sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují síť družic, která by nepřetržitě monitorovala dění v okolí geosynchronní oběžné dráhy a vzájemně mezi sebou komunikovala, aby mohla rychle předávat údaje z průzkumu vojenským operátorům.
Třetí a poslední širokopásmová družice ViaSat-3 s kapacitou v řádu terabitů byla uvedena do provozu nad oblastí Ameriky, oznámil 17. září její americký provozovatel. Stalo se tak několik dní poté, co společnost SpaceX vynesla na oběžnou dráhu poslední tři družice pro síť O3b mPower lucemburské společnosti SES.
Americké Vesmírné síly rozšiřují využívání komerčních družic k odhalování a určování polohy rušení GPS a dalšího elektronického rušení. Z toho, co původně začalo jako experiment, se tak stává stálá globální operace.
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dne 11. 3. 1960 odstartovala první kosmická sonda zaměřená na studium vlastností meziplanetárního prostředí. Pioneer 5 pracoval mezi dráhami Země a Venuše 3 měsíce.
11. března 8:00
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Dlužno dodat, že sondu vynesla 60-ti tunová sestava Thor-Able, mající dva horní stupně z Vanguardu. Sonda vážila pouhých 43 kg, neměla parabolickou anténu a spojení udržela do 36 mil.km, byť nemohla z nedostatku energie používat silnější 5W vysílač a jela jen na 0,5W. Tehdy to byla nepředstavitelná vzdálenost a prvá měření mimo Hillovu sféru, tehdejší rekord držel americký Pionneer-4 a to pouhých 660 tis.km. Rekord vydržel zhruba tři roky do letu amerického Marineru-2, který dal 86 mil km. Ruská Venera-1 zmlkla v roce 1961 tuším kolem 1 mil.km. Pioneer-5 byl stabilizován jen rotací danou při startu rotací 3.stupně nosiče na THP. Energii dodávaly čtyři panely na výklopných ramenech. Sonda byla prakticky dvojníkem Exploreru-6 který pořídil prvý snímek Země ze vzdálenosti GEO.
Pán Alois (áno zmenili ste si nick, ale ste to stále vy) máte trochu chybu v tých výkonoch vysielača, odporúčam prečítať si: https://en.wikipedia.org/wiki/Pioneer_5