sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čínský výrobce znovupoužitelných nosných raket iSpace získal první část financování v rámci kola série E, několik měsíců po obrovském investičním kole D++, přičemž získávání dalších finančních prostředků stále pokračuje.
Americké vesmírné síly přidaly k existující smlouvě se společností Impulse Space 28 milionů dolarů na dodávku dalších dvou manévrovatelných kosmických zařízení pro takticky rychle reagující vesmírné mise. Tím se rozšiřuje role tohoto startupu v rámci snahy poskytnout vojenským operátorům rychlejší možnosti reakce na dění na oběžné dráze.
Virgin Galactic uvádí, že komerční lety své nové suborbitální kosmické lodi zahájí až začátkem roku 2027, což představuje zpoždění o několik měsíců.
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 11. 3. 1960 odstartovala první kosmická sonda zaměřená na studium vlastností meziplanetárního prostředí. Pioneer 5 pracoval mezi dráhami Země a Venuše 3 měsíce.
11. března 8:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Dlužno dodat, že sondu vynesla 60-ti tunová sestava Thor-Able, mající dva horní stupně z Vanguardu. Sonda vážila pouhých 43 kg, neměla parabolickou anténu a spojení udržela do 36 mil.km, byť nemohla z nedostatku energie používat silnější 5W vysílač a jela jen na 0,5W. Tehdy to byla nepředstavitelná vzdálenost a prvá měření mimo Hillovu sféru, tehdejší rekord držel americký Pionneer-4 a to pouhých 660 tis.km. Rekord vydržel zhruba tři roky do letu amerického Marineru-2, který dal 86 mil km. Ruská Venera-1 zmlkla v roce 1961 tuším kolem 1 mil.km. Pioneer-5 byl stabilizován jen rotací danou při startu rotací 3.stupně nosiče na THP. Energii dodávaly čtyři panely na výklopných ramenech. Sonda byla prakticky dvojníkem Exploreru-6 který pořídil prvý snímek Země ze vzdálenosti GEO.
Pán Alois (áno zmenili ste si nick, ale ste to stále vy) máte trochu chybu v tých výkonoch vysielača, odporúčam prečítať si: https://en.wikipedia.org/wiki/Pioneer_5