OmegA zná svůj první náklad

Zástupci firmy Northrop Grumman před pár dny oznámili, že si firma Saturn Satellite Networks vybrala raketu OmegA pro vynesení až dvou svých družic NationSat při premiéře tohoto nového nosiče na jaře roku 2021. OmegA odstartuje z floridské rampy 39B (stejnou rampu bude využívat i raketa SLS) a náklad by měla doručit na dráhu přechodovou ke geostacionární. „OmegA rozšíří možnosti firmy Northrop Grumman – naše lehké a střední rakety již obsloužily 80 misí,“ uvedl viceprezident společnosti a generální manažer divize letových systémů Scott Lehr a dodal: „Tímto rozšířením do kategorie pokročilých a těžkých nosičů OmegA doplní naše portfolio pro vynášení družic zajišťujících národní bezpečnost a umožní lepší nabídku pro naše partnery.

Raketa OmegA

Raketa OmegA
Zdroj: https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net

Na tiskové konferenci promluvil i šéf společnosti Saturn, Jim Simpson: „Jsme nadšeni, že poletíme na inaugurační misi rakety OmegA. Výkon téhle rakety, práce s nákladem a pečlivý certifikační program nám ukazuje, že je to to pravé pro NationSat a naše další zákazníky.“ Vloni v říjnu americké letectvo přidělilo firmě Northrop Grumman  v rámci Launch Services Agreement celkem 792 milionů dolarů na dokončení podrobného návrhu a prověření nosné rakety i jejích vzletových ramp.

První let rakety OmegA je klíčovým krokem v certifikačním procesu pro program kosmických startů pro národní bezpečnost pod dohledem amerického letectva,“ uvedl Charlie Precourt, viceprezident divize pohonných systémů v Northrop Grumman a dodal: „To, že budeme mít na palubě družice NationSat od firmy Saturn, ještě více demonstruje všestrannost rakety OmegA z hlediska obsluhy dalších trhů včetně komerčních či civilních. Navrhli jsme raketu OmegA tak, aby využívala nejspolehlivější typ pohonu – tuhé pohonné látky na svých stupních a na horním stupni bude mít spolehlivý motor RL-10, abychom našim zákazníkům poskytli spolehlivou misi. Naše technické expertízy jsou široké a hluboké. Nabízíme nesrovnatelné zkušenosti, stabilitu a pevné zaměření na každého zákazníka.

Přeloženo z:
https://news.northropgrumman.com/

Zdroje obrázků:
https://s3.amazonaws.com/…0231c675-510e-4fa8-b9b0-81c95f285755-prv.jpg
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…a1e5aadd1b047bab1a923ed3e1e98eeb&oe=5B734F78

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

28 komentářů ke článku “OmegA zná svůj první náklad”

  1. hanh napsal:

    Spolehlivost rakety a motorů jsou dvě odlišné věci.
    Celý SRB je motor. SRB jako „motor“ je potřeba považovat celý tubus. SRB má za sebou 135 startu -> 2*269 úspěchů. Plus jedno selhání. Spolehlivost -> 99,9962 %
    Pokud bychom srovnávali spolehlivost motorů, tak je Merlin asi nejspolehlivější na světě vůči počtu startů. Atmosferické merliny (71*9= 639, 8*1, = 8 FH : 3*27 = 81 ) = 728
    Atmosferické merliny 728 : 1 = 99,998 % <- spolehlivost atmosférických motorů Merlin
    SpaceX selhal motor pouze 1x a to na CRS-1.

    Prosím o doplnění, jestli někdy selhal alespoň jeden RS-25. Jinak by byl rekordmanem on. Pokud neselhal, tak by vstupoval do výpočtu pravděpodobnosti 135 starty x 3. Bez jediného selhání.

  2. Pavel Kralicek napsal:

    Schvalne jsem si zkusil dohledat statistiku spolehlivosti liquid vs. solid fuel orbital class raket, abych videl o kolik jsou rakety na pevna paliva spolehlivejsi, ale opravdu nikde neni. Kdo ma cas o dlouhych zimnich vecerech, muze se realizovat zde a zacit pocitat, protoze se zde uvadi typ paliva, pocet startu a selhani: https://en.m.wikipedia.org/wiki/List_of_orbital_launch_systems
    Mezitim bych na to sel psychologicky…rakety na TPL jsou neco jako litinova kamna na uhli (pevna paliva) na chalupe i babicky, uzasne jednoducha a delaji co maji, ale do vasi nove vysnene vily na Barrandove byste si je nedal, tam skoncite s tepelnymi cerpadly, solary a kondenzacnim kotlem na zemni plyn. Stejne tak, kdyz snime o koloniich na Mesici, Marsu a cestovani po Slunecni soustave jaksi nam tam TPL nezapadaji a proto nad TPL tak trochu ohrnujeme nos!;-)

  3. Jiný Honza napsal:

    „nejspolehlivější typ pohonu – tuhé pohonné látky“

    Je to u stupňů této velikosti pravda? Mě naopak přijde, že velké rakety na TPH moc spolehlivé nejsou.

    • Dušan Majer Administrátor napsal:

      Ale ano, jsou spolehlivé. Tohle se jim upřít nedá. Proti motorům na kapalné pohonné látky mají mnohem méně dílů a jsou jednodušší – čím méně dílů, tím méně věcí může selhat.

      • Jiný Honza napsal:

        No já nevím, jména Taurus, Minotaur, Challenger…

        Chtělo by to spočítat selhání vinou motorů a porovnat. A pak ještě otázka, co porovnávat. Počty, peníze, oběti?

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, to je pravda a teď ještě spočítejte havárie raket způsobené motory na kapalné pohonné látky.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Můžu se zeptat, když už jste zpochybnil slova čtyřnásobného astronauta a dvojnásobného velitele raketoplánu Charlese Precourta, jak jste pokročil v porovnání úspěšnosti raket na TPL a KPL? Stačí vyjádření v procentech.

      • Hanh napsal:

        No po 9 ti hodinach asi moc ne. 🙂 I kdyz nesdilim nazor ohledne vetsi spolehlivosti KPL. Tak bych to neopiral o to, ze to rekl 4nasobny astronaut. Je to glorifikovani nekoho s uspechy v jinem oboru. To je jak rikat ten XY musi mit pravdu, protoze je nositel Nobelovy ceny. Jenze mi se bavime o fyzice a on ji ma za literaturu…. Zde jsou oboro bliz, ale nemyslim si, ze je jeho odbornost musi byt nutne vysoka.

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Precourt je nyní viceprezident divize pohonných systémů v NG. Musím se ohradit – neglorifikoval jsem ho, ani jsem nepsal, že má pravdu. Jen jsem vyzval pana Jiného Honzu, že když už jeho slova zpochybnil, aby své pochyby vyjádřil matematicky. Jak napsal Petr Šída, úspěšnost SRB raketoplánů je 269 z 270, tedy 99,6 %.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        K tomu dodám ještě jednu drobnost, ten SRB Challengeru vlastně neselhal jako takový, konstrukce obalu ve spoji prohořela, o tom žádná, ale pokud by se tak stalo v tom spoji jenom o 45 stupňů jinde, nic by se nestalo

        raketoplán měl smůlu, že plamen směřoval přímo na spoj s nádrží

        SRB po explozi naopak dál fungoval a vyvíjel tah

        toliko ke spolehlivosti

      • zargos napsal:

        Však to se taky několikrát před Challengerem stalo,že tesnění selhalo a plamen byl v dobrém úhlu.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Pokud vím, tak k prohoření obou těsnění došlo před tím jedinkrát, a to ještě na malé ploše, po Challengeru už nikdy

        Relativně často na počátku selhávalo vnitřní těsnění

      • Jiný Honza napsal:

        Nu tak velké motory na tuhá paliva zabily zatím 7 astronautů. Motory na kapalná paliva 0.

        Kolik měli fatálních selhání velké motory na kapalná paliva typu F1, nebo RD170 zkoumat nehodlám, ale k žádným zásadním škodám zjevně nedošlo. Menší motory jako Merlin nebo motory Sojuzu jsou statisticky určitě spolehlivější než výkonově odpovídající motory na TPH.

        Jenže objektivně by měl člověk zahrnout i nádrže a obslužné systémy, ne jen motory. Při výběru podle vhodných parametrů může pak vyjít naprosto cokoli. „Věřím jen statistikám, které si sám zfalšuji“, tady platí přímo ukázkově.

        A i ten váš čtyřnásobný hrdina, ze kterého jsem podle vás udělal hlupáka má jistě své statistiky. Ale těžko říci, jak by on sám radil svému synovi (pokud nějakého má) jestli se má posadit na vrcholek F9 nebo té Omegy A…

      • Jiří Hošek Redakce napsal:

        Zatímco v pátek jste napsal „Chtělo by to spočítat selhání vinou motorů a porovnat.“, tak Váš dnešní druhý a třetí odstavec obsahují jen výmluvy („zkoumat nehodlám, statisticky určitě spolehlivější, věřím jen statistikám, které si sám zfalšuji“). První a poslední odstavec jen odvádí pozornost od zadání, protože OmegA nebude pilotovaná. Proto, jak jsem psal, stačí když porovnáte poměr úspěch/celkem, nikoli oběti. (A pro upřesnění – Charles Precourt má tři dcery).

      • BlackSheepOI2 napsal:

        Spoľahlivosť, resp. nižšia náročnosť prípravy na štart. Ak vychádzame z vojenských rakiet, kde problémom bolo skladovanie natankovanych rakiet pre okamžité použitie.

        Je však pri mierovom používaní rovnaká štatistika? Teda ak odpadne potreba okamžitého štartu, za časovo neobmedzeneho skladovania?

        Osobne by som sa priklonil k nizsim nákladom aj nákladom na obsluhu ako k vyššej spoľahlivosti.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        Ano, to je další výhoda. Jednodušší příprava, není potřeba provádět na rampě tankování a odčerpání paliva v případě odkladu.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Když chcete řešit spolehlivost, tak si vezměte SRB, to je největší motor na TPH vůbec

        Z celkem 135 startu selhal jeden jediný, to je 1 ze 270

        Kolik kapalinových motoru to má

        A jinak z principu jsou TPH spolehlivější, pokud vyresite spolehlivě plášť, tak už na břicho není nic moc, co by mohlo selhat, kapalinový motor je násobně složitější a tím pádem náchylnější k selhání

      • Petr Šída Redakce napsal:

        … až na trysku …

        zatracené automatické opravy

      • Pavel Kralicek napsal:

        …to je sice pravda, ale kdyz se podivate na interview s astronauty z STS ery, uslysite, ze byli stastni kdyz se vyhorele SRB oddelily a oni konecne meli vic kontroly nad letem (a svymi zivoty) – KPL motor v pripade problemu vypnete, tohle si “uzijete” az do konce. Proto jsem rad, ze Ares I skoncil v propadlisti dejin po prvnim zkusebnim letu. Snazit se dat posadku na vrchol SRB a vedet, ze po urcitou cast letu nemaji sanci prezit ani po aktivaci abort systemu (horici kusy TPL z rozpadleho boosteru spali padaky klesajici oddelene kabiny) se mi moc nelibi.

      • zargos napsal:

        Ke k tomu nějaká studie? To by si u SLS moc nepomohli,tam jsou SRB hned dva.

      • Dušan Majer Administrátor napsal:

        V tomhle máte pravdu, ale to se nevylučuje. Motory na TPL se uhasit nedají, ale zase jsou spolehlivé a neselhávají tak často.

      • Petr Šída Redakce napsal:

        To je dané tím, že raketoplán po dobu funkce SRB neměl možnost abortu

        To s tím spálením padáku považuji za nesmysl, podívejte se na parametry záchranné věžičky Orionu

      • Pavel Kralicek napsal:

        pro Petr Sida: spaleni padaku je bohuzel naprosta jistota u Ares 1 pokud by k abortu doslo mezi 30-60 sekundou letu podle studie USAF … viz stranka nize kde si ji muzete otevrit, ukazuje dost nazorne v cem je problem
        http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=31792

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Prosím pěkně, když už se tou studií oháníš, tak si ji prosím laskavě kritický prostuduj, nevím, kdo ji dělal, ale musel to být někdo, kdo o průběhu abortu nic nevěděl, nebo měl zadání, že to nesmí vyjít

        Jak jinak mi vysvětlíš, že k výbuchu při projekci dojde v čase 41 s a už v čase 45 s se oblakem trosek ze SRB snáší kabina na padáku!!!!

        Oni prostě do trosek vložili kabinu snášející se na padáku, vůbec neřešili, že ta kabina má nějakou dopřednou rychlost sama o sobě, a ani ten padák takhle brzo vystřelit nemůže, a úplně zapomněli, že tam má být LAS, který se mimochodem projektuje právě proto, aby dostal kabinu pryč

        V případě havárie ( a silné pochybuju, že by se SRB samy o sobě mohly takhle rozprsknout, u toho titanu zafungoval výbuch prvního stupně) by las odnesl kabinu dál, ta by vystoupala do vrcholu své dráhy a teprve při následném pádu by došlo k aktivaci padáku, mimo trosky a v době, kdy už by dohořely

        I o oficiálních studiích je dobré popřemýšlel a nepapouškovat je, nevíš, jaká byla motivace pro takový výsledek, nešlo náhodou o snahu ARES zaseknout?

      • Petr Šída Redakce napsal:

        Teď koukám, že jsme si v předchozích příspěvcích vykali, moc se omlouvám za tykání, je to moje přehlédnutí, na fóru si všichni tykáme, rozhodně to není z mé strany snaha urazit, ještě jednou se vám omlouvám

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.