, a to nejen v podobě letu Vladimíra Remka, od něhož na začátku března uplynulo 42 let, ale i v podání dalších sond a zapojení našich soukromých firem.

Jak již bylo odkázáno výše, k výstavě uskutečněné v Brně existuje poměrně rozsáhlý článek a tak tentokrát dovolte jiné pojetí. Povím vám nejprve své postřehy a pak poprosím podobně i kolegy z redakce, aby vyjádřili, co jim výstava přinesla. Sám bych určitě vyjmenoval řadu zajímavostí, které se mi po návštěvě honily hlavou, ale věřím, že pohled více lidí bude ideální. Nabízím tyto otázky:

1) Dokážeš uvést alespoň nějakou změnu, která tě potěšila oproti minulým výstavám v Brně nebo Bratislavě (pokud jsi je navštívil)?

2) Které tři exponáty jsou takové tvoje srdcovky, kvůli kterým jsi odcházel nejvíc nadšený?

3) Dokážeš vybrat nějaké zajímavé detaily, kterých sis na výstavě všiml?

4) Měl bys něco, o čem by měli případně organizátoři vědět, že se dalo zlepšit?

Martin Gembec

1) Začal bych samozřejmě od konce výstavy, protože doplnění současnosti a budoucnosti kosmonautiky výstavě velmi chybělo.

2) Pro mě je pořád top exponátem model Mars Exploration Roveru. Jasně, je to jen model, ale jeho propracovanost a možnost vidět ho, až se jej skoro dotýkat, mě prostě přijde skvělá. Dále bych vyzdvihl přesnou kopii české mikrodružice Lucky-7. Určitě bych neměl vynechat exponát, který je tak trochu modlou pro většinu fanoušků kosmonautiky, ale rozhodl jsem se do třetice pro jiný, model kabiny Mercury. Člověk nepřestává žasnout, že v tom někdo letěl, a někteří i na více, než jeden den.

3) Určitě jsou to poloprůhledné obrazové stěny. Ty mi přijdou velmi zajímavým doplňkem, který mě příjemně překvapil.

4) Výstava se povedla, troufám si tvrdit lépe, než v Brně. Pojetí prostoru a nasvícení je perfektní. Jsem rád, že nechybí česká stopa ve vesmíru, ale mrzí mě malé zastoupení informací o Evopské vesmírné agentuře. Možná je to dáno převzetím výstavy ze zahraničí, možná to chtělo více odvahy ji ještě více přizpůsobit prostředí, v kterém byla prezentována.

Dušan Majer

1) Změny? – Výstava v Praze je oproti Brnu na větším prostranství a díky tomu nejsou exponáty tak natěsnány k sobě. Kromě toho se rozšířila sekce budoucnost dříve zastoupená pouze modelem roveru Opportunity.

2) Tři exponáty? – Tryska motoru F-1, řídící panely z Houstonu, kabina raketoplánu

3) Zajímavé detaily? – Výstava je plná detailů – není problém na ní strávit mnoho hodin. Osobně se mi velice líbily velkoformátové tisky fotek s kosmonautickou tématikou na perforované látce, skrz které prosvítá světlo. Celé výstavě to dodává další rozměr

4) Něco zlepšit? – Už jsem od návštěvníků dostal pár tipů, které jsem předal organizátorům, stejně tak jsem si i já všiml pár nedostatků, z nichž většinu se podařilo velmi rychle opravit. Nyní tedy nevím o žádné chybě.

Karel Zvoník

1) Změny? – V první řadě musím ocenit každou obdobnou výstavu, která na území České republiky nebo Slovenska proběhne, protože podobných akcí je velmi málo. O to víc mě těší, že je zájem a pokud mohu soudit, tak i návštěvníci odcházejí většinou s úsměvem na tváři. Což znamená, že mise byla splněna a výstava se rozhodně nemíjí účinkem. Teď tedy k otázce. Potěšilo mě lepší nasvětlení exponátů, než tomu bylo v předešlých případech. Stále to nebylo dokonalé, ale bylo to lepší.

2) Tři exponáty? – Na prvním místě to je určitě nenápadný kus „šrotu“ v expozici Měsíc. Líbilo se mi, jak většina návštěvníku chodila jen kolem a obdivovala model rakety Saturn V a jiné exponáty, a tento zůstával bez většího zájmu. Ten kdo se o kosmonautiku alespoň trochu zajímá, ovšem moc dobře ví, co to tam jen tak leží na zemi v pražské výstavní hale. Skutečný kus nejkultovnější rakety vůbec, ano přesně té, která vynesla první posádku na Měsíc. Možnost dotknout se spalovací komory motoru F-1 z mise Apollo 11 bych bez přehánění přirovnal k setkání s modlou a jsem vděčný, že se do České republiky tento kus podařilo dostat.

Druhý exponát, který se mi moc líbí, je modul stanice Mir, přibližující návštěvníkům alespoň trochu stav beztíže. Ten pocit uvnitř se nedá popsat. Musí se zažít, ale pozor, ne všem dělá dobře.

Jako třetí bych asi zmínil model lunárního vozítka Lunochod. Už jako kluk jsem si ho představoval jen jako nějaké malé autíčko na ovládání. Překvapilo mě nakonec, jak velký ten rover ve skutečnosti byl.

3) Zajímavé detaily? – Nevím, zda je to detail, ale moc se mi líbila sbírka meteoritů a obzvláště jeden, který je krásnou ukázkou Widmanstättenových obrazců, které mají po naleptání pouze železní „návštěvníci“ z vesmíru.

4) Něco zlepšit? – Odpověď na tuhle otázku přenechám větším odborníkům z redakce. Osobně bych chtěl spíše pořadatelům poděkovat za organizaci této akce a „čert vem“ těch pár chybek. Já si návštěvu užil a v hloubi duše doufám, že se podobných akcí dočkáme i v budoucnu.

Ondřej Šamárek

1) Změny? – Změna se samozřejmě týká hlavně prostor výstavy, která je tentokrát umístěna v jednom z pavilonů v Holešovicích. Stran obsahu výstavy – velmi mě potěšilo doplnění o aktuální dění, přibyly informační panely o soukromých i státních projektech. To výstavě zcela jistě přidává na hodnotě.