No po 9 ti hodinach asi moc ne. 🙂 I kdyz nesdilim nazor ohledne vetsi spolehlivosti KPL. Tak bych to neopiral o to, ze to rekl 4nasobny astronaut. Je to glorifikovani nekoho s uspechy v jinem oboru. To je jak rikat ten XY musi mit pravdu, protoze je nositel Nobelovy ceny. Jenze mi se bavime o fyzice a on ji ma za literaturu…. Zde jsou oboro bliz, ale nemyslim si, ze je jeho odbornost musi byt nutne vysoka.

K tomu dodám ještě jednu drobnost, ten SRB Challengeru vlastně neselhal jako takový, konstrukce obalu ve spoji prohořela, o tom žádná, ale pokud by se tak stalo v tom spoji jenom o 45 stupňů jinde, nic by se nestalo

raketoplán měl smůlu, že plamen směřoval přímo na spoj s nádrží

SRB po explozi naopak dál fungoval a vyvíjel tah

toliko ke spolehlivosti

Pokud vím, tak k prohoření obou těsnění došlo před tím jedinkrát, a to ještě na malé ploše, po Challengeru už nikdy

Relativně často na počátku selhávalo vnitřní těsnění

Zatímco v pátek jste napsal „Chtělo by to spočítat selhání vinou motorů a porovnat.“, tak Váš dnešní druhý a třetí odstavec obsahují jen výmluvy („zkoumat nehodlám, statisticky určitě spolehlivější, věřím jen statistikám, které si sám zfalšuji“). První a poslední odstavec jen odvádí pozornost od zadání, protože OmegA nebude pilotovaná. Proto, jak jsem psal, stačí když porovnáte poměr úspěch/celkem, nikoli oběti. (A pro upřesnění – Charles Precourt má tři dcery).

… až na trysku …

zatracené automatické opravy

To je dané tím, že raketoplán po dobu funkce SRB neměl možnost abortu

To s tím spálením padáku považuji za nesmysl, podívejte se na parametry záchranné věžičky Orionu

Prosím pěkně, když už se tou studií oháníš, tak si ji prosím laskavě kritický prostuduj, nevím, kdo ji dělal, ale musel to být někdo, kdo o průběhu abortu nic nevěděl, nebo měl zadání, že to nesmí vyjít

Jak jinak mi vysvětlíš, že k výbuchu při projekci dojde v čase 41 s a už v čase 45 s se oblakem trosek ze SRB snáší kabina na padáku!!!!

Oni prostě do trosek vložili kabinu snášející se na padáku, vůbec neřešili, že ta kabina má nějakou dopřednou rychlost sama o sobě, a ani ten padák takhle brzo vystřelit nemůže, a úplně zapomněli, že tam má být LAS, který se mimochodem projektuje právě proto, aby dostal kabinu pryč

V případě havárie ( a silné pochybuju, že by se SRB samy o sobě mohly takhle rozprsknout, u toho titanu zafungoval výbuch prvního stupně) by las odnesl kabinu dál, ta by vystoupala do vrcholu své dráhy a teprve při následném pádu by došlo k aktivaci padáku, mimo trosky a v době, kdy už by dohořely

I o oficiálních studiích je dobré popřemýšlel a nepapouškovat je, nevíš, jaká byla motivace pro takový výsledek, nešlo náhodou o snahu ARES zaseknout?